Stephen Cohen
20. 5. 2016 První zprávy
Takové soustředění nepřátelských sil v blízkosti ruských hranic nebylo od doby invaze nacistického Německa v roce 1941, uvedl americký politolog, profesor Stephen Cohen v pořadu Johna Batchelora.
Jeho komentář se týkal nedávných akcí NATO posílit svou pozici ve východní Evropě, zejména s uvedením do provozu protiraketové základny v Rumunsku.
Mluvčí Vladimira Putina Dmitrij Peskov už poznamenal, že Rusko oplatí aktivity NATO nasadit svou protiraketovou obranu.
„Mám jednu otázku pro Washington, protože Washington kontroluje NATO – jestli jsme si uvědomili, že přecházíme ke skutečné válce s Ruskem, anebo je to plán vyprovokovat Rusko k vojenské akci?” uvedl profesor.
Pokud se jedná o první případ, pak to znamená, že Spojené státy si vlastně neuvědomují možné důsledky svých činů, a potom by se měly, podle Cohena, „probudit”.
V případě, že platí druhá varianta, znamená, to, že Spojené státy „nejsou proti” válce s Ruskem, a „zbláznily se”, vysvětluje profesor. Podle něj vojenský konflikt tohoto druhu nakonec musí skončí použitím jaderné zbraně jednou ze stran v té či oné podobě.
Cohen poukazuje na to, že za měsíc sleduje konstantní nahromadění sil NATO podél ruských hranic – na souši, na moři i na obloze. Podle analytika se takové množství nepřátelské síly nepřiblížilo k Moskvě od počátku Velké vlastenecké války. Rusové nezapomněli válku, takže akce NATO berou velmi vážně, podotkl.
Americký profesor také upozornil na vymýšlení důvodů, podle nichž USA a NATO upevňují pozici v Evropě. Cituje šéfa Pentagonu Ashtona Cartera, který hovořil o ruské agresi ve východní Evropě. Cohenovi není jasné, co má Carter na mysli pod pojmem „agrese”. Nemohou za tím stát ruská vítězství nad Islámským státem v Sýrii, říká profesor.
„Co přesně udělal Putin? Říkají nám, že je nějakým způsobem agresivní nebo o to usiluje – to není odpověď, která může ospravedlnit americkou ochotu vstoupit do války s Ruskem,” zdůraznil.
Cohen poukázal na to, že Rusko reaguje pouze na akce NATO, a má plné právo.Připomíná, že Putin přestal chodit kolem horké kaše a řekl bez obalu: akce NATO jsou hrozbou pro jeho zemi.
Putin se naštval: Ať netvrdí, že protiraketová obrana je proti Íránu!
Aliance má tu drzost si stěžovat na skutečnost, že Rusko „přemísťuje vojska blíže k NATO”. „Samozřejmě, že ano, protože NATO je nyní v ruských hranic,” vyhlásil Cohen.
Podle něj má Rusko plné právo nasadit síly na svém území kdykoli a kdekoli – včetně Krymu a v Kaliningradu.
Současnou krizi mezi Ruskem a NATO srovnává s kubánskou krizí v roce 1962. Ale určité náznaky ukazují, že nyní je situace ještě nebezpečnější, než tehdy. Přičemž, jestli se sovětské rakety v roce 1962 nacházely „90 mil od Ameriky”, nyní se rakety NATO se nachází mnohem blíže – doslova na dva kroky.
Kromě toho, krize v roce 1962 měla pouze jeden bod geopolitické konfrontace. Nyní jich je najednou hned několik: Pobaltí, Ukrajina, Turecko a Sýrie.
Jiří Kouda,První zprávy
