Břetislav Olšer
12.5. 2016 Rukojmí
Je to pro mě zvláštní situace; jsem věřící a mám zafixováno, jak nám pan farář na Valašsku v náboženství vždycky tvrdil, že pokud tě někdo udeří na jednu stranu tváře, máš mu nastavit i tu druhou, stejně mě dojímal v jeho podání i příběh o marnotratném synovi a laskavém odpuštění…
Za urážku lze prý dnes dle novely trestního zákona považovat, i když někdo řekne: “buzeranti či buzna”, v mém nadčasovém případě stačilo ke zrušení mého blogu na iDnes ještě před nabytím platnosti inkriminované novely, když jsem jen napsal, že ten a ten patří ke “čtyřprocentní menšině”… Jaký trest tedy asi stihne zvláštního lidského tvora Putnu, co urážkami nešetří a ještě si je napíše na transparent… Diví se někdo, že ho nechtěl prezident Zeman jmenovat profesorem…?
V návrhu novely trestního zákona jde totiž o upřesnění trestného činu hanobení a podněcování nenávisti k osobám na základě jejich „sexuální orientace“, „pohlavní identity“ a způsobů, jak někteří vykonávají pohlavní styk; jde prostě o lidi, jež se označují jako transsexuální či transgender, souhrnně také jako trans osoby… http://www.rukojmi.cz/clanky/374-duvod-klausovy-petice-rikali-mi-prosim-vas-udelejte-neco-aby-nezustala-jenom-ona-vyzva-nasich-kvazivedcu-a-kvaziakademiku
Zda se do inkriminované novely zahrnuje též sodomismus či incest, to jsem se nedočetl, ale dnes je možné cokoli. Zvláště, když jsem si přečetl zmíněného Putny, co je mu to sice Putna, ale za pár zamyšlení to jistě stojí, Tedy alespoň mně. Ve svém článku v LN napsal pod názvem „Olšany obětí“, že „věčná sláva těm, kdož přišli na Václavské náměstí patřičně „přivítat Putinův propagandistický gang”… A tak dál v duchu fanatické nenávisti k Nočním vlkům, Kremlu a Rusku. A co říká Putna na ty nejděsivější obrázky z Oděsy:…? http://www.zvedavec.org/komentare/2014/05/5964-obrazek-lepsi-nez-tisic-slov.htmˇ
Doporučuju sehnat Lidové noviny z úterka 10. května 2016…
A že na to šel pěkně zhurta od podlahy; prý Václavák se stal (díky opilcům vyřvávajícím na motorkáře vulgarismy… pozn. autora) místem hrdosti, zatímco Olšanské hřbitovy se staly místem potupy, jelikož na něm čeští kolaboranti s Rusy prokázali, že chtějí, aby „tady bylo také Rusko“. A to jen proto, že pozdravovali muže, kteří sem přijeli na obyčejných motocyklech poklonit ¨se obětem osvobozování Československa, zatímco kolony obrněných vozů a po zuby ozbrojených vojáků US Army projíždějící nedávno Českem, prohlašoval za nositele klidu a míru, svobody a demokracie. http://www.rukojmi.cz/clanky/1653-nocni-vlci-teskne-vyji-karavana-ceskych-demagogu-lze-klidne-dal-a-vse-svadi-na-smlouvu-ribbentrop-molotov-aniz-by-zminila-ze-mnohem-driv-se-hitlerovi-zbabele-oddalo-polsko
Tím ovšem stupidnost chorých výplodů Putny nekončí. Pohaněné Olšany popsal “z několika vrstev dle pohřbených osob”. První byli prý “ruští exulanti, na jejichž náhrobních kamenechje mj. ukrajinský trojzubec či bílo červeno bílá vlajka běloruských hrdinů”, zlikvidovaných bolševiky… Kdože byli ti chudáci zlikvidovaní bolševiky? Nebyli to náhodou potomci Stepana Banderÿ a Romana Šuchevyče,, co vyvraždili pod hlavičkou UPA na 130 tisíc Poláků…? http://www.novysmer.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1594:qkdybych-ml-zapomenout-na-n-boe-na-nebi-zapome-na-mq&catid=39:historie&Itemid=50
A “o kousek dál je však hanebné pohřebiště sovětských vojáků…” Proč “hanebné”? Protože Putna je víc než hanebný sám o sobě. V této části pan profesor používá novotvarů, když píše, že zde leží “osvoboditel kdyžté přinesli konec německé okupace nebo kdyžtě přinesli začátek sovětské nadvlády”. (exhibicionismus á la Putna, resp. pitomost jako “totě hrůza”, tedy anachronismus kdyžtě, jak se ho dnes užívá, považujeme za slovo nečeské, nemající základu ani v mluvnickém tvaru, ani v řeči staré, ani v dnešní mluvě lidové. Naštěstí nepoužil slova jako “silnobřinkoklapkostroj, chvostiště” a “smrkonosoplena”, asi proto, že je sám v praxi nepoužívá ani pro svůj hudební hluch, ani na vlasy, ani na sopel…)
A Putna pokračuje: “Především však byli sami obětmi režimu vesele spolu s nacistickým režimem okupující Polsko, režimu věznícího několik milionů lidí v koncentračních táborech, režimu lži a nenávisti a také ošklivosti…” Tím měl na mysli patrně následující fakta: Vyvraždili na sto tisíc Poláků, včetně žen, dětí a nemluvňat…
Že sovětské oběti na Olšanech vesele s nacisty Německa spolupracovali? A co dělali Američané? O tom, že USA poskytly azyl stovkám bývalých nacistů, se také ví odjakživa, ví to jistě i prof.Putna, žer Americká ústřední zpravodajská služba CIA po válce zajišťovala útočiště bývalým nacistům. Uvádí to vládní zpráva z roku 2006, o níž napsal teprve nedávno deník The New York Times, který popisuje „spolupráci s perzekutory“. CIA v době studené války zaměstnávala jako špiony nejméně tisíc bývalých nacistů. 
Někdy jejich válečné zločiny přehlížela a jindy zakrývala, ale pomohla jim přistěhovat se do Ameriky, píše New York Times. v době, kdy stál v čele CIA Edgar Hoover, zpravodajská služba verbovala někdejší nacisty zcela záměrně jako zbraň proti Sovětům, píše autor Eric Lichtblau ve své knize “Nacisté za dveřmi – jak se z Ameriky stalo útočiště Hitlerových mužů”. Úřad zvláštního vyšetřování se shodl na tom, o čem si už dávno štěbetají vrabci na střeše Bílého domu, že váleční zločinci „byli vědomě vpouštěni do USA“. Co vím, v New Yorku vám to potvrdí každý druhý, včetně české ambasády, šeptalo se o tom též v kuloárech OSN. https://www.youtube.com/watch?v=WxCjj4U3Sgw
Američané stáli především o vědce a techniky. Jedním z těch, komu byl hned koncem války v roce 1945 zajištěn příchod do USA, byl i bývalý člen Waffen SS Tscherim Soobzokov, o němž ministerstvo spravedlnosti vědělo, že ho zpravodajská služba zaměstnává jako poradce. V roce 1945 najaly USA nacistické vědce do vedení průkopnických plánů, hlavně v závodu dobytí vesmíru. Tito muži poskytli USA nejvyspělejší techniku, která je i dnes na špici, ale ptáme se, za jakou cenu. Na konci druhé světové války došlo k tahanici o mnohá technologická tajemství nacistického Německa. Spojenci soupeřili v ukořistění co největšího počtu vybavení a odborných znalostí z trosek tisícileté říše pro sebe, zároveň bránili ostatním udělat to samé. 
A tak podle BBC News, SightLess World, začala operace Paperclip (Kancelářská spona), která odvezla Dr. Wernhera Magnuse Maximiliana svobodného pána von Brauna a dalších více než 700 významných osob z Německa, přímo před nosem amerických spojenců. Její účel byl jednoduchý: Využít německé vědce v americkém výzkumu a odepření těchto intelektuálních zdrojů Sovětskému Svazu. Události nabraly rychlý spád. Prezident Truman autorizoval Paperclip v srpnu 1945 a 18. listopadu dorazili první Němci do Ameriky…
A jedeme dál s plnou putnou Putnových urážek. “Olšanské pohřebiště sovětských vojáků se svým nabubřelým stylem a rudými hvězdami je smutné a ošklivé… Věčná hanba těm, kde se dovolávají jejich smrti ve jménu nového impéria…” Nespletla se tato katolická buzna? Neměla na mysli impérium Spojených států, co mají na sto padesát vojenských základen po celém světě, rozdíl od tzv. ruského impéria bez jediné vojenské základny v cizí zemi…? 200 let terorismu USA
Proč Putna ve své zvratku v LN nepřipomněl oficiální údaje o počtu násilně převezených otroků z Afriky do Ameriky, známého to impéria; obchod s otroky přes Atlantik představoval jednu z největších násilných migrací v dějinách lidstva. Od počátku 16. století do poloviny 19. století jich bylo přepraveno do Ameriky podle UNESCO 24 milionů lidí. Kolonizace amerického kontinentu, která se ze strany evropských mocností vyznačovala vybíjením původních obyvatel a využíváním otrocké práce ke kultivaci krajiny a zvyšování zemědělské produkce, tak byla z valné části výsledkem práce otroků. Dnes se ještě nedávno svobodní černoši v Libyi vydávají na cestu smrti na pašeráckých lodích do Evropy, hlavně do nejbližší Itálie. Libyjský občan se stal během několika let agrese USA a NATO ubohých utečencem, o němž zase rozhodují bílí otrokáři. Na počátku třetího tisíciletí… Evropa praská ve švech z afrických utečenců; kdo však Afriku zbídačil, nehne prstem a má svatozář 
Putna však v grafomanském výpotku píše o koncentrácích bolševiků, aniž by vzpomněl jak měli Američané od Němců své odkoukané způsoby. Viz. příběh amerických Japonců po náletu na Pearl Harbor v prosinci 1941, kteří v zatemněných vlacích stěhovali do internačních táborů. Jako transporty Židů do Osvětimi. V drsných podhorských podmínkách, kde letní teploty přesahují běžně čtyřicítku a v zimě klesají pod bod mrazu, bylo namačkáno na jednu míli čtvereční více než 11 tisíc lidí. Z nich většina pocházela z oblasti Los Angeles a dvě třetiny z celkového počtu byli rovnoprávnými US občany. Tábor tvořilo 36 hlavních bloků, v každém z nich bylo umístěno 200 až 400 mužů, žen a dětí, vždy ve 14 dřevěných domech. Celý areál byl obehnán ostnatým plotem, po obvodu bylo rozmístěno 8 strážných věží, kde nepřetržitě hlídkovala ozbrojená ostraha. Ta měla rozkaz střílet na všechny, kteří by se případně pokoušeli utéct. Kdoví, jestli ony ostnaté dráty nebyly pod proudem…
Znalci amerických dějin vědí, že internace „nepřátelských osob“ na území USA není něčím neznámým. Třeba po vstupu USA do bojů první světové války bylo uvězněno přes sto tisíc pacifisticky smýšlejících či jeho válečnou politiku kritizujících Američanů. Za druhé světové války nebyli v koncentračních táborech internováni pouze Židé či příslušníci slovanských národů, ale z rozhodnutí prezidenta Roosevelta také přes sto tisíc v USA žijících Japonců a několik tisíc Němců. V amerických parcích byly dokonce pokáceny japonské třešně, situaci zhoršovaly i výroky některých politiků. Nejlepším řešením prý by bylo poslat je všechny zpátky do Japonska a pak celý ostrov potopit…
Putna též uvádí, že “Olšanské hřbitovy se staly místem potupy…” Čím se pak se staly USA. když už v roce 1913 napsal Theodore Roosevelt, 28. prezident USA, že věda zvaná eugenika, (resp. vědecký rasismus), jež dokonale zkvalitňuje lidskou, resp. bílou rasu, je základem jedinečného rozvoje lidské společnosti. Prohlásil: “Chceme-li zdokonalit kvalitu rasy, musíme stimulovat plodnost nejhodnotnějších jedinců…” Aby pak v USA podle tohoto vzoru zabránili rasové degeneraci, bylo jen během roku 1930 každý měsíc vykastrováno a sterilizováno přes dvě stě osob. Theodore Roosevelt se vyslovil proti “nevzdělaným davům podřadných občanů a řekl, že “společnost nemá právo dovolit degenerovaným, aby rozšiřovali své řady“; vyjádřil názor, že jedině eugenika může spasit lidstvo…” 
Je to zvláštní; prof. Martin C. Putna si zřejmě myslí, že když je homosexuál a chrání ho před urážkami novela trestního zákona o hanobení a podněcování nenávisti k osobám na základě jejich „sexuální orientace“, „pohlavní identity“ a způsobů, jak někteří vykonávají pohlavní styk (transsexuální či transgender), tak že on má asi homosexuální imunitu, když může jiné hanobit a podněcovat k nenávisti…? Hodí se ke knězi Putnovi taková bezprecedentní zhovadilost, když teologického vzdělání dosáhl na Teologické fakultě v Č. Budějovicích (1998–2000).
Možná za rozhřešení napíše též pojednání nejen o českých kolaborantech, co tleskají motorkářskému proputinovskému gangu, též o tisících znásilněných a zneužitých chlapcích biskupy a jinými církevními honoracemi. Třeba o Bernardu Francisi Lawovi, který působil jako arcibiskup bostonské arcidiecéze do konce roku 2002, kdy byl obviněn z krytí pohlavního zneužívání dětí kněžími v této diecézi, čímž kromě ztráty mravního kreditu církve USA zapříčinil finanční krizi diecéze. A bylo by toho dost na velkou esej, traktát, za vším hledej celibát. Když Martin C. Putna držel na pražském pochodu hrdosti gayů dnes už proslavený transparent „Katolické buzny zdraví Bátoru“, plurál tam nebyl nahodile.
Putna evidentně není sám, kdo mezi pravdoláskařskými „katolíky“ dokáže zahořet láskou k muži. Nebo k mladičkým ministrantům… Akademické svobody, nedejte se vysmát. Irští představitelé katolické církve po několik desetiletí kryli pohlavní zneužívání dětí kněžími dublinské arcidiecéze a státní úředníci toto utajování podporovali. Zneužívání a týrání dětí se odehrávalo v katolických internátních školách od 30. do začátku 90. let. Materiál o 720 stránkách rozebírá případy 46 kněží, na něž bylo podáno 320 stížností. Byli vybráni z více než 150 dublinských kněží zapletených do obtěžování či znásilňování chlapců a dívek počínaje rokem 1940… Možná prezident Zeman ví na Putnu něco právě z okruhu těchto činů a nechce jejich zveřejněním profesora Putnu ponižovat…
Jaký je rozdíl mezi sovětskými a americkými bolševiky? Jedině v časovém posunu několika století. Je to s podivem, že přes 65 lety se v USA též trestalo pro politické přesvědčení, zda se mezi imigranty také někdo neinfiltroval ne jako terorista, ale levicový element. Začalo to v únoru 1950 na mítinku ve městě Wheeling (Západní Virginie) , kde oznámil senátor Josepf McCarthy, že má v ruce seznam 57 komunistů, kteří pracují na Ministerstvu zahraničí, přičemž Trumanova vláda je tam trpí a ignoruje bezpečnostní riziko, jež představují. Vzápětí se McCarthy stal předsedou senátního podvýboru, jenž měl komunisty ve státní zprávě vyšetřovat. Není to snad toto špinavost, hanebnost a potupa lidskosti…?
Je to nějak poučné pro dnešek? Možná je tím poučením příběh Jiřího Voskovce, který byl při příjezdu do USA v roce 1950 obviněn z “předčasného antifašismu” a držen téměř rok na ostrově Ellis Island. Voskovec odpřisáhl, že nikdy nebyl komunistou a je to jistě pravda. Kdyby ale někdo citoval před Komisí pro neamerickou činnost dialogy V+W o SSSR nebo prozradil rozsah jejich spolupráce s komunistickými umělci, Voskovec by na černé listině určitě skončil, američtí spisovatelé byli často pronásledováni za mnohem menší prohřešky.
Resumé mccarthismu?“ Píše o tom ve své knize Marie-France Toinetová, uvádějící mj. na 300 filmových umělců na černé listině, několik desítek exulantů a sledovaných osob (mezi nimi Charlie Chaplin, Joseph Losey, Leonard Bernstein, Arthur Müller i Robert Oppenheimer), 145 zatčených pro komunismus, miliony prověřovaných osob, jež měly svůj spis a vyskytovaly se na seznamech Komise pro neamerickou činnost, FBI, CIA a Pentagonu…. Z celkového počtu 65 milionů v roce 1953 pracujících Američanů se prověrky týkaly asi 13,5 milionů… Americké knihovny prošly velkou očistou, někde padla za oběť i díla Thomase Paina, Dos Passose, Hemingwaye, Thomase Manna či autorů, kteří podepsali třeba Stockholmskou výzvu. Když byl autor již mrtvý, musel nakladatel v jeho zastoupení přísahat, že autor – třeba Thomas Jefferson – nebyl komunista. http://www.eurasia24.cz/medial/662-jsou-to-uz-posledni-krece-ct-po-tomto-prenosu-mozna-schapiruv-usmev-ztuhl-video
O tom eufemisticky řečeno mírně jetý světec Putna mlčí. Jak se do lesa volá, tak se z něho ozývá; publicista Dušan Streit napsal: „Martin C. Putna není jen „katolická buzna“, ale především nechutný, trapný a opovrženíhodný exhibicionista. Symbol dekadence našeho školství… Vyvolává mi husí kůži, že takový člověk vůbec učí naši mládež. Že by měl být profesorem? I to, že je takový člověk docentem, je jen důkazem úpadku v našem školství. Vůbec mě nepřekvapuje, že se tento „pedagog“ rekrutuje z humanitně zaměřené fakulty na Univerzitě Karlově (Fakulta humanitních studií). To je pro mě pelech měkkých věd, salónních levičáků a kosmopolitů havlovského ražení…“ Inu, mám mezi homosexuály kamarády, kteří se shodnou v jednom: “Putna je anální chudák, tedy spíš anální než chudák,” čímž je míněno, že současný mediální „problém Putna“ je zkrátka jen odrazem morálního poklesu naší akademické obce, zejména vedoucích akademických funkcionářů. Ve jménu „akademických svobod “ se domáhá absolutní nezávislosti na svém zřizovateli – státu, bez ohledu na skutečné potřeby vzdělanosti svých spoluobčanů…
