Julija Viťazeva
5. 10. 2016 zdroj
Včerejší Putinovo ultimátum není až tak polibek na rozloučenou pro Obamu jako vzkaz pro budoucího domácího Bílého domu. Zprávy minulých dnů jasně ukázaly, že vést dialog s opotřebovanou chromou kachnou je plýtvání časem, energií a rétorikou. Takže vše, co bude řečeno a uděláno ruskou stranou k syrské otázce i k dvoustranným vztahům mezi námi a USA, bude rezerva pro budoucnost.
Ať se stane prezidentem USA na základě výsledků listopadových voleb kdokoli, jedna věc je jasná – vztahy mezi našimi zeměmi už nikdy nebudou jako dříve. Dlouho jsme trpěli neslýchanou “neomalenost” našich “partnerů”. Ale trpělivost je u konce.
Myslím, že nemá smysl vysvětlovat, že zrušení sankcí, jako jedna z podmínek pro obnovení platnosti dohod, je jen způsob, jak postavit “partnera” do co nejnepohodlnější polohy geopolitické Kámasútry. Nikdy nebudou zrušeny. Ale to není to nejdůležitější. Právě sankce jsou tím základním kamenem, s odkazem na nějž jsme oprávněni provádět jakákoliv rozhodnutí.
Putin dal jasně najevo, že ve vztazích s USA jsme přešli bod, odkud není návratu. Alespoň s touto administrativou. Padla kosa na kámen. Dále už bude každý působit za sebe a výlučně ve svém vlastním zájmu. USA ve své podstatě vždy jednaly v souladu s touto zásadou. Teď konečně přišla řada i na nás, abychom byli egoisty.
Myslím, že nyní bude ještě zajímavější poslouchat řečníky z Bílého domu. Vždyť budou muset vynaložit veškerou svou fantazii na to, aby překvapili originalitou a vyřkli dosud nevyužité “legendy podzimu” proti Rusku. Ale od včerejška všechny @whojaké příběhy s označením made in USA má smysl vnímat pouze v kontextu: “Mluv, mluv, jsem lékař.”
Pamatujete si na výrok Suvorova: “není třeba bojovat množstvím, ale dovedností”? A Rusko nakonec ukázalo své dovednosti. Přičemž nejen na obloze nad Sýrií, ale i na mezinárodní scéně.
Ano, válka ještě neskončila. Ale hlavní bitva je už vyhrána. Nejen proto, že Asad neodejde. Bitva o Sýrii se díky Rusku stala pro vlastní “výjimečností” a beztrestností zpitomělé USA tím Stalingradem, po němž historie půjde novým směrem.
Konec války v Sýrii bude koncem hegemonie USA a světová rovnováha bude hledat novou skutečnou rovnováhu, která bude vycházet z několika “pilířů”.
Obrovský skok kupředu tímto směrem byl proveden právě včera.
