Maďarské referendum o kvótách pro migranty, jež se konalo 2. října a nebylo platné, možná vstoupí do dějin jako hlasování plné paradoxů. A západní média, politici i bruselští úředníci by se nad ním nejprve měli důkladně zamyslet, než ho označí za „prohru maďarského premiéra Viktora Orbána“. Opak je totiž pravdou. Píše Vladimír Meier.
Pro západoevropské státy a bruselskou elitu jsou kvóty stále živé a aktuální, například pro Evropský parlament z 15. září: „Členské státy musejí splnit svou povinnost, převzít zodpovědnost za uprchlíky v Evropě a přijmout 160 tisíc uprchlíků z Řecka a Itálie.“ Bruselští úředníci nadále vedou statistiky relokace, neboli přerozdělování migrantů podle kvót, a řada evropských států je podle nich přijímá – mezi27. zářím a 4. říjnem se počet migrantů relokovaných z Itálie zvýšil z 1196 na 1268 a z Řecka z 4455 na 4602, celkem z 5651 na 5870.
Stále živé
Evropská komise28. září uvedla: „Zvýšené úsilí členských států při relokaci během uplynulých měsíců – více než 1200 jen v září – ukazuje, že se relokace může urychlit, bude-li politická vůle a smysl pro odpovědnost. Úspěch společného postoje v posledních měsících je podstatný pro úspěch všeho ostatního, včetně postupného návratu k dublinskému systému a normálně fungujícímu Schengenu. Relokace se musí podařit.“
Pokud i předseda Evropského parlamentu Martin Schulz a šéf Evropské komice Jean-Claude Juncker nadále vyžadují po členských státech EU větší solidaritu, pak kvóty jsou stále živé a jejich odpůrci by se neměli radovat
Pokud i předseda Evropského parlamentuMartin Schulza šéf Evropské komiceJean-Claude Junckernadále vyžadují po členských státech EU větší solidaritu, pak kvóty jsou stále živé a jejich odpůrci by se neměli radovat.
Maďarský premiér Orbán bere kvóty vážně, a proto 24. února 2016 oznámil, že hodlá uspořádat v Maďarsku referendum o kvótách pro migranty – zda s nimi občané souhlasí, nebo nesouhlasí. Jeho datum pak stanovil prezident János Áder na 2. října. Během léta Orbán odstartoval mediální kampaň na podporu referenda.
Mediální kampaň
Maďarsko zaplavilymodré bilboardy, na kterých bylo nahoře napsáno „věděl jste, že“ a pod tím „překvapivá“ informace o migrantech nebo migrační krizi. Všechny domácnosti dostaly 20stránkovou brožuru na křídovém papíře s informacemi, jak migrační krize ohrožuje Maďarsko i Evropu, všechny televizní stanice vysílaly vládní spoty s výzvou hlasovat proti migraci.
Všechny domácnosti dostaly 20stránkovou brožuru na křídovém papíře s informacemi, jak migrační krize ohrožuje Maďarsko i Evropu, všechny televizní stanice vysílaly vládní spoty s výzvou hlasovat proti migraci
Kritici Orbánovi vytýkají, že kampaň byla jednak přemrštěná, a proto řadu lidí odradila, jednak předražená – podle nejnovějších informací vydal stát jen na kampaň 8,604 miliardy forintů, asi 760 miliónů korun! Otázka v referendu zněla: „Chcete, aby Evropská unie mohla i bez souhlasu parlamentu předepisovat povinné přesídlení nemaďarských občanů do Maďarska?“ Vládní kampaň doporučovala hlasovat „ne“.
Podle maďarské ústavy, v níž je na rozdíl od Česka možnost celostátního referenda zakotvena už od devadesátých let, je referendum platné, zúčastní-li se ho aspoň polovina všech voličů, a závazné, když alespoň čtvrtina odpoví na otázku shodně.
Zapeklitá situace pro Brusel
Po sečtení 99,98 procenta hlasů byly zveřejněny výsledky:
Celkem voličů: 8 272 625 ; 100 procent
Celkem odevzdaných hlasů: 3 561 734; 43,91 procenta
Platných hlasů: 3 418 387; 41,32 procenta
Neplatných hlasů: 224 668; 6,17 procenta
Hlasy „ano“: 55 163; 0,67 procenta – 1,66 procenta platných
Hlasy „ne“: 3 362 224; 40,64 procenta – 98,36 procenta platných
A zde začínají paradoxy. Za prvé referendum není platné, za což si však může vládní strana Fidesz sama. Novou ústavou v roce 2011 totiž změnila podmínku pro platnost referenda. V předchozí ústavě stačilo, aby aspoň čtvrtina všech voličů odpověděla na otázku shodně. Vládě se pochopitelně nelíbí, když jí občané předepisují, co má dělat, ale vypíše-li sama referendum, může si jako v tomto případě „naběhnout na vlastní vidle“.
Za druhé, aby referendum bylo platné a závazné, by stačila účast o deset procent vyšší, a to i voličů, kteří by hlasovali jakkoli, třeba proti většině. Menšina tedy určitým způsobem většině vnutila svou vůli.
Kdokoli zlehčuje výsledek letošního referenda o kvótách pro migranty, pak i referendum o vstupu Maďarska do EU, což je pro Brusel zapeklitá situace
Za třetí, voliči, kteří nesouhlasili s vládou, neměli žádnou možnost, jak svůj nesouhlas dát najevo. Pokud hlasovali „ano“, přispěli k platnosti referenda. Pokud nehlasovali, přispěli k drtivému vítězství vládní skupiny. Pokud odevzdali neplatný hlasovací lístek, jak například navrhovali „pasivisté“ z recesistické Strany dvouocasého psa, byl výsledek prakticky stejný, jako by se hlasování nezúčastnili, protože neplatné hlasy se poněkud nelogicky nepočítaly do volební účasti.
Jediný efekt by byl, kdyby volební účast byla třeba 52 procent, vláda by se několik hodin radovala, že referendum je platné, než by se zjistilo, že řada hlasů je neplatných, a tudíž podmínka volební účasti splněna nebyla. Jelikož už dopoledne bylo zřejmé, že volební účast nebude dostatečná, odpadl i tento efekt.
Za čtvrté, hlasů „ne“ bylo 3 362 224, což je o deset procent více než 3 056 027 hlasů pro vstup do EU v referendu v roce2003, jež by ani podle současné ústavy neplatilo, protože platných hlasů bylo jen 44,5 procenta. Kdokoli tedy zlehčuje výsledek letošního referenda o kvótách pro migranty, pak i referendum o vstupu Maďarska do EU, což je pro Brusel zapeklitá situace.
Drtivé vítězství
Viktor Orbán vyšel paradoxně z neplatného referenda o kvótách pro migranty posílen. To, že nebylo platné, by bylo podstatné, kdyby ho vypsala opozice, protože by nemohla vládu k něčemu přinutit. Pokud však referendum vypíše sama vláda, není pro ni jeho platnost důležitá, zejména když jako v tomto případě hlasů „ne“ bylo víc než potřebných 25 procent.
Výsledky referenda o kvótách pro migranty nelze interpretovat jinak než jako drtivé vítězství Viktora Orbána a jeho strany Fidesz
Orbán může argumentovat i tím, že mezi voliči, kteří nehlasovali, by byl podobný poměr mezi „ano“ a „ne“, takže kdyby se referenda zúčastnilo víc voličů, byla by podpora pro vládní návrh stejně drtivá.
V minulých parlamentních volbách dostala Orbánova strana Fidesz 2 264 780 hlasů, v referendu hlasovalo pro vládní návrh 3 362 224 voličů – o 48 procent více. Pro vládní návrh v referendu o kvótách pro migranty bylo 98,36 procenta platných hlasů. Tyto výsledky nelze interpretovat jinak než jako drtivé vítězství Viktora Orbána a jeho strany Fidesz.
