Jurij Selivanov
26.10.2016 Antifašist a NWOO
Podle informace oděského internetového portálu „Timer“ prokuratura Oděské oblasti označila za podezřelého v případu vraždy lidí v Domě odborových svazů 2. května 2014 – tam zahynuvšího poslance oblastní rady Vjačeslava Markina. Podle dokumentu Markin stejně jako Jurij Trofimov nejprve nalákali lidi do budovy Domu odborů a pak vyvolali střety mezi aktivisty Kulikova pole a „euromajdanci“, kteří se podle dokumentu žádných trestných činů nedopustili a jen zajišťovali pořádek v regionu.
Právě konání Markina a Trofimova podle dokumentu způsobilo smrt 42 aktivistů Kulikova pole, včetně samotného Vjačeslava Markina, který se pokusil zachránit před ohněm skokem z okna hořící budovy a následně pak zemřel v nemocnici.
Rafinovaná nesmyslnost této „obžaloby“ je patrná na první pohled. V rozporu se zdravým rozumem je v ní snad každé písmeno. Pouze absolutní klinický idiot mohl nazvat „nalákáním lidí do Domu odborů“ snahu antimajdanovců najít úkryt před pronásledujícím je davem rozběsněných banderovských vrahů. Ti tu byli – patrně náhodou – už předem připraveni, vyzbrojeni lahvemi s hořlavinou a zápalnými zbraněmi na podpálení budovy a likvidaci svých odpůrců, na což jsou mnohočetná potvrzení: svědectví očitých svědků, fotografie i videodokumenty.
Ještě větším zhanobením zdravého rozumu je rozhodnutí této šílené „prokuratury“, že několik desítek těchto smrtelně vyděšených a neozbrojených lidí, kteří se chtěli ukrýt v Domě odborových svazů „vyprovokovalo střet“ s několika stovkami krvežíznivých a ozbrojených fanatiků, vědomých si své beztrestnosti, kteří byli do Oděsy speciálně vysláni na potlačení jakéhokoli odporu vůči fašistické diktatuře. Věta o tom, že tito zabijáci se „žádné trestné činnosti nedopustili, ale pouze chránili pořádek v regionu“, přičemž zaživa upálili 42 Oděsanů, je rozsudkem smrti nad celým systéme m banderovské pseudojustice, vyměřující dnes tresty nad obyvateli Ukrajiny.
Ale nejdůležitější závěr z tohoto obviňujícího verdiktu je ještě hroznější. Takzvaná prokuratura tím skutečně vydala odpustky na masové vraždění, jako tomu bylo v oděské Katyni, a zajistila úplnou beztrestnost a nepostižitelnost samotných katů, kteří tím, jak se ukazuje, jen prostě „chrání veřejný pořádek“. To znamená, že propříště jakýkoli bandita, který se kvůli maskování prohlásí za „patriota“, může beztrestně zabít nebo okrást každého občana Ukrajiny a nebude za to stíhán. Dostane se mu naopak čestného uznání za úspěšný boj s „nepřáteli národa“. A do té doby, dokud toto právo na zabíjení bude alfou a omegou „právního řádu“, nikdo na území této bývalé země se nebude cítit v bezpečí. Jen zničením tohoto nelidského „práva“ spolu s jeho nositeli se vrátí na ukrajinskou půdu právo a bezpečnost. Nic jiného není možné.
