Inu, za schizofrenií Davida Černého, trpícího stihomamem, že je sochařem, může být mindrák z dětství, možná sexuální zneužívání, proto se těžce vyrovnává s výchovnou zanedbaností, což vyústilo až k nejvyššímu stupni sociální degradace… A proto už kvůili takovým nebezpečným psychopatům by měl vejít v platnost paragraf zákona, jenž praví: Kdo veřejně hanobí prezidenta republiky, ruší výkon jeho pravomoci a snižuje tak jeho vážnost, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo propadnutím věci…Co vy na to?
Jakákoliv forma nenávisti končí životní prohrou; za vším lze hledat v takových případech velký mindrák z dětství, v mnoha případech zaviněný sexuálním zneužíváním blízkým příbuzným, proto se těžce vyrovnává s výchovnou zanedbaností, což ho přivedlo až k nejvyššímu stupni sociální degradace.
Vzrušuje ho, když může po sobě číst, co napíše, vlastně vyzvrací ze svého nitra, aby bylo v jeho „alejích zase neblito“… Negramotný člověk má strach z autority a sklony hledat si populistického vůdce, který ho jako idol povede, nebo obráceně, kterého naopak může veřejně vulgárně urážet, což u mnohých vyvolává erekci, takže jen v těchto okamžicích se může ukájet…
V roce 2000 odmítl Černý převzít cenu Jindřicha Chalupeckého v Národní galerii do doby, dokud z jejího vedení Milan Knížák neodejde. Ten ho nechal po sporu o instalaci jeho díla vyvést a ocenění Černému následně předal pravdoláskový prezident Václav Havel na chodníku před Veletržním palácem. Na otázku, proč Knížák nechal Černého vyvést, „umělec“ odpověděl: „Protože je to čurák… Nafoukanej, kriploidní čurák… To je úplně jednoduchý, ne? To přece víme všichni…“ Černý se o Knížákovi vulgárně vyjadřoval v dokumentu ČT. Knížák po něm marně žádal odškodnění ve výši 150.000 korun a po televizi půl milionu… Je přece svoboda slova, nebo snad ne…?
Od toho, co je uvnitř, se pro jistotu distancujeme. Foto Günter Bartoš • Autor: Respekt
David Černý proto exhibuje, co nejčastěji. Má na svém kontě například sochu sv. Václava, sedícího na břiše mrtvého koně, v roce 2003 pro pražskou galerii Futura ve smíchovské Holečkově ulici dokončil kontroverzní plastiku. Kdo vylezl po žebřících do řitního otvoru předkloněných soch, mohl na obrazovkách vidět dva lidi v maskách Václava Klause a Milana Knížáka. Jasný případ, kdy se mu v choré mysli evokuje vzpomínka na své výše vzpomínané zneužívání v dětství…
Pak to byla další Černého vzpomínka, kdy si za horkých nocí představovat velký ztopořený falus, pak vytvořil ruku se vztyčeným prostředníčkem, který z Vltavy ukazoval směrem k Pražskému hradu.
Čas ale oponou trhnul a chystala se velká sláva, od níž si nejvíc sliboval Saša Vondra, že si třeba srovná svůj pokřivený pohled na svět. Uvěřil sobě i podobně libovému frajerovi, co ze sebe též dělal, co není – Davidu Černému, vydávajícímu se za výtvarníka.
Domluvili se spolu na “sochařském” díle, co by oslavilo naše předsednictví EU, které mělo nejdražší audiovizuální ozvučení na světě, známé z Vondrovy kauzy zvané ProMoPro. Podepsali smlouvu o vytvoření Entropy, o níž David Černý původně tvrdil, že onu Entropu vytvoří umělci ze všech 27 členských zemí Unie. Nakonec se ukázalo, že autorem trapné slátaniny je on sám, s několika kolegy, ostrými hochy, kdy si realizoval další vzpomínku na své dětství, kdy si jen tak plácal něco z plasteliny. Stát za projekt zaplatil 1,9 milionu korun a za jeho půlroční pronájem v Bruselu měl dát Černému 1,2 milionu. Dalších 10,3 milionu korun pocházelo ze sponzorského daru Bakalovy těžařské společnosti NWR.
David šel prostě s kámoši z mokré čtvrti do hospody a domluvil s nimi při pivu, že to udělají úplně sami. Víc hlav, víc peněz, ale hlavně pro ně. Proč dělit miliony sedmadvaceti? Tedy podvod, kdy vytvořili falešný seznam evropských tvůrců, kteří o tom samozřejmě neměli ani zdání. Prostě v duchu českých podfukářů, kteří se řídí heslem: že se všechno smí a nic nemusí… Vypadalo to prý slibně. V britském deníku Independent o nich psali a všechno jim “zbaštili i s navijákem”. Opsali jen vymyšlená jména autorů. Ti kluci, co spolu mluví, se prostě chtěli podívat do Bruselu, aby tam završili svoji taškařici za cizí prachy.
Ovšem, co by se stalo, kdyby se neozvala dánská výtvarnice, jež byla uvedena mezi sedmadvaceti umělci, co se měli na výrobě Entropy podílet, která prohlásila, že s tím nemá nic společného a že se o této nepovedené taškařici dozvěděla až z médií…? Třeba si „černý“ Černý myslel, že zbohatne, když infikuje Evropskou Unii českou švejkovinou. Na nečekané odhalení podvodu Úřad vlády ČR reagoval prohlášením, že umělec vládu podvedl. Ministři kultury EU chtěli na jaře 2009 vědět, kdo je autorem „ostudně proslavené“ provokativní plastiky Entropa.
Nechali proto na svou pražskou konferenci pozvat jejího tvůrce – výtvarníka Davida Černého, a ten je nezklamal. V hlasitém komentáři před mnoha přihlížejícími znectil prezidenta Václava Klause; prostě mindrák z autorit Prezident Zeman nebyl sám…. ”Co jsou moje bulharské záchody ve srovnání s tím hajzlem, co máme na Hradě,” řekl před svědky Černý… Pak přišla ostuda, trapasy, stížnosti a omluvy. Až se virtuální umělec a hochštapler rozhodl, že s Fischerovou vládou nemá nic společného a skládačku, podobající se plastelinové práci žáčka ZUČ a zachycující urážlivě symboly všech zemí sedmadvacítky, rozebere už 11. května místo stanoveného konce června 2009.
A další veledílo? Stačilo koupit „doubledecker“ – dvoupatrový londýnský bus z roku 1957 od nizozemského majitele a jednomu ze symbolů britské metropole přimontovat dvě obří paže, přidat elektrický motor, funění a hekání ze zvukového záznamu, evokující prý mj. též sportovní úsilí, a na světě bylo „umění“ – česká šestitunová atrakce pro letní olympijské hry v Londýně. Milan Knížák tvrdl, že klikující autobus by se určitě hodil pro Matějskou pouť a navrhuje tímto rodině Kočků, či jiným významným kolotočářům, aby tuto pouťovou atrakci zařadili do svého arzenálu.
Díla Davida Černého jsou vždy jen honba za popularitou celebrity na jedno použití a posedlost udělat něco skandálního a hlavně hodně viditelného. V duchu rčení: Světská sláva, polní tráva. A ještě vytunelovat spoustu prachů. Při vzpomínce na skutečné umění, které reprezentovalo na světových výstavách Expo české umělce, je třeba považovat toto děti děsící monstrum Černého za ostudnou českou švejkovinu, kterou koupil znalec umění Andrej Babiš za devět milionů. Že by si založil svoji 251 kolotočářskou firmu…?
Minule mu podvod s Entropou zaplatil ze státní kasy ministr obrany Vondra. Kdo to je dnes, co dá peníze daňových poplatníků za tuto ostudu Česku, jež se naštěstí chlubí i skutečnými kumštýři – Janem Zrzavým, Špálou, Myslbekem, s uměleckými výtvory – Kinoautomatem (Expo 67 Montreal) či broušeným sklem (Dar vystavený v hale OSN) nebo Zlatou slzou (Expo 2010 Šanghaj – dílo propojující lidské slzy, jednu z mála kapalných látek, s níž se neobchoduje, zlato jako symbol emocí, moci i válek a smutku…)
Mám skvělý nápad pro Davida Černého, jemuž právě dělám velkou reklamu, třebas negativní, někoho blaží i taková; o kom se nemluví, ten jakoby nežil. Což tak přemalovat místo sovětského tanku na růžovo Sochu svobody v New Yorku a znectít symbol symbolů. Tanky se už dneska nenosí a na rozdíl od Česka, mají Spojené státy bezpočet volných míst ve svých věznicích, a komfortnějších než v Litoměřicích…
Inu, za schizofrenií Davida Černého, trpícího stihomamem, že je sochařem, může být mindrák z dětství, možná sexuální zneužívání, proto se těžce vyrovnává s výchovnou zanedbaností, což vyústilo až k nejvyššímu stupni sociální degradace… A proto už kvůili takovým nebezpečným psychopatům by měl vejít v platnost paragraf zákona, jenž praví: Kdo veřejně hanobí prezidenta republiky, ruší výkon jeho pravomoci a snižuje tak jeho vážnost, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo propadnutím věci…
