Štětinův a Stropnického “prozápadní kurs”

Avatar
Původní autoři


Jiří Baťa
6. 1. 2017
Významným faktorem udržení prozápadního kurzu jsou plány USA, NATO, bankovních kruhů a představitelů NWO na dobytí Ruska. Udržení prozápadního kurzu by v takovém případě bylo pro politiky, jakým je ministr Stropnický, velmi výhodné. Zvláště, uvažuje-li pan Stropnický i o možnosti kandidovat na prezidenta. Tyto jeho úvahy jsou ke škodě nejen ČR, ale celé Evropy, protože s jednosměrnými vztahy, vazbami a závislostmi máme všichni dostatečné zkušenosti.


Aby řeč nestála chci říct, že …

.….názory europoslance, politistuta Štětiny k poskytnutí nevyčerpaných finančních prostředků rozpočtu 2016 našim „naťáckým“ kolegům v  Estonsku, jsou neskutečně lascivní, naivní, hloupé a nelze to brát jinak, než je to výrok psychicky vyšinutého či narušeného člověka, lidově řečeno blázna. Člověka, který kromě tohoto výroku se již mnohokrát projevil či nechal slyšet s výroky, které jsou na hraně nejen trestní, ale i psychické, resp. duševní (ne)normálnosti. Politici, kteří se k jeho výroku vyjadřovali velmi kulantně, komentovali tuto záležitost jen v rovině skutečných problémů financování naší (opravdu naší?) armády. Nicméně pokud tak neučinili oni, činím tak já a konstatuji, že Štětinovy názory a výroky dostatečně potvrzují jeho pokročilým idiotismem, rusofobií, antikomunismem, militantností a těžkou devótností k západní strukturám postižené myšlení. Navzdory všem těmto skutečnostem i výsledkům jeho velmi pochybné, neřku-li trestuhodné až vlastizrádné činnosti europoslance (za TOP 09), je i nadále v této reprezentativní funkci, ačkoliv jeho IQ je řádově někde na úrovni ředitele „Stálých štamgastů hospod a lokálů“ bývalé IV. cenové skupiny (srovnáváno s úrovní těchto zařízení za totalitního režimu). Zarážející je, že tyto politické avantýry europoslance Štětiny kriticky ani jinak nekomentují sami představitelé TOP 09. Vysvětlením může být, že buďto je jim Štětinovo počínání šuma fuk, nebo s ním souhlasí a proto mlčí. Což by potom nasvědčovalo rčení, že „Jaký pán, takový krám!“

….. ministr obrany Stropnický byl vstupem do Nového roku zřejmě obdařen nějakou mimořádnou schopností sebereflexe, vizuality a srdečno-rodinnými záležitostmi. Ne se vším mohu souhlasit, i když mu v jistých věcech dávám za pravdu a dokonce bych mu některé jeho vize vřele doporučil realizovat. Pan ministr Stropnický se neopomněl i trochu politovat, jak to má ve srovnání se svými předchůdci těžké, na druhé straně však říká, že jedna z jeho nejdůležitějších povinností pro tuto zemi, je udržet prozápadní polistopadový kurz. Myslí si, že někomu to možná bude znít, jako že přehání, ale sám si myslí, že nepřehání. Já tvrdím, že přehání a proto také nesouhlasím s tímto názorem, protože mj. zdaleka neřekl vše. Svým deklarativním názorem řekl pouze A, ale B už neřekl. Tím B v souvislosti s udržením prozápadního polistopadového kurzu jsou jisté, přesně nespecifikované závazky státu vůči západním spojencům jak je členství v severoatlantickém společenství NATO, vlastizrádné, ne-li kolaborantské vazby a vztahy některých bývalých i současných politiků a veřejnosti neznámých, zato vlivných a bohatých osobností.

Neméně významným faktorem udržení prozápadního kurzu jsou (z mého pohledu nereálné) také plány USA, NATO, bankovních kruhů a představitelů NWO na dobytí Ruska. Udržení prozápadního kurzu by v takovém případě bylo pro politiky, jakým je ministr Stropnický, velmi výhodné. Zvláště, uvažuje-li pan Stropnický i o možnosti kandidovat na prezidenta. Tyto jeho úvahy jsou ke škodě nejen ČR, ale celé Evropy, protože s jednosměrnými vztahy, vazbami a závislostmi máme všichni dostatečné zkušenosti. Nicméně, jakkoli není dobrá jednoznačná orientace na prozápadní kurz, není ani dobrá jednoznačná orientace na východ. Jinými slovy, ideální politická linie a směrování by byla „zlatá střední, neutrální cesta“, aby bylo možné rovnoměrně politicky, ekonomicky, vědecky i kulturně vzájemně a koordinovaně spolupracovat jak na západ, tak na východ od nás. Nemluvě o tom, že k naší existenci potřebujeme jak západní státy, tak potřebujeme i východní destinace.

Politici to dobře ví, ale vždy přeochotně budou kývat na spolupráci se západem, podporovat politiku USA i EU, která je mj.  rovněž pod usáckým tlakem, protože „tak je nastavena či dána mezinárodní politická linie“ (a tok peněz)! A vystupovat z řady se nevyplácí, proč si tedy dělat problémy, že? Nemluvě o tom, že podle pana ministra, se ze strany komunistů projevují hlasy a požadavky na vystoupení z NATO!Škoda, že to pan ministr Stropnický zase vidí jen antikomunistickou optikou, protože požadavek na vystoupení z NATO není jen požadavek komunistů, ale také jiných politických stran či hnutí a také mnoha občanů. Stejné je to i v případě EU, kde se rovněž projevují tendence, ne-li požadavky na vystoupení z EU (Czexit). Jak v případě NATO, tak i v případě EU jsou nám oba tyto „veleorgány“ platné jako mrtvému kabát a teplé ponožky. Občané mají více rozumu, než všichni politici jak u nás, tak v EU či NATO! Jenže, my o koze, oni o voze dalo by se říct, každý sleduje jiné cíle. Které jsou poctivější a občanům potřebnější, nechť čtenář posoudí sám.

Pozoruhodný je rovněž názor pana ministra když považuje za „mimořádně zdravé“ několikrát za život radikálně změnit profesi. Sám si prý neumí představit, že by celý život pracoval jako státní úředník, herec a už vůbec ne jako politik. Jestli bude chtít pokračovat po podzimních volbách jako ministr obrany, nebo zda se pokusí o další změnu a bude kandidovat na prezidenta, zatím neví. No právě, už mu chybí do sbírky jen ta kýžená funkce prezidenta. Upřímně řečeno, nic proti tomu, pokud člověk za život vystřídá i několik činností (sám jsem jich také několik absolvoval) ovšem za podmínky, že k tomu má reálné osobní předpoklady. Nemyslím si, že panem Stropnickým vykonávané funkce velvyslance a ministra obrany jsou funkce, na které měl či má předpoklady, že to byl nebo je člověk na správném místě. Člověk, který svým vzděláním zasvětil většinu svého života herectví, by měl u herectví zůstat Jako celá řada jeho předchůdců), nebo třeba ne, ale pak by se rozhodně neměl ucházet o posty, jako je funkce diplomata nebo ministra. Herec, byť sebelepší, v jiné funkci než je ta herecká, se plácá jako žába v blátě, což mu na osobní popularitě ani na image nepřidá, spíše naopak, je vydán na pospas sžíravé kritice. Ale je tu lidský charakter: hroší kůže, zbytnělé ega ješitnost, nekritičnost, v touha být něco víc než jen obyčejným hercem, svézt se na vlně (Havlovy, Babišovy) popularity, vidina velkých peněz! No neber to!

Nicméně, pan Stropnický prý vidí ještě jistou (podle mne velmi pozitivní) možnost: „Je tu ještě jedna výzva a to je volná noha, jak se říká v herectví. Že si znovu obnovím IČO a s (manželkou) Veronikou (Žilkovou) máme hrající dceru, hrajícího syna, tančící dceru, a něco by se tam ještě našlo kolem, my si možná vyzkoušíme nějaké představení a budeme ho hrát ve vlastní produkci,“ řekl. Bavilo by ho prý také dělat řidiče autobusu na venkově, který vozí ráno děti do školy a odpoledne zpátky. „Je jich málo, jsem slyšel, jsou špatně placení, ale to by mi tak nevadilo, mohl bych si to dotovat,“ dodal. No a to je ta pasáž, o které jsem zmínil, že bych s názorem pana Stropnického souhlasil. Ba co víc, já bych mu tu vizuální „výzvu“ vřele doporučil.