Radim Valenčík
16.1.2016 blog autora
Demokrati v USA vyhlašují týden neklidu a půjdou Trumpovi po krku (doslova “nakopou mu zadek”). To by bylo za normálních podmínek v pořádku. Jenže situace u Demokratů není normální. Připustili ovládnutí strany, která vždy symbolizovala rozum, pokrok, respektování sociálních aspektů, velmi podivným spolkem, který do svého čela nastrčil Clintonovou a zlikvidoval Sanderse v primárkách.
A místo reflexe toho, co se stalo, se tento spolek spojuje s nejreakčnějším a nejmilitantnějším konzervativním senátorem McCainem. Jaká hra se zde hraje? Ta, kterou jsem před časem (když jsem analyzoval situaci v EU) nazval zdegenerovanou hrou (k tomu, o co se jedná, se dostaneme).
Naše mainstreamová média na čele s ČT (která proslula svou “nezávislostí” a “vyvážeností”, takže si toho povšimla i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání) jásají.
Jak to vidí “náš” mediální mainstream?
Jen pro ilustraci:
ČT 24 (14. 1. 2017):
Začal týden protestů proti Trumpově inauguraci, někteří kongresmani se jí nezúčastní.
Ve Washingtonu začaly protestní akce, které vyvrcholí při páteční inauguraci nového prezidenta Donalda Trumpa. Několik tisíc demonstrantů pochodovalo k pomníku Martina Luthera Kinga s výzvami k boji za rovnoprávnost a spravedlnost. Nelegální přistěhovalci se pak shromáždili k protestu za svá práva ve washingtonském kostele.
Pochod k Lutherově pomníku vedl baptistický duchovní a televizní a rozhlasový moderátor Al Sharpton, za Baracka Obamy poradce Bílého domu. Řečníci v mrazivém počasí volali po podpoře práv menšin a hájili Obamovu reformu zdravotního pojištění, kterou chce Trump zrušit.
“Tento pochod je prvním z mnoha. Nespojuje nás nenávist, ale naděje,” řekl demonstrantům jeden ze Sharptonových spolupracovníků. Do pochodu se podle agentury Reuters zapojili i někteří kongresmani Demokratické strany.
V jednom z historických afroamerických kostelů ve Washingtonu se zase shromáždili přistěhovalci, kteří nemají povolení k trvalému pobytu v USA. Dlouhá řada dalších stála před kostelem.
Demokratický senátor Chris Van Hollen v projevu odsoudil Trumpův záměr postavit zeď na hranici s Mexikem. Řekl, že budoucí prezident “nesmí pohřbít sochu Svobody”.
Lidovky (16. 1. 2017):
Odpor proti Trumpovi sílí. Demokraté se sponzory vymýšlejí, jak ‚mu nakopou zadek‘
V hlavním městě Spojených států začaly v sobotu protestní akce, které mají vyvrcholit při páteční inauguraci nového prezidenta Donalda Trumpa. Několik tisíc demonstrantů pochodovalo k washingtonskému pomníku Martina Luthera Kinga s výzvami k boji za rovnoprávnost a spravedlnost. Nelegální přistěhovalci se shromáždili k protestu za svá práva ve washingtonském kostele.
Pochod k Lutherově pomníku vedl baptistický duchovní a televizní a rozhlasový moderátor Al Sharpton, za Baracka Obamy poradce Bílého domu. Řečníci v mrazivém počasí volali po podpoře práv menšin a hájili Obamovu reformu zdravotního pojištění, kterou chce Trump zrušit.
“Tento pochod je prvním z mnoha. Nespojuje nás nenávist, ale naděje,” řekl demonstrantům jeden ze Sharptonových spolupracovníků. Do pochodu se zapojili i někteří kongresmani Demokratické strany.
V jednom z historických afroamerických kostelů ve Washingtonu se v sobotu shromáždili přistěhovalci, kteří nemají povolení k trvalému pobytu v USA. Dlouhá řada dalších stála před kostelem. Demokratický senátor Chris Van Hollen v projevu odsoudil Trumpův záměr postavit zeď na hranici s Mexikem. Řekl, že budoucí prezident “nesmí pohřbít sochu Svobody”.
Povolení k pořádání protestů před, při a po inauguraci dostalo 30 organizací. Některé se netají záměrem ceremoniál a slavností průvod z Kongresu do Bílého domu zmařit.
Mnoho prominentních demokratů a republikánů nespokojených s osobou nového prezidenta navíc v těchto dnech opouští Washington, aby se podíleli na vypracování protitrumpovské strategie nebo aby se jen vyhnuli inauguračnímu ruchu. Napsal to server Politico. Řada demokratů prý nehodlá být svědkem přísahy muže, jehož považují za hrozbu pro národ.
Vlivný manažer Demokratické strany David Brock svolal na příští týden na Floridu dárcovskou konferenci 200 sponzorů, kteří mají poskytnout prostředky k útokům na Donalda Trumpa a k rehabilitaci americké levice. Chybět podle amerického serveru nebude miliardář George Soros, filantrop a investor Tom Steyer nebo finančník a mecenáš Donald Sussman.
“Existuje snad lepší způsob, jak strávit období inaugurace, než rozprava o tom, jak Donalda Trumpa nakopat do zadku?” sdělil serveru Politico Brock.
Většina demokratických zákonodárců ale v hlavním městě zůstane. Mnozí z nich si stěžují, že nemohou na inaugurační akce sehnat vstupenky, což považují za signál budoucích vyhrocených vztahů s republikány. Zatímco prý republikánští poslanci dostávají lístky automaticky, demokraté o ně musejí žádat a ani potom nemají jistotu, že je dostanou.
Asi 11 demokratických kongresmanů oznámilo, že inauguraci přihlížet nebudou. Někteří se prý dokonce hodlají zapojit do protestních akcí. Sama Hillary Clintonová, která v prezidentských volbách utrpěla zdrcující porážku, se ceremoniálu i s manželem Billem zúčastní.
O co jde, aneb zdegenerované hra Demokratů
Vybírám pár citací z článků, které jsem na svém blogu uveřejnil v červnu 2016:
TITANIC a zdegenrované hry: Je EU reformovatelná? (11. 6. 2017)
O jednom zajímavém typu her:
Ne ve všech hrách existuje rozdělení na hráče a figurky. Existují hry, ve kterých není žádná figurka, ale jsou jen hráči. Ty se ovšem vyskytují velmi zřídka. Opakem jsou hry, ve kterých jsou všichni zúčastnění jen figurky. Jedná se vlastně o degenerovanou hru, v níž se postupně všichni hráči změnili ve figurky, a tím hra přestala být hrou, hráči přestali být hráči s možností výběru variant.
Tyto zdegenerované hry vznikají v situacích, kdy hráč řeší dilema:
– Nesouhlasit s tím, co nepovažuji za správné, a to s vidinou nápravy, ale i možnosti sankcí (včetně vyloučení ze hry).
– Podřídit se tomu, co je nesprávné (což může mít za následek to, že začnu považovat za normální to, co normální není).
Často dochází k tomu, že ti hráči, kteří volí strategii nápravy (vybočení z řady), jsou postupně ze hry vyloučeni a zůstanou jen konformní hráči, kteří si již nejsou vědomi toho, že hra zdegenerovala, že se všichni hráči již proměnili v zombie neschopné vlastního rozhodování, že probíhá již jen fatálně determinovaný proces typu antické řecké tragédie. Skutečná hra se pak začíná odehrávat mezi fatálním průběhem zdegenerované hry, ve které už nikdo nemá možnost cokoli změnit, a jejím prostředím, tj. těmi, kteří stojí mimo degenerovanou hru, uvědomují si její fatální charakter, nevstupují do ní, ale hledají jiný způsob nápravy stavu.
Zdegenerované hry, v nichž se všichni hráči proměnili ve figurky, jsou výsledkem konceptuálně dobře popsatelného procesu. Stávají se parametrem reality, který určuje vnější podmínky skutečných her (těch o kterých pojednám později). Lze je poměrně dobře identifikovat. Vyznačují se značnou stabilitou – tj. jedná se o proces, který byl odstartován zdegenerováním hry (eliminováním podmínek pro vnitřní reformu), je předvídatelný a nelze do něj zasáhnout tak, aby byl jeho setrvačný charakter změněn. Mají stabilitu setrvačníku roztočeného do vysokých obrátek, který je izolován od vlivu vnějšího tření.
Viz: http://radimvalencik.pise.cz/3623-titanic-a-zdegenrovane-hry-je-eu-reformovatelna.html
Podobnost s tím, co se odehrává v USA, není čistě náhodná. V realitě se hrají nejrůznější hry, ale není jich tolik a každý typ má svoji logiku, ze které nelze vyskočit. K tomu doporučuji přečíst obsáhlejší článek
TITANIC a zdegenerované hry: Cesta k nápravě EU (19. 6. 2016)
Viz: http://radimvalencik.pise.cz/3646-titanic-a-zdegenerovane-hry-cesta-k-naprave.html
Co mě nejvíce překvapuje
Osobně mě nejvíce překvapuje, že někteří levicoví intelektuálové oplakávají Clintonovu, tedy to, co reprezentuje současnou degenerující, rozpadající se, ale kopající kolem sebe globální moc, místo toho, aby si aspoň trochu povšimli, kam až se Demokrati propadli. Fanatická podpora zla místo odvahy reformovat to, co čerpalo svůj étos v historii vždy právě z reforem, je hodně slepá ulička (ostudy).
