Andrej Polunin
14. 2. 2017 zdroj
Mnichovská konference o bezpečnosti bude demonstrovat “rozhodnost většiny euroatlantické elity trvat si na svém” v Sýrii, na Ukrajině a v otázkách protiruských sankcí. Tento názor vyslovil v neděli 12. února předseda komise Rady federace pro informační politiku Alexej Puškov. Připomeňme si: na konferenci, která se bude konat od 17. do 19. února v Bayerischer Hof, se shromáždí více než 500 vysoce postavených politiků a expertů z celého světa.
Je zásadní, že do hlavního města Bavorska se vydá i velká delegace z USA v čele s viceprezidentem Mikem Pencem. V delegaci budou ministr obrany James Mattis, ministr pro vnitřní bezpečnost John Kelly a také zástupci Kongresu.
Stejně tak je důležité, že do Mnichova, stejně jako v minulém roce, nepřijede prezident Vladimír Putin. Již koncem ledna to oznámil mluvčí hlavy státu Dmitrij Peskov. Rusko bude na konferenci reprezentovat ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Experti soudí, že hlavním tématem bude v Mnichově boj proti terorismu, ale ne na území Sýrie. Diskuse se zřejmě povede o tom, jak čelit novému druhu terorismu – terorismu, s nímž se střetla Evropa. Toto pojetí problému zahrnuje i další důležité téma – jak je terorismus spojený s migračními toky a tou bránou, která byla Německem a Angelou Merkelovou otevřena do celé EU. Kromě toho bude projednáván i Brexit v rámci tématu, jak bude EU nyní spolupracovat s Londýnem v oblasti bezpečnosti.
V každém případě je konference jednou z nejočekávanějších politických událostí v roce 2017, zejména po prezidentských volbách v USA.
Svobodnaja pressa (SP):Podle jakých scénářů se budou vyvíjet události v oblasti mezinárodní bezpečnosti a co má od fóra očekávat Rusko?
Zásadní je, že Evropa se posunula směrem k hromadění zbraní a vytváření vlastních ozbrojených formací, poznamenává hlava Střediska evropsko-atlantických a obranných výzkumů RISV Grigorij Tiščenko. Dříve Evropané žádali NATO o nasazení dalších sil na základě v Evropě existujících velitelských středisek, ale vedení aliance neustále tyto žádosti odmítalo. Nyní chce být Evropa rozhodně z vojenského hlediska samostatnější.
Přesto se domnívám, že se neočekávají výrazné posuny ve sféře mezinárodní bezpečnosti a že podstatné nové návrhy na konferenci v Mnichově nebudou formulovány.
SP: USA posílají do Bavorska velkou delegaci. Znamená to, že Washington se chystá přehodnotit svou politiku v oblasti bezpečnosti?
V hierarchii priorit ve vojenské oblasti znovu nová administrativa USA zařadí tři cíle: zvýšení bojeschopnosti ozbrojených sil, vytvoření vyváženého programu vojenské výstavby, modernizaci zbraní.
Trump nejednou prohlašoval, že je pro něj mnohem důležitější zvyšování americké vojenské síly než dosažení vyrovnaného zbrojního rozpočtu. Připomenu, že za Obamy byla situace přesně opačná: zbrojní výdaje USA byly sekvestrovány v rámci zákona o kontrole rozpočtu, který byl přijat v roce 2011 na dobu deseti let. Tento zákon byl zaměřen na úspory ve výši až 500 miliard dolarů na vojenské výdaje, avšak nebyl nikdy realizován.
Nyní si na Ministerstvu obrany USA na sekvestraci nikdo ani nevzpomene. Na druhou stranu, už 1. března musí Pentagon předložit dodatečný požadavek o navýšení rozpočtu na rok 2017. Podle odhadů vysokých vojenských činitelů USA by mohly dodatečné finanční prostředky dosáhnout 40 miliard dolarů. Směrem nahoru bude revidován i požadavek pro rok 2018 – ten bude předložen do 1. května. Jak již prohlásil republikánský senátor John McCain, rozpočet Pentagonu v roce 2018 by měl činit asi 640 miliard dolarů, přibližně o 90 miliard dolarů více, než předepisoval onen zákon o kontrole rozpočtu z roku 2011.
Jinými slovy, EU a USA se aktivně zaměřily na vojenskou výstavbu. Přičemž prioritou se stává navyšování jaderných zbraní a stále větší váhu získává myšlenka, jak co nejrychleji začlenit taktické jaderné zbraně do celkového jaderného potenciálu.
SP: Co to všechno znamená?
Že se směřuje ke zvyšování napětí, a to i v Evropě. Myslím, že to bude také jedním z hlavních témat Mnichova.
SP: Na konferenci do Mnichova přijede i ukrajinský prezident Petr Porošenko. Budou účastníci fóra demonstrovat podporu Kyjevu?
To si nemyslím. USA teď Ukrajina nezajímá. To se stává evidentní, když zanalyzujeme materiály Kongresu USA: ukrajinský konflikt se americkými poslanci prakticky neprojednává.
Znamená to, že Západ na Ukrajinu ve své podstatě zapomněl. A Porošenkova návštěva, která se koná na pozadí Kyjevem vyprovokovaného zostření na Donbasu, je jen pokus připomenout západním “partnerům” o své existenci.
SP: Proč do Mnichova tentokrát nejede nejen Putin, ale ani premiér Dmitrij Medveděv?
Jedním z hlavních důvodů absence pozitivních změn v oblasti mezinárodní bezpečnosti je neochota Západu plnohodnotně spolupracovat s Ruskem. Ano, Washington slibuje zesílení boje proti DAEŠ a slibuje, že se pokusí těsněji spolupracovat s Ruskou federací v Sýrii. Ale zatím se jeho činy rozcházejí se slovy. A když se v Mnichově neočekává posun a průlomové návrhy k Moskvě, nepřítomnost prezidenta a premiéra v ruské delegaci je zcela oprávněná.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
