24.2. 2017 Hrad.cz
Projev prezidenta republiky při převzetí ceny
Vážený pane prezidente Gašparoviči, ono platí francouzské pravidlo, jednou prezident, vždycky prezident. Vážení páni guvernéři, vážený pane velvyslanče, excelence, dámy a pánové,
velice rád jsem přijal pozvání do nově otevíraného Slovenského domu v Praze a vážím si ho. A chtěl bych poděkovat za práci všech, kdo reálně přispěli k tomu, že se zde, v tomto velmi zajímavém prostředí, můžeme setkat. A slibuji, že když mě pozvete opět, velmi rád přijdu a budu zde vaším hostem.
Nebudu opakovat pana prezidenta Gašparoviče, protože on už o Milanu Rastislavu Štefánikovi řekl téměř všechno, zapomněl pouze na jeho významnou účast při formování našich jednotek na Sibiři. Protože už Masaryk vzpomíná na to, že kdyby nebylo našich jednotek na Sibiři, tak bychom možná žádnou nezávislost nezískali, protože politická rozhodnutí, ať se nám to líbí nebo ne, se často dělají na základě síly. Tedy ozbrojené síly, především.
A samozřejmě je zajímavé mít mezi zakladateli československého státu astronoma, který se dívá ke hvězdám, per aspera ad astra, a tím pádem je tak trochu nadřazen běžným každodenním starostem a je, jak říkával Masaryk, s pohledem sub specie aeternitatis, z hlediska věčnosti, protože hvězdy jsou téměř, téměř věčné.
Ale dovolte mi, abych ve svém prihovoru řekl několik slov o naší vině, mea maxima culpa. Snažil jsem se, jako prezident i jako občan, tlačit na to, aby symetricky se vznikem Slovenského domu v Praze vznikl i Český dům v Bratislavě. A nemám rád, když se někdo vymlouvá na vinu druhých, myslím si, že máme hledat vinu sami v sobě. Chtěl bych proto smutně konstatovat, že na rozdíl od našich slovenských přátel, kterým ještě jednou děkuji za úspěšné dokončení akce typu Slovenský dům, akce Český dům je teprve v počátcích, a že si za to můžeme sami naší neschopností, naší pomalostí a naší leností. Věřím, že po několika jednáních, které jsme nyní absolvovali, se tento proces konečně zrychlí, že v Bratislavě, kde už, jak jsem byl informován, je vybrán objekt, je to tak, výborně, kde bude česká restaurace s kvalitním slovenským vínem, s kvalitním českým pivem, které, jak dobře víte, je nejlepší na světě, to pivo, o vínu bych to netvrdil.
Dobře, byl jsem vyprovokován, takže odbočím ze svého projevu a sdělím vám, že kdysi jsem kritizoval popradské pivo, a když jsem na samozřejmě první návštěvu přiletěl na Slovensko jako prezident, tak jsem otevřel noviny, a tam bylo napsáno, dvě stě let starý Popradský pivovar se začal bourat, považoval jsem to za jistý úspěch, ale, pane předsedo, samozřejmě máte skvělá piva. O Štajgrovi nic nevím, ale Zlatý bažant je výborné pivo, ale to popradské pivo zvané Šariš bylo opravdu hnusné, a já jsem se vždy snažil mluvit pravdu, i když ta pravda byla nepříjemná vašemu tehdejšímu ministru zemědělství. Dobře.
Vracím se k tématu. Milí guvernéři, máte ve svých sejfech neskutečné množství peněz, oba dva. Co kdybyste jednou ty peníze věnovali na něco užitečného, například na financování provozu a samozřejmě výstavby Českého domu v Bratislavě. Mě několikrát nabízeli, aby to bylo v Košicích, a já jsem říkal panu prezidentovi Gašparovičovi, až se rozhodnete, že přeložíte své hlavní město z Bratislavy do Košic, je to myšlenka, o které se dá uvažovat, ale do té doby Český dům musí být samozřejmě v Bratislavě.
Takže, já děkuji našim slovenským přátelům, že svojí iniciativou v této věci tak trochu nahrazují naši lenost, naši neschopnost a naši nepracovitost, ale když se ruka k ruce vine a když se naše síly spojí, tak si myslím, že přijde den, kdy vás pozveme na otevření Českého domu v Bratislavě, takže neříkám sbohem, říkám na shledanou.
Miloš Zeman, prezident republiky, Slovenský dom v Praze, 23. února 2017
