Štěpán Forgáč
16. 2. 2017
Současný model společnosti je postaven na rádoby přirozenosti individualizace – atomizace společnosti. Svoboda osobní je v něm nadřazována svobodě kolektivní. Reprodukce kapitalismu je na produkci atomizovaných „svobodných“ jedinců přímo závislá. Čím více jednotlivců přijímajících individuální svobodu jako podstatu svého bytí je produkováno, tím snadněji se kapitalismus reprodukuje a tím silnější je jeho pozice. Ve skutečnosti dochází ke konsensu vykořisťovaného s vykořisťovaným. Tento stav v podstatě vylučuje jakoukoliv významnější vzpouru Rabů proti Pánům. A tak Páni celkem v pohodě žijí na úkor Rabů.
Nadřazování individuální svobody nad svobodu kolektivní není ničím jiným než sýrem v pasti na myši. Tu past nastražili velmi kvalitní sofističtí myslitelé – zaměňovači lži za pravdu. Přijímáním lži o svobodě současně přijímáme dobrovolně model společnosti charakterizovaný existencí Pánů a Rabů.
Přirozenost nadřazenosti jednotlivce, nad kolektivem tedy i nadřazení jeho svobody nad svobodou kolektivní je lež vydávaná za pravdu.
Skutečnou pravdou je opak – přirozená nadřazenost zájmů kolektivů nad zájmy jednotlivců. Z toho vyplývá, že svobody kolektivní musí umožňovat existenci svobod individuálních tak, že transformují svévoli svých členů v možnou svobodu. Model společnosti postavený na skutečné přirozenosti – nadřazenosti kolektivů nad jejich jednotlivými členy je prost Pánů a Rabů.
Otázka: Existuje nějaká strana, která staví svobodu společenství nad svobodu individuální? Já nevím o žádné!
Podstatou demokracie je přece kolektivismus. Tak o jaké svobodě a demokracii, prý přítomné v českých luzích a hájích, stále někdo blábolí?
