21.4.2017 VS a Zprávy, argument
Kdo je kandidát na prezidenta Francie Emmanuel Macron a čí zájmy nejspíše reprezentuje se ptaly britské Financial Times.Působení v investiční bance znamená, že Emmanuel Macron je ve volební kampani zranitelný, napsaly britské noviny Financial Times ohledně centristického kandidáta na prezidenta Francie.
V roce 2008 se třicetiletý státní úředník pochlubil svým přátelům, že nastupuje do investiční banky Rotschildů. Ti ho ovšem již tenkrát varovali, že se „nejedná o jen tak nějakou banku“, a že toto rozhodnutí může ovlivnit jeho budoucí kariéru.
Macron ale nebral varování vážně a vrhnul se na restrukturalizace dluhu, fúze a akvizice. A vydělal si 2,9 milionů euro a také přezdívku – Mozart financí – když pomáhal Nestlé s akvizicí části firmy Pfizer v roce 2012.
Ale čtyřleté působení u Rotschildů nyní stává pro Macrona aktuální v rámci francouzské volební kampaně. Marine Le Penová, zřejmě jeho rivalka do druhého kola, o něm už prohlásila, že je „kandidátem financí.“ Hamon ho vyzval, aby ukázal seznam štědrých donorů, zatímco Mélenchon poukázal na „sílu peněz“, která za ním stojí.
Macron se ovšem brání s tím, že jeho podnikatelské aktivity nebudou úřad nijak ovlivňovat. Není prvním prezidentským kandidátem, který má zkušenost z velkých financí. I Georges Pompidou pracoval osm let pro Rotschildy.
Kandidát globalizované elity
Jenže dluhová krize v Eurozóně a pod ní ležící podezření vůči kapitalismu a penězům prohloubila nedůvěru k bankám, říká k tomu Financial Times profesor Luc Rouban.
„Většina kandidátů říká, že zkrotí finančnictví. A to znamená, že Macron vypadá jako kandidát globalizované elity.“
Jeho bývalí kolegové ho popisují jako tvrdě pracujícího, ambiciózního začátečníka, který měl dar empatie. Byl ovšem v oboru nezkušený. Jenže, co mu chybělo v žargonu a technických znalostech, to vykompenzoval na kontaktech ve vládě.
Zdá se, že Macron se stal mistrem v propojování a síťování a schopnosti proplout kolem mnoha konfliktů zájmů. K tomu jistě přispělo i jeho vzdělání v elitní ENA jako „inspektora financí.“
Motal se také kolem Le Monde a zdarma radil, když byly noviny nabídnuty k prodeji. Mediální odborník k tomu podotýká: „Nebylo jasné, pro koho vlastně Emmanuel pracoval. Byl všude kolem, vyměňoval si informace a kamarádil se s každým. Bylo to chytré, protože pak v mediálním světě všechny poznal.“
Jeho dosavadní kariéra zkrátka ukazuje, že se mu dařilo díky síti kontaktů úzkého francouzského establishmentu – což je v rozporu s jeho kampaní, v níž slibuje se zbavit „insiderů“ a jejich „privilegií.“
Profesor Rouban k tomu podotýká, že Macron je symbolem francouzské oligarchické elity. Chce sice změnit bipartijní systém Francie, ale rozhodně nezpochybňuje to, jak jsou elity vycvičeny a vybírány.
Emmanuel Macron se narodil v roce 1977 v severní Francii. Vystudoval elitní školu École nationale d´administration, která připravuje vysoké státní úředníky i budoucí ministry.
Pracoval pro Rotschildy, kdy si vydělal 2,9 milionů euro především za poradenství Nestlé při akvizici Pfizeru.
V roce 2010 začal pracoval jako poradce socialistického prezidenta Hollanda, v roce 2014 se stal ministrem pro ekonomiku a snažil se protlačit balíček podnikatelských reforem navzdory protestům veřejnosti i vlastní socialistické strany. V roce 2016 z vlády odešel, krátce předtím založil svou vlastní nezávislou stranu „En Marche!“
