Ilona Švihlíková
26.4. 2017 !argument
Expresně komentuje předběžné výsledky dnešního kola prezidentských voleb ve Francii. Ty ukazují na duel Emmanuel Macron a Marine Le Penová ve druhém kole.
Do druhého kola francouzských prezidentských voleb postupují dva kandidáti. Ani jeden z nich nezastupuje tradiční stranu. Emmanuel Macron s velkou pravděpodobností vzejde z druhého kola jako vítěz. Dá se očekávat, a již to naznačují prohlášení socialistů i republikánů, že druhé kolo bude ve znamení „všichni proti Le Penové.“
Zastánci toho, aby vše zůstalo při starém, se mohou radovat. Dalším francouzským prezidentem bude neoliberální údržbář, tvářící se jako revolucionář. Již nyní se dá odhadnout, že zklamání a deziluze z Macrona bude obrovská.
Nelze přitom tvrdit, že by nebyly v letošních francozských volbách přítomny síly usilující o změnu. Určité prvky bylo možno najít u Fillona, ale především u Le Penové a Mélenchona. Je možné se nyní ptát, co by bylo, kdyby Socialisté spojili síly a místo postavení Hamona, které vyjadřovalo hluboké rozštěpení strany, podpořili již v prvním kole Mélenchona…
Snad ještě větším paradoxem těchto voleb je ale vysoká volební účast kolem 80 % oprávněných voličů, která ale s vysokou pravděpodobností nebude znamenat výraznou změnu.
Levice opět nezklamala. Svou nejednotností a fatální neschopností přispěla k tomu, že Elysejský palác na příští roky obsadí neoliberální upgrade, který bude stát v předklonu před bankéři i Evropskou komisí.
Jaký smutný osud socialistů, když se nezmohou na nic jiného než na fatální prohru a následné „urgentní výzvy“ k podpoře kandidáta zastupující velkokapitál. Francouzské volby ukazují, že socialisté tohoto typu jaksi nejsou ve 21. století potřeba.
Francie zatím žádnou revoluci nespustila. Místo toho ukázala, že alternativy sice jsou, ale neumí spolupracovat a dohodnout se. A že systém umí produkovat další a další agenty Smithy, jejichž schopnost se klonovat do čehokoliv je opravdu rozvinutá.
