Břetislav Olšer19.4. 2017 Rukojmí
Nechci být sprostý, ale svět se řítí do ďáblovy řiti; nejvhodnější je proto dnes parafráze dle českého filmu: Jak svět přichází o básníky, resp. Jak našinec přichází o iluze. Proč jsem se dnes pustil do tohoto filozofování? Jelikož už mě unavuje, jak je všechno kolem nás jen marnost nad marnost, všechno je marnost (Bible, Kaz 1,2); kam našinec šlápne, tam nic neroste…
Tak jen namátkou; držel jsem palce boháči a slonu v porcelánu Donaldu Trumpovi, vlastně své vlastní touze, aby něco udělal s tou zběsilou Amerikou, po zuby ozbrojenou a války po planetě roznášející, jak nákazu HIV…. A narazil jsem, když z mého hradu z písku zbyla jen hrstka prachu; jak se říká – prach jsi a v prach se obrátíš. Jenom s tím, že Trump se v ten prach obrátil ještě za živa.
Jeho žvanění, exhibicionismus, buranství a nestydatá bohorovnost narazila. Zjistil, že svět je jiný, než když si žije za své miliardy s ženami pečlivě vybranými v půlce Evropy. Není asi mírumilovný, jakým byl jen v mých naivních představách, vlastně jak jsem ho chtěl takovým mít, ale přitom je snad ještě horší než militantní jestřábové před ním… Ano, má, vina, má převeliká vina… mea culpa, mea maxima culpa; avšak, kdos bez chyby, hoď kamenem…
Další neduh, co mě trápí je Evropská unie, která okleštila o těžce vydobytou svobodu a nezávislost evropské státy, Nesnášel jsem ji a právem, proto mi udělali radost Britové, někteří, jimž už EU lezla na nervy tolik, že si v rámci brexitu dali od jejího poroučení pohov a ukázali jí záda. Ovšem, pár měsíců na to chce nová premiérka Theresa Mayová předčasné volby. Proč? Má obavy z odchodu z EU a jako její bývalá fanynka chce lavírovat a naopak ještě brexit zvrátit? Politická schizofrenie na pochodu, a nakažlivá…
A další moje zklamání; všichni včetně mě chválíme Putina a jeho politiku a nenecháme naopak nit suchou na Erdoganovi, abychom však následně zjistili, že politici si hrají na svém písečku a na nás plebejce kašlou. Zkrátka abychom objevili Ameriku, je nutné si říct, že Rusko musí držet svoji pozici mocnosti a kvůli “ekonomickým sankcím pro nic” není možné zapomínat na své potenciální spojence, pročež Putin pragmaticky blahopřeje tomu gaunerovi z Ankary k vítězství v referendu, které je tou největší zhůvěřilostí, jakou kdo kdy viděl. (Omlouvá ho hypoteticky, že gratuloval až po Trumpovi…?)
Kdo se v tom má vyznat? Svět je prostě jeden velký zbrojní moloch politických kalouskovitých šmejdů, jejichž heslo dne zní: Chudáky zneužít a následně vykopnout… do dalších voleb… Nezbývá než smutný, spíš tragický příběh; je nezbytné konečně a definitivně uvěřit, že politické elitě nejde o nic jiného, než o svá plná koryta a že každý z nich, těch falešných vyčůránků, prahne po svém prvním milionu, potom po své první miliardě a po svém místečku v žebříčku Forbesu, a je jim putna (skoro jako profesor Putna), že patří k těm psychopatům, z nichž pár zazobanců planety má větší příjmy a majetky, než tři miliardy těch nejchudších, jimž musí stačit ne miliony, ale pouze dva dolary denně. V průměru…
Proč se ale tahat s mými úvahami po světě, když je v Česku ta samá situace, jen v malém; když se totiž blíží volby, jakékoli a do čehokoli, od krajských či poslaneckých až po těch do euroštací, lísají se k nám všichni, jen abychom jim svými hlasy pomohli k poslaneckým měsíčním obolusům ve výši cca 200 tisíc korun, jakož i k europlatům přes půl mega měsíčně. To vše proto, aby nám za to slibovali hory doly, pokud je s Bakalou nerozkradou, že premiére Sobotko, za což nám přidají k mizernému důchodu pár ušmudlaných stovek…
A my tupci, to naše stádo ovcí; tupě jdeme, bečíme, křičíme a vyvoláváme hesla na podporu těch darmožroutů, kteří ale po usednutí na své kariérní posty na nás zapomenou, jako bychom nikdy ani neexistovali a do bezedné vody se propadli… A to ještě musíme snášet kecy prelátů, jejich svatostí monsignorů 2. stupně, že musíme otevřít svá srdce běžencům, přičemž je ani nenapadne, aby nám šli příkladem a sami přímo na místě otevírali své dvoukomorové orgány třeba ve smetišti zvaném běženecká džungle v Calais…
Sám jsem však strůjcem svého štěstí, resp. pomatení mé mysli, když naletím na pěkné řečičky a ještě mě za ně buzerují buzeranti z Evropských hodnot, že jsem protiamerický či proruský… Proto bych jim doporučil, aby cenzurovali rovněž britský deník Financial Times, který nedávno napsal krátké zamyšlení nad tragikomikou celé výše uvedené situace svým neotřelým zobecněním:
„Írán podporuje syrského prezidenta Asada. Státy Perského zálivu jsou proti Asadovi. Asad je proti Muslimskému bratrstvu. Muslimské bratrstvo a Barack Obama jsou proti generálu Sisímu (současnému vojenskému „vládci“ Egypta). Avšak státy Perského zálivu podporují Sisího. To tedy znamená, že jsou proti Muslimskému bratrstvu. Írán podporuje Hamás, ale Hamás podporuje Muslimské bratrstvo. Obama podporuje Muslimské bratrstvo, nicméně Hamás je ostře protiamerický. Státy Perského zálivu jsou proamerické. Ale Turecko je se státy Perského zálivu proti Asadovi; avšak Turecko podporuje Muslimské bratrstvo proti generálu Sisímu. A generála Sisího podporují státy Perského zálivu. Vítejte na Blízkém východě a přejeme vám hezký den…“
Resumé; jediná moje výhoda je, že idiota ze sebe dělám jen svými myšlenkami, nikoli volebními hlasy, jelikož jsem jako naivní novinář prahnoucí po absolutní nezávislosti, nikdy volit nebyl – ani tenkrát, ani dnes… 
Inu, a nehledejte v tom alibismus Piláta, co si šel umýt své ruce a pak nechal ukřižovat Krista; takovou moc nemám a nechci, naštěstí ani nikdy mít nebudu. Jen si zkrátka sypu popel na hlavu, byť jen hlupák nemění svůj názor, natož já, pouze nicka v molochu protřelých šmejdů kalouskovitých…
