Saúdská Arábie: Tmářské království v existenciálních problémech. V Saúdské Arábii sílí politická nestabilita a zvyšuje se i počet jejích příčin.

Tereza Spencerová
28.5.2017  Literárky

Král Salmán bin Abdalazíz nedávno provedl rozsáhlou „čistku“ ve vládě, přičemž do vedoucích pozic dosadil své příbuzné – jeden jeho syn, princ Abdalazíz se stal ministrem energetiky a další, princ Chálid, vojenský pilot, který bombardoval i Sýrii, zase velvyslancem v USA – a k tomu dramaticky zvýšil vliv svého dalšího syna, doposud „zástupce korunního prince“ a ministra obrany Muhammada bin Salmána. Fakticky tím provedl „palácový převrat“, jímž zbavil moci oficiálního „korunního prince“ Muhammada bin Najáfa, hlavu příbuzenské větve rodu Saúdů. 


Současně s tím obnovil vyplácení finančních dávek a benefitů státním zaměstnancům, které byly kvůli nízkým globálním cenám ropy zrušeny loni v září. Dvouměsíční žold navíc pak slíbil i vojákům, kteří se účastní saúdské agrese do Jemenu.

Snaha zvýšit moc i popularitu své „větve“ rodu přitom pravděpodobně vyvolá v královských palácích ostrý mocenský boj a například jmenování jednoho ze synů do funkce velvyslance ve Washingtonu by současnému vladaři mělo podle všeho zajistit blízké vazby na Bílý dům a tím i jeho podporu, kterou si král Salmán bin Abdalazíz — za 350 plus 40 miliard dolarů — zkoušel koupit i při nedávné návštěvě Donalda Trumpa.

Muhammad bin Najáf sice dál zůstává „korunním princem“, ale jeho vyhlídky, že by postoupil až na trůn, jsou nyní mlhavé. Naopak, zdá se, že veškerou moc a tím i nejvyšší ambice má aktuálně Muhammad bin Salmán, jemuž vladař bez ohledu na jeho mládí svěřil nejen vedení agrese proti Jemenu, ale i snahy o modernizaci království a snížení jeho závislosti na exportu ropy, což vedlo k utahování opasků i k rozprodeji „rodinného stříbra“ v podobě ropného konglomerátu Aramco, který mezitím v texaském Port Arturu převzal největší americkou ropnou rafinérii.

Mocenské „čistky“ přitom provázel strach a nejistota – ve dnech před oznámením „rodinných škatulat“ v ulicích Rijádu patrolovaly posílené hlídky policie a nad městem kroužily vrtulníky v očekávání demonstrací a protestů, které by se však týkaly spíše sociální situace většiny prostých „poddaných“, která se zhoršuje už roky, než přetahované „tam nahoře“. Problémy ale nepociťují jen obyčejní občané – i velké firmy začaly propouštět a finanční těžkosti prý donutily i vlajkovou loď saúdského propagandistického impéria, „panarabský“ list Al Haját, uzavřít redakci v Londýně a za své hlavní sídlo zvolit levnější Bejrút. V očekávání nepokojů ministerstvo školství ukončilo i školní rok ještě před začátkem ramadánu (27. května), a tak si saúdští žáci a studenti – „díky“ strachu královské rodiny — užívají nejdelší prázdniny v dějinách království…

Rozhoupaná loď

Lze předpokládat, že souboj o nadvládu v království bude v příštích měsících eskalovat a „zástupce korunního prince“ se svými vlastními i nevlastními bratry a bratranci si v něm uchová převahu – a současně udrží i jakous takous stabilitu v zemi – jen za předpokladu, že bude s to „sypat“ peníze nespokojeným občanům a zaplatit bezpečnostní složky. A to nedokáže bez vysokých cen ropy. A ty se aktuálně neustále točí kolem 50 dolarů za barel, což pro saúdský rozpočet pro letošní rok představuje deficit kolem 53 miliard dolarů. Saúdská královská rodina proto bude muset využít veškeré své mezinárodní „páky“ k ovládnutí ropného trhu, přičemž jediným jeho cílem bude další omezování těžby v rámci OPEC a následné zvyšování cen. Z hlediska „odvážných reforem“ prince Muhammada bin Salmána je to očividný krok zpět, který jen do budoucna nakupí další problémy, z hlediska zklidnění domácí situace se ale – kromě represí vůči disentu — příliš jiných možností nenabízí.  …   …   …

(celý text zde)