Ukázka nejasností ve vyšetřování teroristického útoku ve Velké Británii

Avatar
Původní autoři
25.5.2017 Agentura EXANPRO
Krátká analytická reakce (11047)

Teroristický útok v Manchesteru ve Velké Británii spáchaný 22. května 2017 ve 22.35 hod. místního času (23.35 hod. SELČ) je ukázkou vyšetřování*, jež je od počátku předčasně svedeno do jednoho směru, jako by bylo předem určeno, k čemu mají policisté dospět.
První nejasností je, proč zástupci bezpečnostních složek potvrdili zapojení sebevražedného útočníka (dokonce uvedli, že se jednalo o osamělého útočníka), když stále nemohou prokázat, kdo improvizované výbušné zařízení* odpálil (Improvised Explosive Device, IED). (Mezi napsáním této předběžné zprávy a dnešním oznámením britské policie uběhlo víc než 34 hodin, takže některé informace mohou být již zastaralé – pozn.NR) Osoba identifikovaná jako Salman Abedi mohla být jak přímým pachatelem, tak spolupachatelem, anebo dokonce nevědomým spoluúčastníkem. Pokud Abedi přišel do předsálí se zavazadlem (batoh, taška apod.), ještě to neznamená, že věděl, jaký obsah je uvnitř, a že on sám inicioval výbuch. Z praxe je známo mnoho případů, kdy domnělý útočník plnil příkazy jiné osoby a pouze se v určené době se zavazadlem dostavil na určené místo, aby zde buď na kohokoli počkal (dle instrukcí – často smyšlených), anebo aby zavazadlo umístil na stanovené místo. Výbušné zařízení (IED) pak mohla ještě v těsné přítomnosti „kurýra“ cíleně odpálit jiná osoba z bezpečné vzdálenosti. Exploze se zmanipulovaným doručitelem tak měla vytvořit dojem o sebevražedném útočníkovi. Jak to bylo v případě útoku v Manchesteru, by vyšetřovatelé měli zjistit forenzní analýzou a vylučovací metodou.

Další nejasností je, že se začalo hovořit o jedné konkrétní osobě (Salman Abedi), aniž by v té době byly identifikovány její ostatky, které by tuto skutečnost potvrdily. Je taktéž podivné, že verzi o sebevražedném útočníkovi včetně jeho jména předal médiím (americkým) jako první nejmenovaný zdroj* z bezpečnostní či zpravodajské služby* USA. Ať už je spolupráce mezi Brity a Američany jakkoli těsná, patří výsada uvolnění každé nové informace vždy té složce, jež je přímo odpovědná za vyšetřování a vedení případu, což Američané nejsou. Jinak se to jeví jako snaha svést Brity do chtěného směru vyšetřování.

Pochybnosti se objevují u přihlášení k odpovědnosti, a to nejenom v souvislosti s tímto jedním rozebíraným teroristickým útokem. „Islámský stát“ (Daeš) tak opakovaně činí se značným zpožděním (obvykle po 12 až 24 hodinách – nyní to bylo přibližně po 12 hodinách). Vzhledem k tomu, že má Daeš trvalý přístup ke sdělovacím prostředkům a internetu, kde v několika jazycích publikuje své periodikum „Rumija“ (dříve „Dabiq“) a své dílčí zprávy a videa, je jeho reakce podezřele pomalá a nikdo se dosud nezaobíral tím, proč Daeš tak dlouho čeká. Pokud porovnáme reakci s jinými militantními organizacemi, tak například hnutí Tálibán je schopno se přihlásit k odpovědnosti do jedné hodiny po útoku. To se mu daří i proto, že poblíž chystaného útoku umisťuje své zdroje, jež ihned informují své ústředí o vykonaném útoku a o lidských ztrátách a škodách. Vyčkávání islamistů z uskupení Daeš vyvolává dojem, jako by čekali na něčí pokyn, což naznačuje existenci vyšší nadřízené organizace. Ohledně svobodné vydavatelské činnosti a šířené propagandy vystupuje do popředí rovněž několikaleté neobvyklé selhání ve fyzické a informační izolaci prostoru Daeš, přičemž Západ má na své straně veškerou technologickou převahu.

Zvláštní shoda panuje v tom, že útok byl podobně jako v Paříži v listopadu 2015 proveden na koncertu, na němž vystupovali účinkující z USA (Paříž – americká heavymetalová skupina Eagles of Death Metal, Londýn – americká zpěvačka Ariana Grande). Může to být celkem logické vodítko, které klasifikuje koncerty v Evropě s americkými interprety jako hlavní cíle možných útoků se záměrem udeřit na dva státy současně, přičemž jedním z nich budou vždy Spojené státy (kromě přítomnosti amerických interpretů jsou často mezi diváky také američtí fanoušci pobývající v Evropě). V Manchesteru to ale takto nikdo neposuzoval, což lze hodnotit i podle toho, že koncert byl údajně bez bezpečnostních kontrol (velmi zvláštní).

Další, ale nikoli poslední nejasnost se váže k cestování osoby identifikované jako Salman Abedi. Abedi měl několik dnů před útokem strávit nějaký čas v Libyi, kde jsou bojovníci z „Islámského státu“ také zastoupeni. To je otázka pro zpravodajské služby, které mohou přes své interní a externí zdroje přímo v Libyi sledovat příjezdy občanů s britským občanstvím a jejich pohyb v příslušné zemi. Vzhledem k tomu, že od září 2001 se Američané snaží u teroristů prokázat, že před spácháním útoku vždy navštívili Pákistán, Sýrii, Jemen nebo jinou nestabilní zemi, je podivné, že tyto aktivity nejsou dnes zpravodajskými službami lépe podchyceny. Na druhou stranu nemůže být pravidlem, aby každý útočník musel procházet bojovým křtem nebo činností ve výcvikovém táboře v zahraničí.

Velká Británie byla první zemí na seznamu predikovaných cílů již pro letní období v roce 2016 – viz produkt 11013 „Hodnocení teroristické hrozby pro Evropu a Českou republiku (červen – srpen 2016)“. Obdobným produktem byl dokument 11023 „Hodnocení teroristické hrozby pro Evropu a Českou republiku (září – prosinec 2016)“.

Britové nyní mohou jako formu odplaty zvýšit svoje aktivity na Blízkém východě, kde je Američané potřebují, neboť celé tažení v Sýrii a Iráku je závislé na propojení s Evropou (viz interně zpracované téma „Velká Británie jako skrytý pohon americké kampaně na Blízkém východě” v Přehledu zájmových témat). Zvýšení aktivit může být odůvodněno bojem proti „Islámskému státu“, avšak produkty níže objasňují, že Daeš je veden spíše jako „chovná organizace“ a že cílem americko-britské vojenské kampaně jsou jiné subjekty v regionu.

Podezřelým vznikem a dlouhodobým trváním tzv. „Islámského státu” se zabývají zpravodajské výstupy 11007 „Analýza vzniku Islámského státu“, 11024 „Hodnocení bojových schopností Islámského státu – díl 1/3” (na nějž navazují další dva produkty) a 11031 „Zvláštní nedostatky v tažení proti Islámskému státu – díl 1/2” (na který navazuje pokračující produkt). Problematika „Islámského státu” ohledně podivného vykazování ztrát je rozpracována také jako analytická úloha v produktu 31007 „Jaké jsou ztráty Islámského státu?“.

 
– – –

* Definice termínů jsou objasněny v produktu „ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze“. 

Zpravodajský produkt 11047
Krátká analytická reakce (KAR)
© 2017 Agentura EXANPRO