Vladimir Těrechov
13. 5. 2017 Eurasia24
Čínská lidová republika ukazuje svým konkurentům, že je ochotna hájit své zájmy všemi způsoby. Včetně využití sílícího námořnictva.
Stále větší pozornost věnuje světová odborná veřejnost všem událostem a aktivitám souvisejícím z rozvojem ozbrojených sil Čínské lidové republiky. Ty mají oficiální název Národně osvobozenecká armáda Číny (NOAČ).
Poslední takovou událostí bylo oznámení o zahraniční cestě skupiny tří plavidel čínského vojenského námořnictva (raketového torpédoborce a fregaty doplněných podpůrnou lodí), která23. dubna, v den 68. výročí vzniku čínské námořní flotily, ve slavnostní atmosféře odrazila od mola Šanghajského přístavu.
Během nebývale dlouhé, půlroční cesty navštíví skupina 20 zemí Asie, Evropy, Afriky a Oceánie a uskuteční tak jednu z největších vojensko-politických operací, které jsou ve vztahu k vojenskému námořnictvu často označovány speciálním termínem „demonstrace vlajky“.
Tento druh operací obvykle obsahuje i poselství směřující nejen (a často ani tak) k navštíveným zemím, jako k zemím ne zcela či vůbec spřáteleným, které ovšem také mohou být mezi navštívenými.
Bezpečnost Nové hedvábné stezky
Komentář oficiálního čínského tisku GlobalTimes k celé výpravě vyšel pod výmluvným titulkem „Silné námořnictvo pomáhá zabránit cizímu vměšování a přispívá k ekonomickému růstu“. Následuje upřesňující vyjádření, že „ruku v ruce s rozšířením zahraničního obchodu a s přijetím iniciativy ‚Jedno pásmo, jedna cesta’ stojí před vojenskými námořními silami ČLR nové úkoly spojené s ochranou zámořských zájmů země.“ (Jde o strategickou vizi kooperace ČLR se zeměmi Asie, Evropy a Afriky vyhlášenou v r. 2013; pásmem je míněno pásmo zemí ležících v uvedeném prostoru, cestou je v míněna tzv. Hedvábná stezka, resp. Nová hedvábná stezka – pozn. překl.)
Jedním z problémů které stojí v cestě realizaci iniciativy čínského představitele Si Ťin-pchinga oživit „Velkou hedvábnou stezku“, je zajištění bezpečnosti budoucích dopravních cest a související infrastruktury.
Ani státy, ani soukromí investoři nebudou ochotni vynakládat obrovské prostředky na stavbu příslušných objektů, pokud již před zahájením stavby nebudou mít garanci, že jejich hladkému budoucímu provozu (jako jedné z podmínek pro návrat investic a budoucí zisk) nebude nikdo a nic překážet. A to ani notoricky známí „teroristé“, ani (často právě za teroristy stojící) geopolitičtí „vychvalovači“ současné Číny.
Podle výkladu čínských expertů lze vzkaz vyslaný do světa právě zahájenou, do této doby dosud nikdy neuskutečněnou „demonstrací vlajky“ ze strany vojenského námořnictva NOAČ číst přibližně následovně: „Naprosto vážně se hlásíme k iniciativě znovuzrození Velké hedvábné stezky“.
Lze ovšem se značnou pravděpodobností předpokládat, že současnými aktivitami Čína demonstruje také svoji připravenost řešit i čistě strategické, jinam směřující (tj. mimo rámec Velké hedvábné stezky) záměry související se stále rostoucí „konkurencí“ dalších zemí, usilujících o získání kontroly nad světovými moři a oceány. Tuto konkurenci nepředstavují jen námořní síly USA, ale i další „geopolitičtí hráči“, zejména Japonsko a také Indie.
Japonci znovu v plné síle na moři
V květnu zahájila tříměsíční výpravu japonská vrtulníková loď Izumo, jejíž trasa se částečně kryje s trasou tříčlenné skupiny čínských plavidel. Kromě účasti na námořních manévrech, které proběhnou společně s námořními silami USA a Indie, bude i cesta Izumo „demonstrací vlajky“, neboť kromě jiného navštíví také přístavy Indonésie, Filipín a Srí Lanky.
Je možné, že základním impulsem k dlouhodobé výpravě skupiny čínských válečných lodí se stala březnová informace o nastávající cestě vrtulníkové lodi Izumo. Výsledkem je skutečnost, že čínská plavidla začínají „demonstrovat vlajku“ o několik týdnů dříve než Japonci.
Výpravy vojenských námořních sil ČLR a Japonska uskutečňované ve formátu „jeden za druhým“ jsou vlastně vyjádřením celkové strategie vzájemných „manévrů“ dvou vedoucích asijských mocností na světové scéně. Snad nejvíce to připomíná fotbalovou taktiku „těsné osobní obrany“, kdy se hráči jednoho mužstva snaží být nepřetržitě v těsné blízkosti hráčů svého soupeře.
Čínské aktivity ve všech sférách činnosti státu jsou ovšem pozorně sledovány nejen v Japonsku, ale také v Indii. Jeden z nejvýznamnějších indických anglojazyčných deníků Hindustan Times se právě ve slavnostní (výročí vzniku) Den námořních sil NOAČ věnoval perspektivám zvyšování počtu a bojových schopností čínských letadlových lodí.
Čínské letadlové nosiče budí obavy konkurentů
V současné době má čínské námořnictvo ve výzbroji jednu letadlovou loď – Liao-ning, která je výsledkem hluboké modernizace bývalého sovětského Varjagu (ten byl sesterskou lodí současného ruského Admirála Kuzněcova; pozn. překl.). Druhá čínská letadlová loď, která je vlastně další modernizací Liao-ningu, byla spuštěna na vodu před několika dny (kupodivu o tom informovala i některá česká média) a po instalaci všech zařízení, techniky a výzbroje bude zařazena do služby v roce 2020.
Jsou také k dispozici informace o zahájení stavby třetí letadlové lodi a dlouhodobý program stavby tohoto typu plavidel (jejichž rozměry a schopnosti budou narůstat) předpokládá, že přibližně během deseti let bude mít čínská válečná flotila nejméně šest námořních úderných skupin (a tedy nejméně 6 letadlových lodí).
Zajímavá je reakce čínského anglicky psaného deníku Global Times na zvýšenou pozornost věnovanou indickými médii čínskému námořnímu vojenskému programu. Jako odpověď na zhodnocení tohoto programu v článku „Nové hrozby v Indickém oceánu“, zveřejněném v indickém časopisu The Indian Times, totiž GobalTimes doporučil Indii, aby místo hodnocení námořního programu jiného státu raději věnovala více pozornosti vlastnímu ekonomickému vývoji.
Těžko však bude tato rada vyslyšena, neboť vztahy mezi oběma asijskými velikány prakticky ve všech oblastech ustrnuly. Čerstvým příkladem je „šavlovačka“, která mezi oběma státy proběhla počátkem letošního roku v otázce kontroly nad přístavem Hambantota na Srí Lance.
Stejně jako Čína a Indie také Japonsko postupně realizuje svůj program výstavby vojenského loďstva – všechny země pak s cílem zajistit si své národní zájmy v jednotlivých oblastech světového oceánu. Problém je ovšem v tom, že čím dál tím častěji jde pro různé státy o jedny a ty samé oblasti.
Proto je vojensko-námořní „demonstrace vlajky“ jedné z nejsilnějších asijských zemí stále častěji vnímána jako hrozba. Tato situace odkrývá široký prostor pro aktivity „hlavního světového hráče“, tedy pro Spojené státy.
Zdroj: journal-neo.org
