Osmkrát „P“, aneb Populisticky pejorativní postřehy pana Petra Pitharta k problematice prezidentských voleb

Jiří Baťa
22. 6. 2017
Současné období má několik primárních společenských záležitostí, mezi které bezesporu patří i ostře sledované kandidatury na post prezidenta republiky. Veřejnost se čas od času dozvídá jména kandidátů, jejichž personální kvality jsou často nejen překvapující, ale i značně problematické. Toto zjištění ovšem není nijak překvapující nebo neočekávané, protože v naší společnosti nalézt ideální osobnost pro výkon prezidentské funkce navzdory názorům několika osvícených hlav, je takřka nemožná.


Kromě toho se však především vedou pozoruhodné debaty a diskuze, které mají charakter místy nevybíravé a hrubé kritiky, pomluv, lží a které se také neobejdou bez invektiv a urážlivých výroků na adresu současného prezidenta Miloše Zemana, který jak známo, znovu hodlá kandidovat na tento post. Tato skutečnost nedává klidného spaní řadě jeho osobních nepřátel, odpůrců, kritiků a nepřejících lidí, kteří se k osobě M. Zemana vyjadřují nikoli jako čestní občanští a političtí soupeři, ale jako primitivní, nedomrlí protivníci, bojující s virtuálním zlem, které M. Zeman údajně představuje.

Je smutné, že Zemanovi odpůrci, resp. nepřátelé nejsou schopni svůj nesouhlas vyjádřit když ne diplomaticky (k tomu nemá řada z  nich ani předpoklady), pak tedy alespoň formou, odpovídající vyspělé civilizaci 21. století. Současná úroveň liberálního pojetí demokracie a svobody slova je nijak nenutí hledat, natož přemýšlet slušné, kultivované a společensky únosné slova nesouhlasu či kritiky. Bezbřehé pojetí svobody slova a lidských práv jim dává možnosti se vyjadřovat netaktně, hrubě, nespolečensky, s použitím osobních invektiv, čímž chtějí personu Miloše Zemana morálně zadupat do země, jako něco nežádoucího, škodlivého a nepotřebného. Tento stav a situace je o to horší, že tyto praktiky s neskrývanou radostí užívají lidé (kteří by měli být) kulturně a esteticky VŠ vzdělaní, jako např. herci, režiséři, zpěváci, hudebníci, ale také studenti, novináři, publicisté a bohužel i politici (u těch posledních je to však poněkud problém, poslancem může být i vysokoškolsky nevzdělaný dělník nebo zemědělec, pokud ho volby do PS vynesly).

I když ne zcela v intencích výše uvedených praktik se k osobě prezidenta Zemana a jeho opětovného angažmá v kandidatuře do voleb na post prezidenta, vyjádřil i pan bývalý soudruh a muž mnoha politických tváří, převlečkabátnický politik Petr Pithart. Jeho názory poněkud připomínají besedu prezidentského kandidáta J. Drahoše v Ostravě, kterou moderoval astronom J. Grygar. Zatím co on i pan Pithart neskutečně glorifikovali kandidáta Drahoše, pan Pithart se na druhé straně snažil, připusťme že relativně slušnou formou, dehonestovat současného prezidenta Miloše Zemana. Zde několik perel, které na adresu Miloše Zemana pan Pithart vypustil:

– Miloš Zeman existuje na hranici svých sil, (čímž měl zřejmě na mysli jeho zdravotní stav tedy nemoc nohou).

– Není mi ho líto, protože to byla jeho chyba, že se neskromně rval do prezidentské funkce, doplatil na svou ctižádost.

– Je umanutý, tvrdohlavý, provokuje a dráždí své politické okolí, přeceňuje své ego, u voličů ztrácí a to i díky tomu, jak vypadá“.

Nemusíme pracně hledat důvody, proč se pan Pithart takto kriticky a negativně vyjadřuje k M. Zemanovi. Především Petr Pithart je z „naprosto jiného těsta“, o čemž svědčí jeho životopis a životní kariéra. Počínaje jeho členstvím v KSČ až po současné členství v KDU-ČSL hodně napovídá. Miloše Zemana nemá upřímně od srdce rád, protože na rozdíl od něj má M. Zeman charakterní, možno říct až sedlácké zásady a principy kterých se drží a které pan Pithart, vzhledem k časté politické neúspěšnosti, nemůže nijak strávit.

Nelze se potom divit, když s hrdostí veřejně prohlašuje, že „Pan Jiří Drahoš je jeho jednoznačným favoritem, dám mu svůj hlas a vím to už dlouho.“ Podle Pitharta jeden z největších Drahošových kladů prý je, že zachránil Akademii věd. Je však otázka, zda nějaký zachránce Akademie je ten „jednoznačně“ správný kandidát na prezidenta. Nemluvě o celé řadě „jiných kvalit“ pana Jiřího Drahoše, jako např. jeho akademické konstatování, že: „ Neměli bychom mít dvouhlavé tele, kdy vláda říká něco jiného než prezident. To je špatná situace a ve světě jsme potom občas tak trochu za pitomce, … je obecné rčení, že ryba smrdí od hlavy. Politici včetně prezidenta by se měli zamýšlet nad sebou“. Upřímně řečeno, totéž platí i o samotném panu Drahošovi. Jeho sebevědomé:

„ …Jako prezident bych určitě využíval své autority, pravomoce a hlasitého slova a upozorňoval na tyto věci“. Že to činí i současný prezident, mu jaksi uniká. Jenže když to řekne prezident Zeman, je vždy opozice na nohou a v záplavě útoků na jeho osobu pak jeho slovům není dáno vyniknout. Neméně pozoruhodná jsou také jeho slova: „Jsem člověk, jenž velmi nesnáší jeden výrok pana prezidenta Zemana, který řekl, že budeme mostem mezi Evropou a Ruskem nebo mostem mezi Evropou a Čínou. Jak můžeme být mostem mezi Evropou když jsme součástí Evropy, my jsme přeci Evropa je to z mého pohledu protimluv. Je to nesmysl!“ Ano, i takové perly ( nebo spíše pitomosti) pronáší bývalý prezident Akademie ČR pan Ing. Drahoš, jinak Pithartův kandidát na prezidenta č. 1. „Jsem osobně přesvědčený o tom, že Evropská unie je poučitelný organismus, protože organismus, který nereaguje na okolí, vyhyne“, míní také pan Drahoš. V tom jediném dávám panu Drahošovi za pravdu, neboť Evropské unie zcela určitě vyhyne, je to jen otázka času.

Na závěr svého duchaplného hodnocení kandidátů na prezidenta pan Pithart prohlásil, že by si prý ale „nezoufal“ ani v případě, že by se hlavou státu stal Michal Horáček. „Určitě by byl pořád lepší než Miloš Zeman,“ soudí Pithart. K tomu už fakt není co dodat! Snad jen tolik, že (jeho) tituly ještě neznamejí, že je to také člověk se zdravým selským rozumem (doc. JUDr. Petr Pithart, dr.h.c.)! Stejně jako Miloši Zemanovi i jemu tzv. „léta běží“! A na jeho rozumu, na rozdíl od Miloše Zemana, je to víc než patrné.