Napřed čerstvá současnost; vedení ČSSD v Českých Budějovicích stálo až do poslední chvíle za svým bývalým hejtmanem Jiřím Zimolou, chtěli dokonce vystoupit z kandidátky a najednou zlom, šéfové a pražští marxističtí borci v čele obrtlíkem Štěchem si dupli, jistě padly výhrůžky, hrozby koncem politické kariéry…
Sobotka se členy grémia jim v pátek vysvětlovali Zimolovo vyškrtnutí ze seznamu kandidátů nejen kauzou domu Lipno a vysokými odměnami managementu nemocnic. Po hejtmanově rezignaci si Sobotka neumí představit, jak by bylo možné voličům vysvětlit, že Zimola může kandidovat do sněmovny, byť z 22. místa. (Jak by Sobotka voličům vysvětlil, kolik mu ukáplo do kapsy při privatizaci OKD, když prokazatelně spoluokradl stát o téměř pět miliard Kč…?) Zimola to nakonec vzdal, ale se ctí řekl:
Vítězem krajských voleb v Jihočeském kraji se loni stala ČSSD pod vedením Jiřího Zimoly…
„Nesvlékl jsem oranžový dres ani ve chvílích, kdy nebyl zrovna příliš v módě, a nehodlám ho svlékat ani nyní jen kvůli něčí momentální potřebě osobní msty,“ vyjádřil exhejtman svůj postoj a z kandidátky odstoupil. Alespoň bude mít se čas připravit; za rok se chystá na komunální volby, za tři roky budou krajské…
Z pětice z Lán už tedy zbyl jen Chovanec, nad jehož tučnou obří postavou se už stahují mraky… Na každou a zvláště pěkně vykrmenou svini už se voda vaří… Stejně jako Sobotkovi už hoří koudel u zadku a jako smrtelně zraněný kůň kolem sebe zuřivě kope a systematicky likviduje lánské spiklence; po Škromachovi, Haškovi, Tejcovi a Zimolovi by měl být teoreticky na řadě i pátý člen spiklenců z Lán zrádce Chovanec, co za své práskačství dostal trafiku ministra vnitra.
Vznáší se i nad ním oprátka? Neví snad, jak dopadl zrádce Krista Jidáš Iškariotský…? Ten napřed dostal za svoji zradu 30 stříbrných, Chovanec post ministra vnitra… No, neber to…
A nyní exkurz do minulosti; Bohuš si v roce 2013 vymyslel „stranický puč“, spiknutí svých největších konkurentů, kterým do jejich řad nasadil špeha Chovance, když šli navštívit svého kamaráda Miloše Zemana do Lán. A večírek v Lánech považoval za spiknutí; postupně čtverka musela od válu, zatímco Sobotkův oblíbenec číslo jedna odolal: Pročpak asi?
Role Chovance byla jasná; vetřeš se mezi ně a pak mi řekneš, co tam povídali, abychom se mohli podle toho zařídit. Naivní čtverka uvěřila na čestné slovo, že o schůzce nikdo z nich neřekne nikomu ani muk. Chtěli se jen poradit u bývalého a nejúspěšnějšího předsedy ČSSD Miloše Zemana, nyní prezidenta, jak přimět Sobotku, aby dodržoval svoje slovo.
(Naivní Hašek věřil, že čestné slovo chlapa je víc, než milosrdná lež. Političtí gauneři Sobotka s Chovancem však ve svém slovníku slovo čest nemají a nikdy ani neměli…)
Sobotka totiž opět totálně zklamal, když sliboval volební výsledek, co bude začínat trojkou a pokud toho nedosáhne, svolá mimořádný sjezd socialistů nebo podá demisi na předsedu ČSSD. Dosáhl však těsně nad dvacet procent, sliby chyby, sjezd ČSSD se nekonal, naopak vymyslel si v hrůze ze svého dalšího osudu výše zmíněný stranický puč…
Místopředseda ČSSD Milan Chovanec, který jako první přiznal účast na schůzce v Lánech, promyšleně zahrál na city a na oko nabídl rezignaci na post ve vedení, ale šéf strany Sobotka ji samozřejmě nepřijal. Kam zmizelo dvacet socialistů z předsednictva ČSSD, kteří byli jeden den pro odvolání Sobotky, co volby prokazatelně zbabral, aby další den mávnutím kouzelného proutku obrátili na obrtlíku a vytvořili „pevnou semknutost socialistů“, nutných k potlačení pokusu o vnitrostranický převrat. To vše v zuřivé atmosféře protizemanovské hysterie.
Jen pro srovnání; co vykazovaly historické postsametové poslanecké volby pro ČSSD? V roce 1998 to byly 32, 31 procenta a 74 mandáty, v roce 2006 – 32, 32% a znovu 74 poslaneckých míst, rok 2010 znamenal pokles na 22, 08% a 56 mandátů, rekordní “vítězná Pyrrhova prohra” přišla v roce 2013 – 20, 45% a 50 mandátů…
Bible je Kniha knih. Vypráví příběhy a podobenství, která jsou nadčasová. Třeba o marnotratném synovi; a Sobotka toho proradného Chovance přijal, zbloudilého syna toho nepřestal milovat. Objal ho a políbil. Ani mu nedal příležitost, aby poklekl na kolena a ponížil se. Naopak přikáže služebníkům, aby syna oblékli do nejlepších ministerských šatů, dali mu na ruku prsten, obuli ho, připravili mu stranickou hostinu a naopak ho ještě pověřili funkcí. „Můj syn byl mrtev, a zase žije, ztratil se a je nalezen.“ Z návratu hříšných je přece třeba se radovat…
Sobotka se tak stal premiérem a pecivál Chovanec místopředsedou ČSSD a ministrem vnitra; osvědčil se přece jako ústřední práskač. Na jedné straně se v jednom gaunerovi skrývá marnotratný syn i Jidáš – Chovanec, na straně druhé aktéři lánské schůzky, co byli jedni z nejpopulárnějších sociálních demokratů. A ten, kdo je zradil, byl oslavován navzdory místopřísežnému slibu mlčenlivosti, jelikož kdo by si z davu mohl jen pomyslet, že šlo skutečně pouze o schůzku přátel…
Co však bude asi podvratný marnotratný syn dělat, až opadnou vášně a jeho zrazený bratři se zase vzchopí a začnou jednat? Ty příkopy jsou totiž již vykopány a Sobotkovi nohsledi je omotávají ostnatými dráty. Sobotka možná s odřenýma ušima vyhrál jednu bitvu, ale válku ne… S bojovníky jako je Chovanec po boku stejně nemá sebemenší šanci, proto kuje další pikle…
Chovanec na sebe výrazněji na sebe upozornil již v roce 2000, když se postavil na stranu tehdejšího plzeňského lídra ČSSD Václava Šlajse. “Vidíte, a teď se zastal Václav Šlajs mě, když jsem hlasoval pro odchod Bohuslava Sobotky z funkce předsedy strany,” řekl Chovanec, kterého poté Šlajs vystřídal v křesle hejtmana Plzeňského kraje.
“Velmi brzy jsem pochopil, že se vyplatí neválčit,” potvrdil i sám konformní Chovanec, který bezostyšně vyjde ve své anální politice s každým, kdo mu zajistí prospěch. Vděčnost nezná mezí. Václav Šlajs z ČSSD, bývalý první Chovancův hejtmanský náměstek pro ekonomiku, byl totiž do roku 1989 členem KSČ a po dobu mnoha let i důstojníkem komunistické armády, kde vykonával funkci předsedy útvarové organizace KSČ. Ještě v roce 1989 zdárně ukončil studium na Vysoké škole politické ÚV KSČ
A Chovanec se stal hvězdou na Západočeské univerzitě v Plzni (ZUČ), na té “zázračné prázdninové škole právníků”. Jednooký mezi slepými králem. Sice titul bakalář získal ne za dva roky, jak je běžné, ale během 9 měsíců, přesto jeho regulérnost nebyla zpochybněna. Proboha proč ne…? Za tento čas přece uzraje plod v matčině lůně v dítě. Objektivní ČT také ohlásila, že má vzdělání vysokoškolské…
Chovanec se doposud sice bránil tím, že titul nepoužívá a že řízení o jeho odebrání zastavila sama ZČU. To sice ano, ale pomlčel, že jeho spolustraníkem byl rektor Průša, za jehož působení právnická fakulta v Plzni udílela jeden podvodný titul za druhým.
Proč mi ten ministr vnitra Chovanec svým práskačstvím připomíná Bretschneidera z Haškova Dobrého vojáka Švejka, kdy Bretschneider zatkne hostinského Palivce, který pak dostal za jedinou větu deset let…? Zde je ukázka:
„Ty nám to pěkně v tom Sarajevu vyvedli,“ se slabou nadějí ozval se Bretschneider.
„V jakým Sarajevu?“ otázal se Palivec, „v tej nuselskej vinárně? Tam se perou každej den, to vědí, Nusle.“
„V bosenském Sarajevu, pane hostinský. Zastřelili tam pana arcivévodu Ferdinanda. Co tomu říkáte?“
„Já se do takových věcí nepletu, s tím ať mně každej políbí prdel,“ odpověděl slušně pan Palivec, zapaluje si dýmku, „dneska se do toho míchat, to by mohlo každému člověkovi zlomit vaz. Já jsem živnostník, když někdo přijde a dá si pivo, tak mu ho natočím. Ale nějaký Sarajevo, politika nebo nebožtík arcivévoda, to pro nás nic není, z toho nic nekouká než Pankrác:“
Bretschneider umlkl a díval se zklamané po pusté hospodě.
„Tady kdysi visel obraz císaře pána,“ ozval se opět po chvíli, „právě tam, kde teď visí zrcadlo:“
„Jó, to mají pravdu,“ odpověděl pan Palivec, „visel tam a sraly na něj mouchy, tak jsem ho dal na půdu. To víte, ještě by si někdo mohl dovolit nějakou poznámku a mohly by být z toho nepříjemnosti. Copak to potřebuju?“
Inu, o tom, že znovu ovládnutí OKD přijde státní kasu na čtvrt miliardy, ani slovo, že Sobotko, nýbrž to, že do voleb nepřijmeme žádného běžence, jsou plné presstitutské noviny, že Chovanče… Co bude po volbách, to už neříkáte; další podvodní šmejdi na české scéně…Mezitím Sobotkovo komando systematicky likviduje lánské spiklence; po Škromachovi, Haškovi, Tejcovi a Zimolovi je na teoreticky řadě i pátý člen, Chovanec, co za své práskačství dostal trafiku ministra vnitra; každopádně tento křivák nezná už dne ani hodiny, neboť kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá…
