– kou –
26.6.2017 PrvníZprávy
Pokračování protiruského tažení ve Spojených státech se děje z čistě ekonomických důvodů, napsal Telepolis.
Vzhledem k tomu, že Rusko znovu začalo sledovat své vlastní zájmy a společně s Čínou podkopávají hegemonii amerického dolaru, tak se ve Washingtonu vrátili k myšlení studené války. Moskva opět stala „veřejným nepřítelem číslo jedna“ a „obětním beránkem“, aby se odpoutala pozornost od krize finančního systému v USA, poukazuje autor materiálu Ernst Wolff.
Jakmile se zabrousí řeč na Rusko, popadne americké politiky „hysterický rapl“, napsal Telepolis. Bez ohledu na to, co se děje ve světě – se v případě negativních událostí Washington snaží svalit vinu na Moskvu a osobně na Vladimira Putina, šéfa Kremlu.
„Ať už je to pád letadla na Ukrajině, vměšování do prezidentských voleb ve Spojených státech amerických nebo doping v mezinárodních sportovních akcích – američtí politici a médií vždy ukazují prstem na Rusko,“ konstatuje Wolff.
A není to nic nového, pokračuje publikace, vždyť po společném vítězství se SSSR nad nacistickým Německem za druhé světové války změnily Spojené státy svůj kurz vztahů vůči bývalému spojenci a začaly studenou válku. Ti, kteří řekli o Sovětském svazu něco pozitivního v „éře McCarthyismu“, byli zaznamenáni coby „přátele komunistů“. A lidem, kteří neposlouchali diktát státu, zákázali vstup do země nebo je uvěznili.
Bretton Wood a Sověti
„Jak je možné, že se spojenec během druhé světové války stal nepřítelem státu číslo jedna?“ ptá se autor. Po vítězství nad nacistickým Německem se Spojené státy staly nejmocnější ekonomickou a vojenskou silou na světě. V roce 1944 byl v Bretton Woodu přijat nový finanční systém, který změnil americký dolar na hlavní světovou měnu. Pouze jedna dost silná vláda vzdorovala diktátu USA, a to Sovětský svaz. Kromě toho sovětské úřady šly ještě dále, a zakázaly satelitním státům, to jest zemím východního bloku, podepsat s Američany jakoukoliv finanční dohodu.
Výsledkem bylo, že více než jedna šestina světa nebyla ovlivněna americkým dolarem a její trhy uzavřela bezproblémovému vývozu zboží ze Spojených států, uvedl Wolf. Pro Washingtonu to byl dostatečný důvod „neprodleně prohlásit bývalého spojence za nepřítele, démonizovat ho pomocí médií podle zákonů tohoto žánru“.
Americký obranný průmysl rovněž pomáhal ke změně kurzu, poukázala publikace. Během druhé světové války dodával zbraně oběma válčícím stranám a dokázal si vybudovat obrovský ekonomický vliv. Když válka skončila, průmysl začal trpět ztrátami a potřeboval nové války a trhy. Odmítnutí Sovětů brettowoodského systému přišlo právě včas, protože Američané potřebovali vytvořit obraz nepřítele.
Po rozpadu Sovětského svazu a východního bloku v roce 1991 se situace změnila, napsal německý novinář. Americký kapitál tekl proudem do zemí východní Evropy. V důsledku toho již nebyl nutný obraz nepřítele. Ale v průběhu doby Rusko opět začíná sledovat své vlastní zájmy a „přestalo tančit podle not amerického kapitálu“. Zároveň u americké ekonomiky došlo k poklesu, a jako důsledek globalizace se přesunuly americké pracovní místa do zámoří. Přičemž finanční sektor stále trpěl spekulanty.
Na první pokusy jiných zemí zasahovat do globální nadvlády dolaru Američané reagovali velmi tvrdě: když se bývalý irácký prezident Saddám Husajn rozhodl prodat ropu za eura, Američané mu vyhlásili válku a nakonec byl oběšen. Kaddáfího plán zavést severoafrický zlatý dinár vedl ke zničení Libye a jeho smrti.
Důvodem pro tak drsné reakce Washingtonu je skutečnost, že dnes je dolar nejdůležitějším pilířem americké světové hegemonie.
Rusko a Čína ve svých měnách
Pokud přijde o svoji pozici, ztratí Spojené státy převahu ve světovém hospodářství a financích. Proto se Američané snaží zastavit pokusy o omezení vlivu své měny. „To je důvod pro obnovené a novější protiruské tažení,“ poukazuje autor.
Faktem je, že v roce 2014 Rusko a Čína podepsaly významnou dohodu v oblasti energetiky, přičemž oznámily, že budou i nadále obchodovat navzájem v rublech a jüanech, vysvětluje Wolff. Takto oba státy realizovaly své svrchované právo zaručené mezinárodními normami. „Ale ve Spojených státech existuje dlouhá tradice ignorování pravidel mezinárodního práva, jestli se to týká jejich nároků na moc,“ zdůrazňuje autor. V očích Washingtonu vytvořily Peking a Moskva precedens, který zpochybňuje globální dominanci dolaru a vyzývá ostatní země, aby následovaly jejich příkladu, což nakonec může vést ke kolapsu diktátu amerického dolaru.
Za propad Dow-Jonese určitě zaviní potravinové lístky pro chudé a Moskva
Nyní kvůli spekulativním bublinám zažívá americký finanční systém vážné problémy, takže počítat s tím, že by protiruské postoje ustoupily, není nutné, poznamenal Wolff.
Naopak, na pozadí dalšího poklesu ekonomického a finančního sektoru Američané opět potřebují „obětního beránka“, aby ospravedlnili zvyšování výdajů na obranu a rozsáhlé sociální škrty.
„Z tohoto důvodu bychom neměli vyloučit, že brzy zjistíme, že příčinou prudkého poklesu indexu Dow – Jones jsou potravinové lístky pro chudé občany Spojených států, a že příčiny prasklé realitní bubliny v USA by se neměly hledat ve finančním sektoru v USA, nebo ve Washingtonu, DC, ale v 8.000 kilometrů vzdáleném prostoru moskevského Kremlu,” uzavřel ironicky Wolff svůj materiál.
