Vít Klíma
25.7.2017 blog autora
Motto: „Myslím si, že by naše armáda jen dočasně dokázala ubránit jeden český kraj. Máme málo dobře vycvičených vojáků a k nim nejsou ani zálohy. Rezignovali jsme na koncepci vlastní obrany a NATO nás nevytrhne“.
Jiří Hynek, Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu
A to má ještě Česká republika z pekla štěstí v tom, že tradiční evropské „válečné stezky“, ať už ta severní (Berlín – Varšava – Kyjev – Moskva), nebo jižní, tzv. Balkánská (Turecko – Balkánské země – Rakousko – Německo) vedou mimo naše území. Vznikne – li válka na kterékoli z nich, ČR bude vždy pouze týlovou zemí! To je naše obrovská komparativní výhoda, kterou musíme umět využít i prodat!
Bude-li naším bojovým protivníkem Rusko, je jeho reakce více než předvídatelná. Na zničení týlu protivníka použije rakety odpalované nejpravděpodobněji z Kaliningradu. Připomínám, že vzdušná vzdálenost z Kalinigradu do Prahy činí pouhých 658.6 km a zdolají ji jak rakety typu Iskander-M s dostřelem 500 – 700 km kilometrů, tak i rakety s plochou dráhou letu 3M-14 Kalibr s doletem až 2500 km. Vzhledem k jejich vysoké rychlosti a malým rozměrům jsou velmi obtížné detekovatelné a zneškodnitelné. Ruské letouny typu Tu-95MS zase mohou útočit okřídlenými raketami Ch-101 až na vzdálenosti 4 500 km. Tyto rakety mohou být vybaveny i jadernými hlavicemi.
Podle názoru mnoha západních analytiků hrají rakety Iskander společně se systémy PVO (typu S-400) klíčovou roli v koncepci „zóny zakázaného přístupu” (Anti-Access/Area Denial, A2/AD). Zóna je definovaná tím, že se v ní vojska NATO nemohou pohybovat bez rizika, že jim bude způsobena nepřijatelná škoda. Nejsem vojenský expert, takže výsledek války s Ruskem si nedovolím odhadnout, ale není vyloučené, že by ČR onu nepřijatelnou škodu utrpět mohla. Co vím ale jistě je, že by bylo nejlepší se válce s Ruskem vyhnout.
Koncepce národní bezpečnosti očima Neslovanských Čechů
Národní bezpečnost je nejdůležitějším „stavebním kamenem“ každé země, a kdo by to měl vědět lépe než my, jejichž předkové se stali obětí holocaustu. Při koncipování národní bezpečnosti nesázíme jen na odstrašující sílu NATO, ale především na otevřením vlastního komunikačního kanálu minimálně s Ruskem, Německem a Vatikánem. Jaké nás k tomu vedou důvody?
1. Největší euroasijskou armádou v rámci NATO je ta turecká, která je pod silným vlivem Muslimského bratrstva! Turci, jako členové NATO, se připravují koupit ruský protiraketový komplex S – 400.
2. NATO nezaručuje ani ochranu jednoho svého člena před druhým (viz Turecko – Řecký konflikt o Kypr), natož aby se dalo spolehnout na to, že všechny členské země v případě potřeby potáhnou za jeden provaz (viz situace v Sýrii).
3. Ve volebním programu kancléřčiny CDU/CSU už USA nejsou označeny za nejvěrnějšího přítele a spojence Německa v NATO, ale jen za nejdůležitějšího mimoevropského partnera. Ukazuje se dále, že Berlín nemá zájem o prohlubující se konflikt s Ruskem, protože by dalšími sankcemi připravil vlastní koncerny o velké zisky.
4. Zpráva z Německa, že pravděpodobně bude brát do své armády cizince je pro Čechy hodně špatný signál. Znamená to, že málo Němců je ochotno (schopno?) bránit svou vlast, natož pak nás, jako sousední členskou zemi NATO.
5. Pokud by došlo k obsazení ČR, která je obklopena členskými státy Severoatlantického paktu, znamenalo by to, že NATO s Ruskem už prohrává či prohrálo válku.
6. Češi sami udělali ze své země banánovou republiku, kterou nikdo nebere vážně, do níž si každý s gustem kopne a kdejaký unijní úředník si na ni otevře hubu. Těžko ji pak můžeme brát vážně i my.
Míra bezpečnosti, kterou nabízejí Češi a NATO nám, z výše uvedených důvodů, nestačí. Potřebujeme si vytvořit vlastní informační kanál minimálně s Ruskem, Německem a Svatým stolcem, abychom se s nimi při případnou kolizní situaci byli schopni okamžitě řešit. Proč právě s těmito třemi zeměmi? Rusko a Německo jsou nejdůležitější evropské mocnosti, bez nichž v Evropě nelze nic vyřešit. Společně s Vatikánem u nás mají značný majetek, který by mohl být – v případě válečného konfliktu – úplně zničen.
Pokračování: Neslovanská vize budoucnosti české kotliny
