Jiří Baťa
25. 8. 2017
Upřímně, oceňuji odvahu těch lidí, kteří si troufají kandidovat na post prezidenta ČR. To je ale všechno, co pozitivního lze o nich říct. Na druhé straně si tito lidé poněkud neuvědomují, co funkce prezidenta obnáší. Nehodlám kádrovat všechny, kteří svou kandidaturu dosud oficiálně, či polooficiálně ohlásili, či o ní vážně uvažují. A už vůbec ne o těch, kteří by, díky nezměrné fantazii některých navrhovatelů, prý mohli rovněž na post prezidenta kandidovat.
Jeden z posledních, který to myslí snad i opravdu a vážně, je jistý pan Jiří Stanislav. Podle jeho slov si myslí, že je vhodný kandidát, neboť…. Následující řádky ve stručnosti naznačí, jaké předpoklady, podle názoru samotného pana Stanislava, jej předurčují k výkonu funkce prezidenta. Ke svému úmyslu pan Stanislav přiznává, že je asi posledním odhodlaným kandidovat. S výjimkou nějakého šílence se už zřejmě nikdo nepřihlásí. O sobě říká, že je „pološílenec“. Asi ví, co říká.
Předně je třeba zdůraznit, že pan Jiří Stanislav je činorodý člověk s bohatou životní dráhou. Sám říká, že před r. 1968 s Bolkem Polívkou či Janou Švandovou studoval na Janáčkově akademii múzických umění v Brně činohru, po r. 1968 vyrazil do Rakouska, aby si nakonec vybral Kanadu, kde žil a pracoval dlouhá léta. Tam také pracoval pro federální vládu Kanady, kde začínal jako šofér a skončil jako asistent ministra financí Johna Turnera, který se pak stal na několik měsíců předsedou vlády. Dlouhá léta žil také v USA, ve Velké Británii, menší dobu strávil ve Francii. Pan Stanislav je člověk typu „Ferdy Mravence, práce všeho druhu“. Jak už zmíněno výše, pracoval jako řidič, asistent ministra financí, pracoval v BBC, hrál ve filmech, ale také jako PR, dělal také osobní doprovod synovi generála Pattona do Plzně, aby se nakonec po návratu ze Západu stal starostou Horních Dubňan. To vše samozřejmě mimo jiné. Třeba, že svého času byl předsedou České strany národně socialistické . Nicméně, kdo umí, umí, kdo neumí…. Pan Stanislav „umí“.
Pozoruhodné názory však pan Stanislav zaujímá, nebo také nezaujímá k EU, resp. NATO. Zatímco se k NATO ani slovem nezmiňuje, k EU zaujímá pozitivní postoj, neboť podle něj musíme zůstat součástí EU, ale musíme v ní být jako Češi spokojeni. Na druhou stranu by prý měla naše země opět mít svou pohraniční stráž, která by hlídala naše hranice, o armádě se však nezmiňuje. Objektivně lze o panu Stanislavovi říct, že je to něco jako „pytel blech“, jeho názory mají charakter „plev“, kdy je nutno zrno (dobré myšlenky) oddělovat od plev (špatných myšlenek a názorů). Jinými slovy v něčem je snad možné s ním i souhlasit, ale v mnohých, převažujících ne.
Možná s jistou spekulací k jisté skupině občanů si přihřál také polívčičku na úkor stávajícího prezidenta Miloše Zemana, když ne příliš kulantními slovy se k němu vyjádřil, jako např. „On je entita sama o sobě. Už neví, co dělá. Pošpiní Čínu, pak ji miluje. Pošpiní muslimy, pak se s nimi v Jordánsku bratří. On už se dostal do své vlastní politické propasti a chytá se jakéhokoliv stébla, aby se ještě chvíli udržel před pádem. Huláká, že musíme chránit naši zemi, ale nic ohledně toho nepodnikl….nepřinesl pozitivní energii a radost ze života. Pořád je to jen blábolení a lhaní třeba o Peroutkovi, atd. Nic proti názoru, ale vzhledem k tomu, že sám toho ještě pro republiku (v cizině), resp. starostováním moc neudělal, mohl by být ve svých názorech vůči M. Zemanovi zdrženlivější. Měla-li to být snaha se zalíbit antizemanovcům, pak se mu to podařilo, ale pokud tím chtěl získat sympatie u veřejnosti či potenciálních voličů, pak to bylo hodně, ale opravdu hodně mimo mísu.
Pan Stanislav není špatný člověk, jistě to všechno myslí i dobře (kromě prezidenta Zemana), ale jeho osobnost je až příliš nevyvážená, rozpolcená sice zkušenostmi bohatými, nicméně pro potřeby výkonu funkce prezidenta zcela nedostačujícími a nepoužitelnými. Přej a bude ti přáno. Panu Stanislavovi přeji zdraví a dlouhý věk a aby své zkušenosti, dobré úmysly a zbývající energii věnoval občanům třeba znovu ve funkci starosty, ale hlavně, aby na prezidentské klání rychle zapomněl. Vyhne se tím jistému 100%nímu neúspěchu (debaklu), ušetří peníze, energii, nervy a potažmo i své zdraví.
