30.8. 2017 Hrad
Dobré dopoledne z Masarykovy pracovny. Dobré dopoledne i Vám, pane prezidente.
Dobré dopoledne.
Nebudu dlouho otálet, hned přejdu k první otázce. Podle Vašich posledních vyjádření je žádost o vydání poslanců Faltýnka a Babiše policejní provokací. Kdo konkrétně za ní stojí?
Ale tak samozřejmě, že policie, kdo jiný, když je to policejní provokace. Podívejte se, když byla před několika lety Kubiceho zpráva, no tak ji sociální demokracie zcela právem taky označila, jestli si vzpomínáte, za policejní provokaci a jako hlavní a v podstatě jediný argument uvedla to, že je to těsně před volbami. Já jsem na televizi Barrandov jasně řekl, že bych si přál, aby policie tuto kauzu vyšetřovala dříve. Ví se o ní devět let, tak ji mohla vyšetřovat před rokem, dvěma, třemi lety, a žádná taková situace by nenastala a my bychom věděli, na čem jsme.
A tamtéž jste také ale řekl v souvislosti s ČSSD, že, cituji Vás, doufáte, že to není jen poslední pokus, jak zvrátit volební preference. A když jsem se ptal, kdo za ní stojí, nemyslel jsem odpověď policie, protože u policejní provokace to chápu, ale myslel jsem konkrétní jméno. Je to tedy Milan Chovanec?
Já nevím, já chci věřit, že to není Milan Chovanec, ale že to bude nějaká nižší šarže. Nějaký příliš poslušný a pilný úředník.
Obrátíte se tedy při těchto pochybnostech na Bezpečnostní informační službu, anebo necháte svolat Bezpečnostní radu státu, jak pravil ministr Chovanec?
Ale proč bych to dělal? Protože základní argument pro to, že je to policejní provokace, je načasování. Žádný další argument nepotřebujete, i když je tady jeden doplňující argument, a sice, že tato akce proběhla bez vědomí dozorujícího státního zástupce, což asi víte, ten to sám veřejně prohlásil, a přitom dozorující státní zástupce má mít dohled nad policejními akcemi.
Pak ale podle slov Milana Chovance, když se neobrátíte na tyto orgány, podle jeho slov narušujete důvěru občanů v politiky. Co na to říkáte?
V politiky ani tak moc ne, a v policii určitě ano. A já už jsem uváděl příklady několika policejních blamáží, to nebyla jenom Kubiceho zpráva, to byla akce Budišov, to byly kabelky Jany Nagyové, jestli si vzpomínáte.
Ano, k tomu se dostaneme.
No a jenom bych řekl něco nového pro Blesk, tak nevím, jestli jste si toho všiml, ale další policejní blamáž, která mě zarazila, je akce Opencard. Tam, jak víte, byla miliardová ztráta, a teď jsem se dozvěděl, že ta kauza se odložila kvůli promlčení. O Opencardu víme také řadu a řadu let, a Vy dobře víte, že když se zahájí trestní stíhání, tak se zastavuje promlčecí lhůta. A z toho logicky vyplývá, že kdyby policie včas zahájila trestní stíhání v kauze Opencard, tak teď nebyla vystavena blamáži typu promlčení a aféra, která měla evidentně miliardovou ztrátu, by neskončila v šuplíku.
A konstruktivně, co se s tím dá dělat, s takovýmito případy?
Já jsem vždycky zastával názor, že když je někdo neschopný, je ho potřeba vyměnit. Přitom bych řekl, že si velmi vážím policejního prezidenta Tomáše Tuhého, takže jeho se to z mého hlediska netýká, ale mám obavu, že někteří jeho podřízení nezvládli svoji roli.
Policejní ředitelé?
Prosím?
Policejní ředitelé, nebo koho konkrétně, když mluvíte o některých podřízených.
Někteří jeho podřízení. To znamená ti, kdo nesou konkrétní odpovědnost za vyšetřování těchto jmenovitých kauz.
A není tahle odpovědnost ale přímou odpovědností také ministra vnitra?
Přeneseně ano, ale ministr vnitra nemůže odpovídat za každou kauzu, to by se zbláznil.
Vrátíme se ještě ke kauze Babiš a Čapí hnízdo. Přidejte Váš osobní tip, jak vůbec podle Vás tahle policejní provokace, použiju Vaše slova, skončí. Bude to s nově nabytou imunitou obou pánů po volbách?
Já myslím, že by bylo velmi seriózní, kdyby policie znovu požádala i po volbách o vydání nově zvolených poslanců, a aby tito nově zvolení poslanci s tím vydáním souhlasili, tak aby konečně mohlo proběhnout řádné řízení nebo vyšetřování, ale zůstane samozřejmě pachuť právě na to načasování těsně před volbami.
V kuloárech se nese jedna bizarní věc. Rovnou říkám, že je bizarní, a proto Vám ji tady přednesu, abyste ji mohl buďto jednoznačně odmítnout, nebo k ní něco říci, a to, že říká se, že pokud by Babiše skutečně soud odsoudil, tak Vy byste mu udělil milost. Můžete to tady jednoznačně odmítnout?
Můžu to jednoznačně odmítnout. Babiš není Kajínek, který seděl dvacet tři let, a když sedíte dvacet tři let, tak už máte určitý soucit s člověkem, který tak dlouho sedí, nehledě na jiné faktory. Mohu to jednoznačně odmítnout, ale teď před volbami budete slyšet tolik blbostí, že si budete říkat, že snad ani není možné, aby lidé byli takoví idioti. A oni někdy jsou.
Byl byste, pane prezidente, úplně stejně ostrý a kritický k policii, pokud by se zahájením nebo s žádostí o poslance Faltýnka a Babiše počkala až do voleb, kdyby vyšlo najevo, že čekala do toho volebního termínu?
Teď jste položil poněkud zmatenou otázku. Ona v zásadě čekala téměř až do voleb, protože do voleb máme pouhé dva měsíce, a já jsem kritický vůči policii proto, protože v kauze Čapí hnízdo, opakuji Vám to ještě jednou, mohla policie klidně jednat před dvěma nebo třemi lety.
Dobře, a teď jistě došla do nějaké fáze, proč to tedy udělala teď, policie má, předpokládám, jiné argumenty, než jsou ty Vaše. Mě jenom zajímalo, jestli byste byl k ní kritický, pokud by vyšlo najevo, že teď to mohla udělat, ale počkala až po volbách?
A jak bych to měl vědět, že teď to mohla udělat.
Máte jistě lepší informace než běžní občané této země.
Já nejsem ten, kdo úkoluje českou policii, zaplať pán bůh. Já jsem jenom ten, kdo občas poukazuje na její evidentní selhání, a je mi to líto.
Pane prezidente, doporučil byste všem podnikatelům téhle země, aby postupovali takto, v uvozovkách šikovně, s dotačními programy jako Agrofert v případě Čapího hnízda, tedy, že splní dotační podmínku a hned po jejím nabytí jaksi vcucnou malou firmu zpět do velkého koncernu?
Pane redaktore, víte, vzpomínám si na výrok jednoho právního odborníka, který prohlásil, že právo je minimum morálky. Jinými slovy, pokud tento manévr byl legální, pokud pětiletá lhůta, která byla dotační podmínkou, uplynula, a teprve potom došlo k onomu přesunu farmy Čapí hnízdo do Agrofertu, tedy pokud byl naplněn zákon, tak z hlediska minima morálky byl tento zákon nebo toto právo naplněno. Ale četl jsem teď v Právu rozhovor s Andrejem Babišem, který tvrdí, že ty dotační tituly s anonymními akcionáři byly použity, a teď nevím kolika sty, ne-li tisíci, firmami. Takže není úplně korektní argumentovat tím, že Agrofert byla jediná firma.
Díky za Váš názor. Babiše byste nechal vést vládu i jako obviněného, to jste řekl, ale u Petra Nečase jste při kauze Nagyová postupoval úplně opačně a raději, než byste dovolil stávající vládě, koalici, vybrat nového premiéra, tak jste jmenoval úřednický kabinet. To Vám ostatně v médiích připomněl Miroslav Kalousek z TOP09 a poprosím režii o příspěvek.
„Miloš Zeman ve Sněmovně prohlásil, že stejně do voleb novou vládu jmenovat nebude, odůvodnil to tvrzením, že ho JUDr. Ištván informoval, že během několika týdnů budou padat obvinění po zátahu na Úřad vlády. Ctnostně se tvářící prezident tehdy hřímal, že neponese odpovědnost za jmenování ministra, který bude vládnout z vězeňské cely. Miloš Zeman bez jakékoli úcty k vlastní zemi mění postoje podle toho, jak se zrovna hodí jemu a jeho spojencům, ať je to už Babiš, Kreml, nebo Peking.
Co říkáte na tuto logiku?
Ano, Kreml nebo Peking, to už je obehraná písnička. Vy si musíte uvědomit, že tehdy to byl Petr Nečas, kdo podal demisi, a je výsostným právem prezidenta jmenovat nového premiéra, aniž by byl limitován jakýmkoli omezením, a to jsem také udělal. To, že doktor Ištván tehdy opravdu vypouštěl zprávy, že je tady obrovská mafie, propojení ekonomických a politických struktur, a že bylo zabaveno tolik a tolik zlata, tolik a tolik set milionů korun a tak dál, to je všechno pravda, a já jsem také veřejně sebekriticky přiznal, že jsem tomu uvěřil. Nu a teď, vraťme se ještě k té Vaší otázce.
Pardon, pane prezidente, já Vám do toho vstoupím. Není tedy na místě omluva ODS, že jste tehdy tomu uvěřil, a dnes tomu nevěříte, že postupujete jinak?
Já jsem řekl, že stejně tak, jako Kubicova zpráva byla provokací, policejní provokací, vůči sociální demokracii, tak že akce Ištvána a Šlachty byla provokací proti ODS. Považujte to za určitý druh omluvy, i když těch, kdo byli těmito dvěma lidmi dezinformováni, bylo příšerně mnoho. Ale Vy jste se teď na něco zeptal a nenecháte mě odpovědět.
Tak doplňte.
Takže, já Vám dám protipříklad. Pořád se mně vyčítá, že jsem řekl, že bych nějakého obviněného člověka klidně jmenoval premiérem, že? V tomto případě třeba pana Babiše. A úplně se zapomíná na to, že takové případy už u nás existují. Uvedu Vám konkrétní ilustraci, pokud se nemýlím, tak liberecký hejtman Martin Půta byl, nebo dokonce je dosud, trestně stíhán policií, opět možná policejní blamáž, za údajný úplatek, o který si řekl ve výši osmi set tisíc korun na nějaké benzinové pumpě. Nevím o tom, že by toto trestní stíhání již skončilo, ať už jakýmkoli výsledkem, ale vím o tom, že Martin Půta byl v krajských volbách znovu zvolen libereckým hejtmanem, což je něco jako premiér kraje. Takže tady, a to je odpověď na Vaši otázku, máte precedens, prostě když občané neuvěří policejnímu obvinění a ve svobodných volbách se rozhodnou tak, jak se rozhodnou, tak ten člověk nastupuje do politické funkce.
Vy jste zmínil případ Jany Nagyové a Petra Nečase, několikrát jste zopakoval v médiích, že po této kauze nezbylo nic jiného, než nezdaněné kabelky Jany Nagyové, a Vy jste se s Janou Nagyovou ale osobně potkal nedávno na narozeninách exprezidenta Václava Klause a poseděl s ní u jednoho stolu. Ta fotografie byla dost kontroverzní. Tušíte proč?
Víte, Vy byste mohl dělat inkvizitora, ale velmi hloupého inkvizitora, promiňte mi ta slova.
Minule jste říkal policejního vyšetřovatele, teď jsme trošku dál.
Vy jste se s Janou Nagyovou potkal. Vážený pane,…
Ano, to jsou fakta, potkal. Mě zajímá, o čem jste si povídali, pane prezidente, nikam jinam s tou otázkou nesměřuji.
Urválek je proti Vám vrchol inteligence, pane redaktore. Tak tedy, jak to vlastně bylo. Pravidelně navštěvuji narozeniny Václava Klause. Vím, že pravidelným účastníkem oslav těchto narozenin je i Petr Nečas. Přišli tam oba dva s Janou Nagyovou. Já jsem se s Janou Nagyovou pozdravil a oni zase odešli. Stalinské procesy v roce třicet sedm, komunistické procesy v roce padesát a nějaký reportér v Blesku je v podstatě jedno a totéž.
Takže Vy tu kontroverzi, kterou to vyvolalo, nechápete, nemáte pro ni pochopení, proč byla kontroverzní ta fotka.
Já si myslím, že ta kontroverze může být jenom u naprostých pitomců, pane redaktore, neboť kdybych si pozval na Hrad…
Že jich byly tisíce, četl jsem tisíce komentářů k té fotografii.
…na Hrad nebo do Lán paní Nagyovou, abych s ní o něčem pojednal, no tak se můžete zcela legitimně zeptat, proč tomu tak bylo. Ale opakuji ještě jednou, jenom pitomec z nahodilého přisednutí, kde těch lidí bylo asi sto, a já jsem se téměř s každým pozdravil, může usuzovat o nějaké konspiraci. Vy jste s tím člověkem seděl, a proto s ním konspirujete. Ježišmarjá, tahle stalinská logika je opravdu úžasná.
Pane prezidente, teď mi podsouváte něco, co já jsem vůbec neřekl. Já jsem řekl, že jste spolu seděli a že fotka byla kontroverzní, jestli tušíte proč? Vy jste mi teď řekl, že netušíte proč…
A v čem byla ta fotka kontroverzní?
Já se ptám, jestli Vy to považujete za kontroverzní setkání. Vy jste řekl, že ne, a následovala otázka, o čem jste se s paní Nagyovou bavili.
A víte, že ani nevím. Ale opravdu ne. To bylo společenské setkání. Ptal jsem se Petra, jak se mu vede, Petra Nečase, ke kterému mám velmi korektní vztah, a paní Nagyovou jsem v podstatě jenom pozdravil.
Díky za odpověď.
Rádo se stalo.
V preferencích podle posledních průzkumů vede hnutí ANO. S koaličními partnery to ale podle různých vyjádření bude mít velmi složité. Kudy pro hnutí ANO podle Vás vede cesta po volbách?
Já jsem vyjádřil svůj osobní názor, ale prezident nemá právo tento osobní názor vnucovat. Má maximálně doporučující hlas, ale je mi jasné, že vítěz voleb, pane redaktore, si vybere svého koaličního partnera sám. Tak tedy ten osobní názor je, že by optimální kombinací v té celkové politické mizérii byla koalice mezi hnutím ANO a sociální demokracií. Nu, a jestli to takhle vyjde nebo ne, to se uvidí.
Jednadvacátého srpna vláda rozhodla o navýšení minimální mzdy, a to o dvanáct set korun. Je to v této chvíli ve Vašich očích pouze předvolební dáreček, nebo to rozhodnutí kvitujete?
Já jsem podporoval trvalé navyšování minimální mzdy, protože si myslím, že se nejedná jenom o zvýšení pro asi sto dvacet tisíc pracovníků, ale že ta minimální mzda před sebou tlačí celkovou mzdovou úroveň, a že už nastala doba, kdy potřebujeme při ekonomickém růstu výrazně zvýšit životní úroveň, tedy jak reálné mzdy, tak starobní důchody.
A ještě dvě otázky k volbám. Ta první je jednoduchá. Co z předvolebních slibů nebo programů politických stran, zkuste vybrat jednu věc, Vás skutečně zaujalo? Jestli vůbec něco.
Myslím si, že v této chvíli, když ještě neznáme kompletní programy, je trochu předčasné říkat, co mě zaujalo a co mě nezaujalo. Nevím o něčem, co by bylo natolik fascinující, aby přitáhlo moji pozornost.
A co nápad Starostů a nezávislých, aby Senát ve spolupráci s Ústavním soudem mohl, řekněme, stornovat již udělené prezidentské milosti či vyhlášené amnestie?
Víte, je to typický okrajový problém, který jenom dokazuje, že Starostové a nezávislí nemají vlastní program.
Díky za Vaše odpovědi.
První dáma Ivana Zemanová oznámila, že dobrovolníci nasbírali pro jejího manžela přes padesát tisíc podpisů, tedy dostatek na to, aby mohl znovu kandidovat. Tuto hranici překročili i další dva kandidáti, Michal Horáček a také Jiří Drahoš. Kritici ale tvrdí, že na rozdíl od Miloše Zemana u nich nejsou pochybnosti o zdravotním stavu. Tady je hlas voličů, ptali jsme se na názory v Říčanech a také v Českém Brodě.
Redaktorka: „Zajímá nás názor lidí, co si myslí o zdravotním stavu Miloše Zemana a jestli ten stav je dostatečný na to, aby vykonával funkci dalších pět let.“
„Myslím si, že ne.“
Redaktorka: „Proč si to myslíte?“
„Vždyť ho vidím v tý televizi, jak tam čochtá, tak mi to stačí.“
„Tak nevím prostě, když to zvládne, tak proč by ne.“
„Určitě, určitě, on krásně mluví.“
„No tak já si myslím, že stoprocentně ne. Podle mýho názoru, teda. To je celý.“
„Já si myslím, že to není ani tak o tom zdravotním stavu teda, a to bych si netroufl říci, to si myslím, že má posoudit lékař. Jako mně spíš asi vadí jiný věci.“
„Já myslím, že ne. Protože už je velkej, no.“
„No, špatný, špatný. Takže si myslíte, že už by se neměl pokoušet. Neměl, neměl, neměl.“
„Tak já nevím, podle mě už taky nějak, že jo, už je taky v letech, a myslím si, že když ten jeho zdravotní stav je takovej, že třeba už by neměl, podle mě nevím. Jako každej musí soudit podle sebe, že jo.“
Pane prezidente, doplním, že jsme použili úplně všechny hlasy všech oslovených. Nic jsme nevystříhávali. Vy na kritiku svého zdraví směrem od médií, když hovoří lékaři, říkáte, že Vás nemohou kritizovat, pokud Vás nevyšetřují. Když to říkají politici, tak je obviňujete z toho, že to je pouze jejich taktika. Tohle byl hlas lidí, kteří čtou noviny, dívají se na televizi a budou v lednu se rozhodovat, komu hodí hlas v prezidentských volbách. Co na to říkáte?
Tak já se nedivím, že když lidé čtou noviny, a tam se dovídají, že jsem na pokraji smrti, no tak že zaváhají a respektují do jisté míry hlas těchto českých médií. Já se tomu snažím čelit velice prostým způsobem.
Zaprvé, nechal jsem se opět preventivně vyšetřit a lékařské konzilium asi před čtrnácti dny vydalo zprávu, která konstatuje, že jsem ve velmi dobrém zdravotním stavu. Ona se sice tato zpráva moc nepublikovala, ale přesto někde vyšla.
Zadruhé, subjektivně se cítím o něco lépe než před takovými čtyřmi, pěti lety, protože za poslední dva roky jsem shodil patnáct kilo. A to Vám přeju taky, i když, jak se na Vás dívám, Vy to v podstatě nepotřebujete. A já ano. Takže nejsou tak zatíženy klouby, není tak zatížen oběhový systém, a představte si, že jdete od řezníka a nesete v igelitce patnáct kilo masa, no tak to se docela prohnete, takže proto se subjektivně cítím lépe. A jinak až na ty bolavé nohy, ano, ta paní měla pravdu, čochtám se. No a já na to vždycky říkám, politika se nedělá nohama, ale hlavou.
My můžeme, poprosím režii, aby připravila obrázky, my můžeme ten úbytek váhy u Vás i demonstrovat na srovnávacích fotografiích. Jednu máme připravenou před rokem, jedna je datována k letošnímu srpnu, tady to vidíme. Je to tedy skutečně jenom výsledek úpravy jídelníčku?
V zásadě ano, a dokonce mohu prozradit sladké tajemství, to znamená, jezte malé porce, obědvejte, snídejte, večeřte, ale jenom malé porce. Hezký recept, že.
Ano, velmi hezký recept, pane prezidente. Ještě jste zmiňoval, že tedy jsme v médiích mohli číst, já jsem to četl opravdu všude tu zprávu od pana Holcáta o Vašem zdravotním stavu, ale je tady jedno ale, ostatní kandidáti, například Michal Horáček, nebo ostatně i Karel Schwarzenberg, když proti Vám kandidoval, zveřejnili kompletní znění a originály lékařských zpráv, nebo respektive je nabídli veřejnosti k nahlédnutí. Vy jste to neudělal nikdy. My čteme jen jakýsi výcuc z té lékařské zprávy. Proč nepředložíte originály, které by rozprášily všechny ty pochybnosti?
A co to je, co to je lékařská zpráva? Pokud já vím, tak lékařská zpráva zahrnuje tlak, to je sto dvacet na osmdesát, v případě cukrovkáře glykemii krátkodobou a dlouhodobou, vyšetření plic, srdce, to je EKG, že ano. Co jsem tam ještě měl, oční pozadí, to mám také v pořádku. No takže co byste chtěl, já můžu klidně pana Holcáta poprosit, ať to všechno sepíše na dva listy papíru a předá novinářům, …
Výborně, my budeme jedině rádi.
…ale nebude tam nic jiného, než to, co už jste slyšeli.
Vy jste mluvil o panu Holcátovi a o lékařském konziliu, které se ale podle prohlášení pana Holcáta už neschází. Jak je tedy o Vás pravidelně postaráno? Kdo Vás aktuálně doprovází, kdo Vás ošetřuje, kdo dohlíží na Vaše zdraví?
Bohatě na to stačí jeden ošetřující lékař z toho důvodu, že po havárii, kterou jsem měl s rozbitým kolenem, už další potíže díky bohu nebyly, musím to zaťukat, tak, a ten jeden ošetřující lékař je tady v podstatě proto, že se mně občas stane, což se mně stalo dokonce dvakrát, že si nakopnu palec, a ten palec se musí obvazovat. A to je jediný, jistě závažný úraz, který jsem za poslední asi tři roky měl.
To byl i případ letošního léta, kdy jste měl při koupání na Vysočině nohu obvázanou.
Ano, to bylo ono, aby se mně tam nedostala do toho palce infekce. A novináři z toho udělali informace, že mně bude amputována pravá noha. Zde hle, nelekejte se, já Vás nekopnu, ale zde hle, pravá noha.
Někteří novináři, například v Blesku jste to, předpokládám, nečetl, tuto fake news, jak jste ji sám označil. Pane prezidente, ještě jeden dotaz týkající se zdravého životního stylu a životního stylu obecně. Konzilium Vám v minulosti zakázalo tvrdý alkohol.
Nedoporučilo.
Nedoporučilo, nezakázalo, ale jenom nedoporučilo. Čili když Vám teď ukážeme fotky ze Země živitelky, kde jsme Vás nachytali na, možná to byly i švestičky, v tekutém stavu.
Ano, zcela určitě.
Je to ojedinělý prohřešek, nebo si takhle dopřáváte panáčka tvrdého alkoholu častěji?
Není to ojedinělý prohřešek. Člověk má vychutnávat všechny radosti života, zejména když vzhledem k mému věku mi některé jinak přirozené radosti života už trochu ubyly. Takže Země živitelka, jak možná víte, kdybyste tam byl, začíná tím, že muž ve valašském kroji rozdává pozvaným hostům stopečku dobré slivovice, a mám dojem, že ta fotografie, kterou jste mi ukazoval, je zrovna z tohoto obřadu.
Nedávno jste také prohlásil, že neuropatie, kterou trpíte, už ustupuje…
Ne, to jsem nikdy neprohlásil, pletete si to…
Že se zastavila, jste dokonce řekl.
Pletete si to s glykémií. Glykémie, krevní cukr, a ta opravdu ustupuje právě podle měření lékařů.
Já se opravím, já jsem chtěl použít slovo, zastavila.
Pane Bože, víte jaký je rozdíl mezi slovem zastavit se a ustupovat.
Samozřejmě, že vím, a proto jsem se teď opravil, nemusíme to dál řešit.
Dobře, neuropatie se zastavila, ale neustupuje, takže příště mluvte přesně.
Dobře. Znovu zopakuji, že neuropatie, jak jste prohlásil, že se u Vás zastavila, ale Váš přítel František Ringo Čech v rozhovoru pro server Info.cz tak optimistický nebyl. Tady jsou jeho slova.
„Já jsem teď naposledy, jsem se ho na to ptal, a on mi řek, podívej, já jsem absolutně zdravej, můj jedinej problém je ta noha, ta je neléčitelná, to je druh prostě postižení nohy, čili proto on chodí tak jako nejistě, ale vidíte, že mu to myslí, prostě. A já jsem říkal, Miloši, tak si nakonec, tak si pořiď křeslo. Vždyť Roosevelt v něm vyhrál válku. Já ho nemůžu zbrzdit, nemůžu ho zastavit, říkám uber, uber, uber.“
Zvažujete použití invalidního vozíku, pane prezidente?
Ne, ale zvažuji použití golfového vozíku, a to jsem také několikrát použil, například právě na Zemi živitelce, ale to jsem použil už před rokem, kdy si toho nikdo nevšiml, stejně tak jako golfový vozík použil Donald Trump anebo já nedávno v Číně. Jsou lidé, kteří si pletou golfový vozík a invalidní vozík, já si je nepletu.
Čeká Vás mnoho náročných cest jak do krajů, tak například i do Ruska. Chcete takto vyčerpávající program Vy, nebo Váš ekonomický poradce pan Nejedlý? Jste velmi aktivní, co se týká cestování.
Víte, já se řídím zásadou, že když je člověk zvolen prezidentem, tak nemá sedět v Lánech nebo na Hradě, ale má také jezdit do krajů, a pokud je tam pozván, tak má jezdit i do zahraničí. Je to kus života těžkého, ale na druhé straně jednoho krásného dne, dříve nebo později, si stejně odpočinu, a dokud mně síly stačí, proč bych to nedělal?
A tento program, tak to je tedy Vaše přání?
Tento program si samozřejmě určuji sám. Já nejsem bytost, která podléhá svým poradcům.
V Číně jste byl unavený. To jste ostatně sám přiznal novinářům…
Jistě.
…při neformálním rozhovoru v zákulisí. Ve Vietnamu jste nedorazil na jedno ze setkání. Tam Vás omlouvali, že to bylo prý kvůli únavě. Bylo to setkání s krajany, pokud se nepletu. Mě zajímá, jestli jste zadal svému protokolu, aby pro příště tyto zahraniční náročné cesty byly volnější, ten program, aby měly volnější.
Ve Vietnamu bylo čtyřicet stupňů ve stínu, stoprocentní vlhkost vzduchu, a z toho vyplývá, že i lidé o čtyřicet let mladší než já, by patrně byli rovněž unaveni. Protože nikdy člověk předem neví, v jaké míře bude unaven, tak se pak program pružně přizpůsobuje. Já se omlouvám našim krajanům, ale jinak jsem všechny body absolvoval, a o tom už se nikde nepíše.
A je tedy z toho nějaká poučka pro příště?
Nic. Nejezdi do země, kde je čtyřicet stupňů ve stínu, ale taková poučka je celkem zbytečná.
K Vaší další kandidatuře se v rakouském tisku Die Presse vyjádřil také premiér Bohuslav Sobotka. Řekl, že věří, že Česko bude mít jinou hlavu státu, a s touto změnou se zlepší i politická kultura. Konec citace. Jak tuto kritiku vnímáte?
Víte, za celou dobu čtyř a půl let, co vykonávám funkci prezidenta, jsem se nikdy nesnížil k tomu, abych v interview pro zahraniční časopis kritizoval premiéra. Myslím si, že domácí spory se mají vyřizovat doma.
A na tu samotnou kritiku říkáte co?
Já si zase o Bohuslavu Sobotkovi myslím, že je špatný premiér. On si o mně myslí, že jsem špatný prezident. Myslím si, že tento spor rozhodnou voliči.
Pane prezidente, Vy jste říkal, že ten dopis, který jste obdržel od Donalda Trumpa, není tajný, přesto ale nevidíte důvod k jeho zveřejnění. Ani my jako novináři jsme nebyli úspěšní u Vašeho mluvčího, když jsme o něj žádali. Zdroj Blesku z diplomatických kruhů nicméně tvrdí, že v tomto dopisu vysloveně omluva od Donalda Trumpa zakomponována není. Proč ten dopis nezveřejníte?
Zeptejte se ředitele zahraničního odboru Rudolfa Jindráka, který ten dopis dostal od americké chargé d’affaires, a když Vám ten dopis dá, já nebudu proti.
Dobře. Takže Vy nemáte problém s tím samotným zveřejněním.
Já s tím nemám problém.
Není to porušení zvyklosti, jak argumentoval Váš mluvčí?
Ne, ne, ne. Tak asi není zvyklost uveřejňovat dopisy, které si vyměňují prezidenti jednotlivých zemí, to je asi pravda. Na druhé straně pokud vzniká nějaké podezření, no tak to myslím je možné velmi snadno vyvrátil.
Děkujeme za tu možnost. Určitě ji využijeme. Odepsal jste něco Donaldu Trumpovi na ten dopis?
Prosím?
Jestli jste na ten dopis Donaldu Trumpovi něco odepisoval?
Ne, nevidím důvod. Podívejte se, to bylo tak, i když většina lidí si to pamatuje. Nebyl jsem to já, kdo volal americkému prezidentovi, ale byl to Donald Trump, který volal mně. Byl jsem tím samozřejmě potěšen.
Nebyl jsem to já, kdo se sám pozval do Bílého domu, ale byl to Donald Trump, který mě v průběhu našeho rozhovoru, a z něho je záznam, třikrát pozval do Washingtonu. Vzal jsem na vědomí tento dopis, o kterém jsme teď mluvili, věřím, že se dříve nebo později setkáme, a nemyslím si, že ten rozdíl několika měsíců je příliš zásadní.
Potkáte se mezi čtyřma očima i na Valném shromáždění OSN, na které míříte?
To nevím, protože já zatím neznám svůj program na Valném shromáždění. Předpokládám, že ho tak zhruba do čtrnácti dnů dostanu.
Podle amerického serveru Real Clear Defense je zakopán pes v tom, že Vy údajně podporujete české zbrojařské firmy, jejichž produkty končí, nebo mohou končit v rukou islamistů, což je samozřejmě velmi vážné obvinění a údajně kvůli tomu, to prý vadí Donaldu Trumpovi, logicky, a Vy se údajně vyhýbáte setkání s Donaldem Trumpem. Je na tom něco pravdy?
Tak já se určitě setkání s Donaldem Trumpem nevyhýbám, to zaprvé.
Zadruhé, ano, samozřejmě, podporuji české zbrojařské firmy, jako podporuji všechny české firmy, neboť i to v rámci ekonomické diplomacie je jedna z povinností českého prezidenta. A na veletrhu IDET, což je zbrojařský veletrh, jsem jasně řekl, i když to znělo trochu cynicky, že zbraně jsou zboží jako každé jiné, že když je nebudeme vyvážet my, tak nás z trhu vytlačí zahraniční zbrojařské společnosti. A to je všechno.
V té Vaší otázce o teroristických režimech, a Vy znáte můj vztah k terorismu, takže to obvinění je naprosto absurdní, je jeden problém, a to je problém tak zvaného reexportu. To znamená, my vyvezeme zbraně do bezpečné země, ale může se stát, že tato bezpečná země tytéž zbraně bude exportovat do nějaké země, já bych ani tak neřekl teroristické, ale do země, kde probíhá občanská válka, viz například Jemen, to je takový klasický příklad. No a já zastávám prostý názor, my přece nemůžeme kontrolovat v té bezpečné zemi, co s těmi zbraněmi dělá dál. Nejsme na rozdíl od Spojených států četníkem světa.
Vy v ledačem s Donaldem Trumpem souhlasíte, mě ale zajímá opak, jestli je něco z jeho agendy, co Vás pobouřilo nebo negativně překvapilo.
Já teď budu přebírat cenu Warrior for Truth od Algemeiner, což je židovská společnost, která mimo jiné také podporovala Donalda Trumpa, a Donald Trump před volbami sliboval, že přesune americkou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma, o což jsem já usiloval již před čtyřmi lety při své návštěvě Izraele. Tenhle slib mě potěšil a zklamalo mě, že zatím nebyl dodržen.
Díky za Vaše odpovědi.
Vláda teroru v Evropě nekončí, dokonce spíš naopak. Naposledy svět obletěly snímky z Barcelony, kde útočník najel dodávkou do davu lidí. Patnáct z nich zabil a desítky zranil. Experti předpovídají, že nás čeká jen zhoršování této situace. Vy jste v kondolenci španělskému králi, pane prezidente, napsal, že útok, cituji, nesmí odvést od nekompromisního vzdoru proti teroru. Co jste tím myslel?
Já bych v odpovědi na Vaši otázku nejdříve citoval jeden maďarský deník, který napsal po Barceloně článek s titulkem „Stačí“. A tento maďarský deník v podstatě vyjádřil názor, který já už opakuji asi tak tři roky. Nekompromisní opatření znamená deportaci lidí podezřelých z islámského terorismu. Deportace je velmi krutý termín, pane redaktore, a každý se mu brání. Já miluji, když se udělá demonstrace, teď v Barceloně byla demonstrace pod heslem „Nemáme strach“, ale takových demonstrací už byla spousta, byly po každém teroristickém útoku, a nic víc.
Evropa není schopna chránit své vnější hranice. NATO není schopno zasáhnout proti Islámskému státu a my, to znamená evropské země, nejsme schopni deportovat islámské radikály, takže to jsem myslel těmi radikálními opatřeními.
Jak by ta deportace probíhala v případě občanů Evropské unie? Řada těch útočníků už tady žila dlouho, měla občanství v daných zemích. Stačilo by tedy podezření pro to, aby byli …
To jsou tak zvaní foreign fighters, neboli zahraniční bojovníci, kteří, ano, se vracejí do svých domovských zemí. Podle mého názoru by místo deportace měli skončit ve vězení, protože podpora terorismu je trestný čin.
Takže byste uvítal i lepší práci tajných služeb a justice v této oblasti.
Tak samozřejmě, že ano, ale tady Vám zase musím říci, že evidence foreign fighters je většinou, pokud vím, velmi dobrá, a protože tito lidé si ze sentimentálních důvodů ve svých mobilech ponechávají snímky ze své činnosti třeba v Islámském státě, tak oni sami vlastně nabízejí vyšetřovatelům potřebnou dokumentaci.
Souhlasíte s teorií, že čím větší je vítězství proti Islámskému státu v Iráku či v Sýrii, tím více se ta islamistická válka přesouvá do našich ulic?
Do jisté míry ano. Já se dokonce domnívám, a jste první, komu to říkám, že kdyby se podařilo, a kéž by tomu tak bylo, teritoriálně porazit Islámský stát v Iráku a v Sýrii, tak kromě toho, že se islamisté přesunou do Afghánistánu, a tam mají velkou šanci na úspěch, tak že hrozí nebezpečí, že si u nás vytvoří jakousi teroristickou evropskou základnu, a to nikoli pouze v podobě tak zvaných spících buněk nebo osamělých vlků. Já se obávám, že takovou základnou může být Bosna, a to jednak vzhledem k národnostnímu složení v této zemi, a jednak vzhledem k tomu, že už dnes v řadě bosenských měst a vesnic vlají černé vlajky Islámského státu. No, a kdyby právě tam se soustředili lidé, kteří prchají po porážce Islámského státu do Evropy, bylo by to nebezpečí a bylo by potřeba jednat s vedením Bosny a Hercegoviny o tom, jak toto nebezpečí zmírnit nebo odstranit.
Bylo by potřeba o tom jednat, to znamená, že to budete nějakým způsobem iniciovat? Otevřete to téma?
To si myslím, že by mělo být iniciováno na jiné půdě, například na půdě Rady Evropy, shodou okolností tam budu asi za měsíc, nebo za dva mluvit ve Štrasburku, takže určitě i tuto poznámku do svého projevu zakomponuju.
Teď předám slovo benátského starosty, který jako účinnou zbraň proti teroristům navrhoval, aby policie střílela každého, kdo bude byť jen vykřikovat Alláhu Akbar.
Tady je jeho přesná interpretace.
„Chtějí se dostat k Alláhovi, my je ale za ním pošleme ještě před tím, než stačí napáchat nějakou škodu.“
Souhlasil byste s tímhle i v České republice?
Představte si nějakého šestnáctiletého fracka, který ani pořádně neví, co to Alláhu Akbar znamená, a z nějaké recese, nebo aby se zalíbil své dívce, to vykřikne, a vy ho odprásknete. Já jsem sice pro radikální řešení, ale pro tohle bych zrovna nebyl.
Podle údajů cestovních kanceláří jsme otupěli a na teror si tak říkajíc zvykli. Lidé už ani neruší zájezdy do terorem zasažených zemí, ale na co si Češi nezvykli, to jsou kulturní a společenské odlišnosti. Tady jsme vybrali pár konkrétních příkladů, které se staly v uplynulých týdnech.
9. července, Čestlice u Prahy. Fotografie dvou žen v muslimských plavkách zvaných burkiny si na Facebooku vysloužila nenávistné komentáře.
19. července, Divoká Šárka, Praha. Dvě ženy v muslimském šátku fyzicky napadla kolemjdoucí, jedné z nich dokonce dala pěstí.
21. července, Chomutov. Další fotka na Facebooku, tentokrát jak dvě ženy v muslimských oděvech jdou do bufetu aquaparku, kam se smí jen v plavkách. Opět salva nenávistných a xenofobních komentářů.
Pane prezidente, není tohle už opravdu vyhrocená hysterie kvůli kusu oděvu?
No, tak záleží na tom, jak ty ženy vypadají. Jsou ženy, které by měly být zahaleny co nejdůkladněji, podle toho jaké jsou jejich fyzické proporce.
Dobře, ale tak tady se bavíme o tom, že to jsou muslimky, mají muslimský oděv.
To platí pro jakékoli ženy, pane redaktore. V každém případě jsou ženy, které by měly být důkladně zahaleny. No a pak jsou dívky, kde bych jim tu burkinu strhnul a kde bych byl opravdu ten, kdo demonstruje pro nepoužívání burkin.
Vy ale tušíte, nabízíte humorné řešení, ale tušíte, kam směřuji tou otázkou.
Ale to není humorné řešení, to je realistické řešení. Viděl jste někdy fotografie plavebního úboru žen ještě za Rakousko-Uherska?
Dokážu si představit, že nebyly tak odhalené jako dnes.
Nebyl vůbec odhalen. Dokonce nápadně připomínal dnešní burkiny, velký rozdíl v tom není. To znamená, ano, postupně se to vyvíjelo. Vzpomeňte si, že když přišly první bikiny, tak to bylo považováno, jejich nošení bylo považováno téměř za trestný čin. Takže je tady nějaký vývoj, ten vývoj se tedy bohužel zastavil na úrovni bikin, dále už víceméně nepokračuje, no a proč to tedy vracet zpátky k Rakousko-Uhersku.
Jaký tedy máte názor na to, když přijde muslimka do českého aquaparku, koupe se tam v burkinách? Je na místě, aby návštěvníci vznášeli připomínky, stěžovali si, aby aquapark je vykázal?
Já bych jim řekl, milá dámo, podle pravidel tohoto parku zde nemůžete být jinak než v plavkách. Když se vám to nelíbí, jděte pryč.
Ale například ten aquapark Čestlice to má ve svých pravidlech dovoleno, že v burkinách je dovoleno se tam koupat. Mě zajímá, jestli Vám to vadí, nebo ne?
No, já si myslím, že nikdy nevíte, z hlediska elementární hygieny, co v těch textiliích může být za svinstvo, takže je vždycky lepší, když tam ty burkiny nebudou.
Tak ona je to plavkovina, takže tam hygienici říkají, že tam žádné nebezpečí z tohoto oblečení nevyplývá.
Rozhodně nejsem expert na plavkovinu, jenom si myslím, že pravidla by měla platit pro všechny a že není důvod, aby v českých bazénech se někdo koupal v arabském oblečení. Mimochodem, kdyby Češky přijely do arabského bazénu, obávám se, že ve svých bikinách by dopadly velice špatně.
A odsuzujete tyto jednotlivé výpady, nenávistné, proti muslimkám v českých ulicích? Je třeba, aby pocítily ze strany žen v bikinách násilí, nenávist?
Násilí a nenávist určitě ne. Kritiku, proč ne? Slušné upozornění, že porušují domácí pravidla, pokládám za potřebné.
Vy sám často mluvíte o neslučitelnosti kultury muslimské s tou evropskou, někdy i expresivně. Teď jste řekl, že kritiku, proč ne. Nemohou Vaše slova, pane prezidente, provokovat Čechy k tomu, aby zašli ještě dál? Nedáváte jakési morální stvrzení tomu, že, dávejte tyto nenávistná slova na obdiv?
Pane redaktore, Vy ale dneska opravdu nejste ve formě. Nedostal jste náhodou v létě úžeh,…
Nedostal.
…kterého jste se ještě nezbavil? Já jsem přece nevyzýval k nenávisti, a kdybyste každé kritice…
Ke kritice, ke kritice.
Ano, ale Vy si nedovedete představit, že kritika nemusí být nenávistná? Vy kladete rovnítko mezi kritiku a nenávist, jak jste teď před chvílí udělal? Přehrajte si ten záznam a uvidíte to sám.
Dobře, tak půjdeme od toho. Blížíme se ke konci přenosu a teď jsou na řadě dotazy, které jste nám poslali vy, čtenáři a diváci Blesk.cz.
První otázku Vám v komentáři na Facebooku pod poutákem na tento pořad položil uživatel, který má přezdívku Kocour Bonifác, a ptá se:
„Proč jste mlčel 21. srpna při výročí okupace? Proč jste ani jednou větou nepřipomněl tuto tragickou událost československých ději?“
Kocoure Bonifáci, já jsem odsoudil okupaci mnohokrát. Odsoudil jsem ji ještě za komunistického režimu. Byl jsem za to celkem třikrát vyhozen z práce, a proto, Kocoure Bonifáci, se nepotřebuji připojovat k těm, kdo tuto okupaci odsuzují až teď, kdy už to nenese žádné riziko.
A když se nebudeme bavit o odsouzení, ale o připomínce?
No tak to snad víme všichni, ne?
Dobře. Další otázku máme od občana z Jihlavy, který nám napsal, že Vám fandí, ale že se mu nelíbí Vaši spolupracovníci. Cituji a vynechám záměrně vulgární slova, která nemůžeme publikovat v tomto pořadu:
„Nevyměníte je před volbami? Pan Babiš se jenom usmíval, když jsme spolu o nich mluvili, a řekl, že máte moc hladových krků.“
Na Hradě, myšleno.
Tak já nevím, kolik je celkem na Hradě hladových krků, ale mých nejbližších spolupracovníků je asi deset, a to je poměrně málo. Tak jsou tam ředitelé odborů legislativního, analytického, zahraničního, tiskového, a pak je tam kancléř, pak je tam několik poradců, a to je všechno. Nikdo z nich nevypadá, že by měl hlad.
A někdo z nich vypadá na to, že byste ho vyměnil, pokud byste na Hrad šel podruhé, do dalšího funkčního období?
Podívejte se, já jsem za tu dobu, co jsem na Hradě, vyměnil ředitele Odboru protokolu, ředitele Odboru zahraničního, vyměnil jsem šéfa Hradní stráže, ředitele Bezpečnostního odboru a možná ještě dva další, tři, lidi. Já nejsem člověk, který občas někoho nevymění.
Čeněk se ptá:
„Jste psychicky připraven na prohru v prezidentských volbách?“
Ježišmarjá, a jak. Já už jsem to říkal, Čeňku, na tiskové konferenci 10. března, kdy jsem citoval Friedricha Nietzscheho, že nejsilnějším lidským citem je touha. Říkal jsem, že mám dvě touhy. Touhu dál pracovat a touhu si odpočinout. A tyto touhy jsou v zásadě rovnocenné, takže když prohraji v prezidentských volbách, sednu si do houpacího křesla a budu si číst zajímavé knihy, zejména z oblasti literatury faktu, dějin, životopisů a science fiction.
Poslední dotaz od Věry z Brna, která se ptá:
„Jak hodnotíte rozpad Československa? Teď jsem viděla v televizi, že je dvacet let od podepsání smlouvy o rozdělení. Udělali tehdy Klaus a Mečiar dobře?“
S odstupem času se dá říci, že asi ano, protože kdyby k rozdělení Československa nedošlo, tak na Slovensku by byly příliš silné nacionalistické skupiny, tak zvaná Slovenská národní strana, které by neustále křičely o tom, jak Slováci doplácejí na Čechy a jak je Češi utlačují, což je samozřejmě nesmysl, ale říkejte to slovenským nacionalistům. Po rozdělení Československa, jak jste si zajisté všimnul, došlo k útlumu Slovenské národní strany až téměř k naprosté bezvýznamnosti.
Děkuji, pane prezidente, za Váš čas. Vymezený čas pro tento rozhovor právě uplynul. Doufám, že jste plný sil po létě a že se budeme těšit na další Vaše silná prohlášení.
Cítím se dobře, i když mohu sdělit, že podle Twitteru, zaprvé, jezdím pravidelně na vyšetření do nemocnice, tak teď jsem tam nebyl ani jednou.
Zadruhé mně má být amputována ta pravá noha, zatím drží.
No a zatřetí, teď jsem měl podle další zprávy lehkou mozkovou mrtvici. Takže já se pokusím, aby mi takhle klesl koutek, trochu mně z něj začala vytékat slina, protože tyto fake news jsou vždy pravdivé. Proto jsou fake news.
Já Vás začnu, pane prezidente, podezírat, a vždycky, když říkáte, že zaklepete na dřevo, tak budete klepat na nohu, tak to zpozorním. Zatím to tak neděláte.
Díky za rozhovor. Záznam tohoto rozhovoru najdete už brzy po skončení na Blesk.cz stejně jako řadu souvisejících článků o tématech, o kterých jsme dnes s Milošem Zemanem mluvili. Hezký den.
Hezký den.
