Zdeněk Hrabica
9. 8. 2017
Léto v jiném kulturním prostředí je pro člověka nad jiné povznášející; je zbavené denního tisku a obohacené o televizní reprízy Chalupářů, Sanitky, o Hříšné lidi města pražského, o Četnické humoresky – o co také jiného? Chléb a hry. Je to přece jenom krásný vzhled na ten boží svět. O to přesvědčivější jsou informace o předem ohlášené svatbě charismatického Andreje Babiše, kde jinde než v Čapím hnízdě a o bělostné róbě nevěsty.
O přezdívce předsedy vlády Bohuslava Sobotky – alias o Bohuslavu „Večerníčkovi“. Nikdy bych nezvěděl nic o chování s hvězdičkou – ještě žijících původních a od nás odsunutých Němců ve srovnání s panovačným chováním jejich, již také v seniorském věku, velmi nadřazených potomků. A o jejich stálé kalkulaci a také o jejich naději na právo na vlast.
Nejčastější téma rozhovorů bez ohledu na podpisové archy kandidátů pro přímou volbu prezidenta se rozcházejí – Horáček sem a Horáček tam, Drahoš jako Masaryk, zatím stále nezískaný pro stolec Pithart z „dvojdomku“, byl by to on – „Podiven“ – tou nejlepší záměnou za Havla? Snad jen teplický senátor!
Také všichni jiní ať jsou prezidenty!
Jenom ne, ksakru, ten zpropadený Zeman.
Řeči se vedou a tráva roste na horách a na lučinách.
Tož, jak říkáme u nás, tož to sa eště uvidí. Aby ze všeho nakonec přece jenom nepršelo.
Kdysi mne filozof dr. Zbyněk Fišer zvaný Egon Bondy vtloukal do hlavy, že se dožijeme doby, kdy nedospělci budou rozhodovat o nákupu zboží, kterého bude přebytek. Budou mít hlavní slovo ve výběru funkční módy a sportovní obuvi nebo selfíček. Také připomínal, že máslo bude jednou zase tak drahé, že sáhneme znovu, jako za Protektorátu Bőhmen und Mähren, po margarínu z nafty nebo z rostlin – jinak ze surovin, určených dneska spíše pro bioplynky nebo do pohonných hmot.
Budou z něho zase a zase jenom vředy?
Ráno mne probudila rozhlasová relace – vystoupení předsedy českého Svazu zemědělců o cenách másla na českém trhu.Tehdy, pokud nemůžeme jako někde u Aše nebo u Chebu nakupovat máslo na bavorském trhu levněji než doma, prý bude dále, jako nikdy v historii , stoupat jeho cena vysoko nad 50 Kč za čtvrtinku, tedy za 250 g. A pak potvrdil svou nejhlubší znalost v moderní statistice; udělal srovnání. Za komunistů jsme si při průměrných platech mohli koupit máslo 300 krát v roce, kdežto nyní, při nynějších průměrných platech, kdy žijeme stále lépe a radostněji, dokonce asi 600 krát.
A ať si někdo dovolí o této vědecky ověřené informaci jakoliv pochybovat. Máslo ani dneska opravdu ničím nenahradíš. V sýrech najdeš sílu – sýry stejně jako margarín se dají už vyrobit z ledačehos.
A tak, když už nesmíme ani pomázankové máslo ani rum, příjde margarín zase vhod, příjde zase k duhu.
Foto autor
