Pomáhali nacistům

Monika Hoření
7. 10. 2017     zdroj
Zaznamenali jste informaci, že čeští badatelé získali data o »krajanech« internovaných v SSSR? Do jejího obsahu se mnohá média zamotala a ve svém boji proti všemu, co je sovětské a ruské, některé sdělovací prostředky, i renomované, vyprodukovaly paskvil. Zpráva ČTK 27. září sdělila, že »tisíce záznamů o Češích a Slovácích internovaných v táborech v někdejším Sovětském svazu dostali badatelé z Ústavu pro studium totalitních režimů. Záznamy symbolicky převzal ředitel ústavu Zdeněk Hazdra od ředitele Muzea SNP, které tyto informace získalo z Moskvy. Záznamy se týkají Čechů a Slováků, kteří prošli systémem Hlavní správy vojenských zajatců a internovaných. 

 

Označuje se zkratkou GUPVI a byl zaměřený na vojáky, podobně jako v Česku známější GULAG, který se týkal civilistů«. Zřejmě ona zmínka o gulagu, zde jako vedlejší poznámka, způsobila, že mnozí angažovaní novináři zkonstruovali z této události obludnost a význam pokroutili.

Nejedná se totiž o civilisty, kteří byli internováni v gulazích za sovětské vlády, nejedná se o situaci, kdy v »táborech skončily miliony lidí, hlavně ti, kteří nesouhlasili s tehdejším totalitním režimem« (jak má na svém webu ČRo Radiožurnál), nýbrž o vojenské zajatce z let 1941-1945, kteří prošli zajateckými tábory v SSSR! Šlo tedy o bývalé občany Československé republiky (podtrhuji bývalé), kteří se po Mnichovu a nuceném odstoupení čs. pohraničí stali občany fašistického Německa. Většina to tak chtěla, a tak muži narukovali do wehrmachtu. Tomuto osudu by se vyhnuli tím, kdyby jako odpůrci nacismu uprchli, například do vnitrozemí.

Záznamy mají pojednávat o 69 977 bývalých Čechoslovácích, mezi nimi byli dva generálové a 159 důstojníků, kteří jako sudetští Němci, slovenští Maďaři, Češi z Hlučínska aj. pomáhali nacistům realizovat jejich zrůdné plány. Bojovali ve wehrmachtu na té frontě, kam byli vysláni – v tomto případě na východě, kde za německými vojsky zůstávala spálená země, vypleněná a zbořená města, vypálené vesnice – i s živými lidmi, probíhalo masové vraždění apokalyptických rozměrů. Nelze několika slovy popsat, jaké brutalitě bylo vystaveno slovanské obyvatelstvo Sovětského svazu. Pokud Hitlerovi vojáci nepadli, byli zajati rudoarmějci a skončili v sovětských zajateckých táborech.

Člověk zírá, jak se dnes przní a obrací naruby historie. Je pravdou to, co slýcháme od pamětníků a soudných lidí, kteří již pamětníky nemohou být: zaměňují se pachatelé a oběti, příčiny a následky! Jak to říkal Edvard Beneš? »…Že začnou, o tom buďte přesvědčeni. A konečně přijdou opět, aby od očišťování přešli k útoku…«

Badatel ÚSTR Štěpán Černoušek sice v ČRo uvedl, o jaké zajatce se jednalo, ale koalici, v jejíchž řadách vojáci bojovali, označil za německou. Již nikoli hitlerovskou, fašistickou. Záměr?

Pověstný ÚSTR na svém webu zveřejnil odkazy na články, které média k události vydala. Jestli je tento ústav vědeckým pracovištěm, jak tvrdí, měl by novináře upozornit, že mnozí téma pojali účelově, ba v rozporu s historickou pravdou.