TERENNÍ UNIVERZITA – Iniciativa rektora Univerzity Palackého

Avatar
Původní autoři
Rektor Jaroslav Miller
Stanislav A. Hošek
2.2.2018
Profesor Jaroslav Miller, rektor začínající druhou kadenci své funkce na Univerzitě Palackého v Olomouci, se rozhodl zintenzivnit realizaci svého nápadu, který zahájil po loňských parlamentních volbách a nazývá jej pracovně „terénní univerzitou“.

Motivem k usilovnější realizaci je podle něj výsledek voleb prezidenta, ve kterých se ukázalo, že naše společnost je rozpolcená. Proto se rozhodl, cituji: „…přispět k zakopávání příkopů ve společnosti“, konec citace. Metodicky to znamená, že škola bude, opět cituji: „vysílat do regionů dobrovolníky z řad studentů práv, medicíny nebo třeba sociologie, aby lidem pomohli řešit jejich existenční problémy, nebo jim nabídli kvalitní informace − například o migraci nebo Evropské unii a o tom, jaké má dopady na jejich životy“. Konec citace.

Pan profesor si to prakticky představuje následovně. Omlouvám se za příliš dlouhou citaci, ale bude to lepší než nějaké výňatky. Tak tedy cituji z webu: „Nejprve určíme témata, která jsme schopni pojmout, a na základě nich budeme hledat dobrovolníky jak uvnitř univerzity, tak mimo. Klíčovou roli by měly hrát studentské spolky, které oslovíme…celou akci zaštítí prorektor pro komunikaci a lidé z vedení fakult. Škola teď bude oslovovat starosty nebo domy seniorů v obcích a vesnicích a řešit s nimi způsoby zapojení a témata.” Své bojové nadšení pak uzavírá tvrzením, cituji: „…by teď měly být univerzity bojovníky ‘v první linii’ ve snahách zabránit rostoucímu rozštěpení společnosti“. Konec citace. A aby svou ideu podpořil, vyzval dokonce rektory jiných VŠ, aby své instituce k akci připojily.

Musím přiznat, že si vůbec nedovedu představit, jak budou studentíčci přesvědčovat penzisty o tom, že se vlastně mají dobře, když mají penzi menší, než je životní minimum. Kdyby šlo o mne, hnal bych je ze schodů. Jsem si jist, že nebudou mít žádnou praktickou šanci pomáhat jim řešit jejich existenční problémy. Eo ipso, studentské misie se scvrknou jen a jenom na to podávání oněch „správných informací“. Poněkud uhlazenější to forma perfidního skeče „Přemluv bábu“ z roku 2012.

Leden 2014 – malý velký Jaroslav Miller jmenován prezidentem republiky rektorem. Nedivme se Miloši Zemanovi, že podobné ceremoniály už nechce opakovat.
Ony správné informace prý se mají týkat především migrace, přesněji mají staříkům vymlouvat strach z ní. O jiných tématech se zatím konkrétně nemluvilo, ale kruh spolupracovníků alespoň definoval „příkopy“ které rozdělují společnost. Zase se uchýlím k citaci: „…nejhlubší dělicí linie vede mezi strachem z budoucnosti a nadějí. Zdroje strachu: stáří, nemoci, dluhy, technologie, propaganda, změny ve světě, nedůvěra v lidi. Zdroje naděje: víra, děti, vzdělání, zdraví, důvěra ve vlastní síly, v technologie, schopnost domluvit se cizím jazykem, ekonomická jistota, důvěra v lidi“. Přiznám se, že tady bych nejraději skončil, protože každému, kdo jenom trochu myslí, je jasné, že skutečné dělící linie jsou naprosto jinde. Tou kardinální, ba až existencionálně dělící linií přece je neustále rostoucí sociální nerovnost. Z té vyplývají všechny ostatní, mnohdy záměrně mediálně rozdmýchávané a proto jen zdánlivě reálně působící, jak si namlouvají někteří povrchní pozorovatelé sociálních jevů.

Pokud uvedený základ rozdělení společnosti pan profesor historie nevidí, tak silně pochybuji o jeho odborné erudici. Posílá své studentíky zahrabávat příkopy, které mnohdy ani neexistují, aniž by jej vůbec napadalo, že oni samotní mohou v budoucnu uvíznout v roklině, ze které se ani metodicky nebudou umět vydrápat.

O morálních kvalitách malého velkého rektora svědčí i účast na lživé protiprezidentské kamapni s Jiřím (Georgem) Bradym v režii Daniela Hermana.
Takto pojatá terénní univerzita nemůže být proto ničím jiným, než pochybným vymýváním mozků, poněkud neobratnou manipulací, ba šířením opravdových „fake news“. Iniciativa mně silně připomíná spanilé jízdy studentů VŠ do továren a ostatních institucí v listopadu 1989 a v tom horším dokonce dělnické agitky z padesátých let minulého století, které na venkově – jaká to shoda – přesvědčovaly rolníky k zakládání JZD.

Nemohu si odpustit na závěr skoro zemanovskou jedovatost. Při katastrofálně se snižující úrovni našich vysokých škol, by mělo být prvořadou povinností všech jejich pedagogů bez výjimky zajisti, aby studenti studovali, především studovali a ve volném čase opět studovali.

Na úplný závěr pak jedinou otázku. Souvisí iniciativa, ba žádané postavení Vysokých škol „být v první linii“, nějak s tím, že jmenovaný rektorát je v blízkosti Olomouckého Arcibiskupského paláce? 

– – –