Jiří Baťa
12. 5. 2018
Členové sněmovní komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství vyzvali ve čtvrtek prezidenta Miloše Zemana, aby se v případě nejasností po četbě zpravodajských informací raději poradil s vládou či tajnými službami. Reagovali tím na jeho slova o údajné výrobě jedu novičok v Česku. Šéfové rozvědek i ministryně obrany to přitom vyvrátili, Zeman ale na svých slovech trvá (novinky) .
Rada členů sněmovní komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství tímto krokem jakoby chtěla říct, aby dříve, než prezident Zeman něco veřejně řekne nebo prohlásí, by se měl s nimi (členy komise) poradit a říkat jen to, co mu „ctění“ členové komise schválí či doporučí. Jinými slovy, chtějí prezidenta Zemana donutit ke koordinaci jeho a jejich názorů s tím, že výstupem pro veřejnost a média bude jen ten jimi „požehnaný“ názor či úsudek. Skoro by se zdálo, že chtějí prezidenta dostat do role nesvéprávného, aby tak mohli snáze eliminovat jeho výroky nebo prohlášení.
Na druhé straně se nabízí velmi diskutabilní otázka, zda členové komise, event. další zainteresovaní lidé vědí, co chtějí, co vlastně svým jednáním sledují a jakého výsledku chtějí dosáhnout. V celé kauze „Novičoku“ se politici a lidé do této kauzy nějak zainteresovaní, motají kolem Novičoku jako kolem horké kaše. Jedni mají zato, že je kaše horká, jiní, že je vystydlá, ale že by ji někdo ochutnal a zjistil, jaká skutečně je, na to nemá nikdo odvahu. Proč asi? Nejspíše proto, že nikdo nechce slyšet, jaká skutečně doopravdy je. Zatímco prezident tlumočí vyjádření zcela jistě kompetentního člověka tedy, že bojový plyn Novičok se v nepatrném množství v ČR testoval a poté byl zničen, jiní tvrdí, že to není pravda. To navzdory tomu, že předseda sněmovní komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství Vít Rakušan (STAN) rádoby přesvědčivě říká :
„Máme tady falešný požár, který tady prostě nebyl. Dle informací vojenského zpravodajství se v ČR rozběhla laboratorní mikrosyntéza pro výzkumné účely, která není považována za výrobu, zcela prokazatelně se nejednalo o látku, kterou byly otráveny osoby v kauze agenta Skripalja“. Otázka spíše je, zda jde skutečně o nějaký požár, nebo jen snaha dostat výroky prezidenta do přijatelné podoby, která by situaci s Novičokem neutralizovala natolik, aby dali zapravdu snahám Velké Británii a jejím spojencům v NATO, že jejich tvrzení o použité chemikálii byl Novičok, že pocházel z Ruska a že tedy pachatelem a viníkem je Rusko.
Panu Rakušanovi, stejně jako celé komisi poněkud uniká fakt, že tímto vyjádřením de facto přiznal, že se v ČR tento typ bojové látky skutečně nacházel. Jen s brání říct, že jde o typ látky agenta A-230, resp. A-234 a ve svém vyjádření takticky mluví o laboratorní mikrosyntéze pro výzkumné účely. Co je to laboratorní mikrosyntéza? Není to náhodou prezidentem zmíněný test bojové látky typu Novičok? Nejspíše ano, ale komise v čele s panem Rakušanem, stejně jako řada dalších lidí, jako např. paní ministryně obrany K. Šlechtová budou zatvrzele tvrdit , že na území České republiky se nikdy nevyráběla ani neskladovala látka typu „Novičok“! Jen žádný z těchto odpůrců pravdy není schopen na rovinu říct, co tedy podle zprávy BIS bylo vlastně testováno. Je-li řeč o laboratorní mikrosyntéze a zůstaneme-li u konstatování zprávy BIS, bylo jistě nějak s bojovými látkami manipulováno. Zůstaneme-li u konstatování, že podle zprávy BIS byla testována a zde nutno podotknout „v malém množství“, látka typu agenta A-230, resp. mu podobný agent A-234, podle dřívějšího vyjádření paní Šlechtové údajně pro účely obrany, pokud by nebyla tato chemická látka na území ČR k dispozici, bylo by pro potřeby testování nutné tento typ vyrobit. Je jenom naprosto nepochopitelné, proč se tito lidé brání přiznat, že pro ty a ty účely bylo vyrobeno minimální množství, tedy několik málo mg této bojové látky, aby po jejím otestování, resp. provedení tzv. „laboratorní syntézy“ byla následně zničena!
Můžeme se domýšlet, že to zapírání a nepřiznání má svůj důvod v tom, že se v ČR s tímto zakázaným bojovým plynem armáda zabývá a že tím de facto porušuje úmluvu či smlouvu o zákazu jeho výroby, skladování, manipulaci apod. Není divu, že vyjádření prezidenta se jim nejen zajídá, ale snad i způsobuje osypky při pomyšlení, že by se tento fakt „legalizoval“ a jaké by z toho mohlo mít Česko problémy. Pokud si blíže tvrzení pana Rakušana rozebereme zjistíme, jaká je to protiřeč. Podle pana Rakušana se totiž
a) na něčí (?) popud nebo příkaz rozběhla laboratorní mikrosyntéza pro výzkumné účely,
přičemž nebylo blíže specifikováno, co bylo předmětem laboratorní mikrosyntézy,
b) navzdory tomu je konstatováno (tvrzeno), že mikrosyntéza není, nebyla ani ji nelze
považovat za výrobu,
c) aniž by bylo známo, jaký druh chemického materiálu, který byl postoupen laboratorní
mikrosyntéze, je o něm konstatováno, že zcela prokazatelně se nejednalo o látku,
kterou byly otráveny osoby v kauze agenta Skripalja.O jakou látku se tedy jedná?
V první řadě je otázka, zda jde o náhodu, že počátkem tohoto roku se prý rozběhla laboratorní mikrosyntéza pro výzkumné účely, která ve zprávě BIS pro prezidenta Zemana zřejmě vyzněla jako testování bojové látky typu agenta A-230, resp. A-234, tedy Novičoku. Laboratorní mikrosyntézu jako takovou lze totiž logicky považovat za testování, jak o něm mluví prezident Zeman.
Byla-li prováděna laboratorní mikrosyntéza, alias testování blíže nepojmenované bojové látky, která byla testována v minimálním množství, tedy v mg., by znamenalo, že buďto již pro tyto potřeby existovala a proto s ní mohla být prováděna zmíněná mikrosyntéza (a byl-li to agent typu A-230, A-234, byl by to vzhledem k existenci smlouvy ze zákazu držení těchto chemických zbraní strašný malér), nebo neexistoval a pak si jej laboratoře musely, byť v minimálním množství vyrobit. Paradoxně premiér v demisi A. Babiš prohlásil, že base line NPL A-230 se v Česku nevyráběla, ale jenom “testovala”. Kde se vzal materiál, který byl testován? To nechce nikdo, ani pan A. Babiš prozradit, nebo to neví! A je naprosto irelevantní, jestli takového agenta byly vyrobeny 2 nebo 5 mg., stále to musíme považovat za výrobu s tím, že je to určeno k laboratorním zkouškám za účelem vyvinutí potřebné ochranné látky proti tomuto typu zbraně bojového plynu. Ať už je skutečnost jakákoli, měla by to komise vzít v potaz, uvést na pravou míru a nemystifikovat veřejnost smyšlenými pohádkami.
Poslední, co lze k výše uvedenému poznamenat je, že pan Rakušan se dušuje, že zcela prokazatelně se nejednalo o látku, kterou byly otráveny osoby v kauze agenta Skripalja. To poněkud koliduje se skutečností, že Rusko nikdy neřeklo ani neobvinilo ČR z toho, že bojový plyn typu Novičok, který by mohl být v ČR eventuálně vyrobený, byl tím plynem, kterým byli přiotráveni Skripalj a jeho dcera.. Je tedy otázka, proč pan Rakušan používá na obranu svých pochybných závěrů a tvrzení tyto naivní skutečnosti?
Možná, kdyby komise v čele s panem Rakušanem byla sdílnější, konkrétnější a uvedla, jaký chemický materiál byl podroben laboratorní mikrosyntéze, nebyly by tyto neplodné dohady a bylo by také vyloučeno, že to o čem mluvil prezident Zeman (údajné testy) se nezakládají na skutečnosti. Pravda, i zmíněné laboratorní mikrosyntézy mohou sice podléhat nějakému stupni utajení, nicméně v zájmu objasnění místo útoků, pomluv a obviňování prezidenta, by měla být řečena konečně pravda. Měla, brání tomu však několik skutečností. Jednak je to zkorumpovaná politická loajalita a zájem „držet basu“ spolu s ostatními „kamarády z mokré čtvrti“, členy EU, resp. NATO, takže pro ně je lepší kydat špínu na prezidenta, než přiznat své špinavé úmysly a osobní prospěch a také fakt, že je lepší být za hlupáky svým občanům, než zradit západní přátele a spojence! Tomu také nasvědčuje výsledek neveřejného jednání zahraničního výboru PS, který se zabýval zprávami tajných služeb o výskytu Novičoku v ČR. Výbor totiž přijal usnesení , ž v ČR se nevyráběla a neskladovala žádná látka typu „Novičok“.Nic není platná skutečnost, že Novičok spolu s jinými bojovými látkami zkoumá česká Univerzita obrany a tuto informaci lze volně dohledat na jejím webu. Z této „utajované“ skutečnosti zřejmě také pochází zpráva od ředitele Výzkumného ústavu, předaná prezidentu Zemanovo, ve kterém se podle jeho vlastních slov Novičok vyráběl, byť v množství malém či nepatrném, ale vyráběl.
Ministryně obrany K. Šlechtová, která se k tvrzení o neexistenci Novičoku na území ČR vyjádřila již v samém počátku kauzy, neměla v tu dobu o existenci bojového plynu typu Novičok ani zdání, přesto s naprostou suverenitou tvrdila, nepochybně bez konzultací a informací zainteresovaných subjektů armády, a jen tak „ z voleje“ prohlašovala, že tento typ plynu se u nás nikdy nevyráběl. Ví vůbec paní ministryně např., jaká je náplň činnosti Výzkumného ústavu ve Vyškově, resp. Univerzity obrany? Asi sotva, když je schopna tvrdit takové nesmysly. Co naplat, taková je úroveň naší politiky, která si zřejmě vzala ponaučení od známého doktora Plzáka: zatloukat, zatloukat a ještě jednou zatloukat!
