Přišel přivítat ruské motorkáře – no a co na tom, pane Wollnere?

Avatar
Původní autoři

Lubomír Man
18. 5. 2018
Bouře veliká, převeliká se už od začátku měsíce května, to je měsíce lásky, snáší na hlavu nebohého poslance českého parlamentu Jaroslava Foldyny, který si dovolil tu sprostou a neodpustitelnou hanebnost, že sám motorkář přišel na Olšanský hřbitov přivítat motorkáře ruské, kteří sem přijeli poklonit se památce 140 000 svých krajanů a někdejších vojáků Rudé armády, kteří na naší půdě při osvobozování Československa padli.


Co si to dovolil, ječí už téměř 14 dní křiváci a hlupáci, kteří by se bez Rudé armády a jejích mrtvých nikdy nenarodili, a dnes ve 14,25 hod. se zcela věrni své pověsti a charakteru připojili k tomuto idiotskému halasu i Wollnerovi Reportéři ČT. Vůbec by jim prý nevadilo, kdyby na hřbitov přišel pan Foldyna, vykazující se třeba povoláním zahradníka, nebo pokrývače, či holiče, ale on tam, prosím, i když jen v prostém oblečení motorkářském, přicválal jako člen parlamentu České republiky. A to už je prý jiná, na takového jsou prý už jiná měřítka. Takový si dovolit potřásat s pravicemi ruských motorkářů dovolit nesmí. To už je totiž ve Foldynově postavení státní akt, a dodejme hned natvrdo, že našemu současnému zřízeníí a západní orientaci akt nepřátelský a proto i nepřípustný.Tím potřásáním, i když to tak na první pohled nevypadá, se totiž boří všechno skvělé, čeho jsme sametem vydobyli, bortí se naše spjatost s NATO i EU a do prachu padá celá naše a na věky věků neporušitelná sounáležitost se společenstvím euroatlantickým. Zkrátka a dobře, poslanec Foldyna spáchal zločin, a je už na jiných, protože reportéři ČT se pochopitelně necítí k přesnému vynesení rozsudku kvalifikováni, aby za něj nezodpovědnému poslanci vyměřili náležitý trest.

Chorál blbců, kteří jím proklínají své zrození, buší i nadále do našich uší. Chorál lidí, kteří by se bez sovětských vojáků padlých – bylo jich 20 milionů – i přeživších, nikdy nenarodili, a to prostě proto, že jejich dědové a babičky, či jejich pradědové a prababičky, by proletěli stejným komínem, jako jím předtím proletěli všichni evropští židé. Měli jsme totiž, pane Wollnere, jít hned po židech, jak 30.ledna 1942 rozhodl ve svém hlavním stanu v přítomnosti R. Heydricha sám Hitler, a to těmito slovy: „Háchu musíme představovat jako jednoho z největších mužů, pokud Čechům zanechá závěť, která bude znamenat jejich konec“.

Přítomný Borman si jeho rozhodnutí poznamenal, a za pár měsíců poté, to je 8. června téhož roku, se v návaznosti na něj objevila v Bormannově oběžníku číslo 28/42 tato strohá poznámka s dalekosáhlými ovšem důsledky: „Jakmile se dokončí deportace židů, musí se začít s vysídlením Čechů“.

Podání ruky českého poslance s potomky těch, kteří udělali z Bormanova oběžníků neplatný car papíru, je ovšem podle lidí z Reportérů ČT zločin.

Myslete si o tom, co chcete.