Soud ve Štrasburku zamítl stížnost rodiny po zavražděném českém kuchaři v Londýně, protože gastarbeiteři z východu jsou v Británii nenáviděni a soudy se jich nezastanou! Obrátili jsme se na právníka a ten řekl, že útočník na Zdeňka Makara může být souzen v České republice, ale ta zatím nevydala ani evropský zatykač, ani nevznesla žalobu! České právo přitom není právem teritoriálním a vraždu občana ČR v jiné zemi mohou české soudy bez problému soudit!

Avatar
Původní autoři

– VK –
6.7.2018  AENews
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku podle očekávání zamítl stížnost pozůstalé rodiny po Zdeňku Makarovi, který byl v roce 2016 v londýnském East Endu brutálně umlácen k smrti řetězem na kolo [1]. Britský občan Raymond Sculley, běloch, napadl Zdeňka Makara poté, co se Zdeněk ohradil proti nevhodnému chování skupiny mladíků nedaleko restaurace, kde Zdeněk pracoval jako kuchař. 

Incident zachytila britská policie na pouličních kamerách, z nichž jasně vyplývalo, že fyzický útok vyšel a byl zahájen Raymondem Sculleyem. Celá kauza měla být u britského soudu naprostou banalitou, protože kamerový záznam byl nezpochybnitelný. Jenže britská soudní porota vynesla nad Sculleyem zprošťující rozsudek, proti kterému navíc v britském soudním systému neexistuje odvolání. Porota došla k názoru, že Raymond Sculley se pouze bránil, přestože kamerový záznam ukazoval něco úplně jiného. Článek o kauze jsme přinesli zde.

Zdeněk Makar s přítelkyní Mirkou, která nyní bojuje za spravedlnost.
Verdikt soudu vyvolal šok a zděšení, v celé věci protestu české strany se angažoval i tehdejší ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, došlo dokonce i na předvolání britské velvyslankyně v ČR Jan Thompson, ale ta pouze konstatovala, že britská vláda nemá jakýkoliv vliv na chod britské justice, která je zcela nezávislá na exekutivě. Rodina Zdeňka Makara se proto obrátila na Evropský soud pro lidská práva se stížností, že britský soud pošlapal lidská práva, konkrétně právo na spravedlivý proces. Soud ve Štrasburku ale konstatoval, že britské právo porušeno nebylo, protože rozsudek proběhl v souladu s platným britským právem.

Žaloba k soudu ve Štrasburku nemohla nic změnit na rozsudku britského soudu

Soud ve Štrasburku totiž nemá v kompetenci posuzování jednotlivých verdiktů národních soudů, může posuzovat pouze zákonnost, jestli rozsudek byl v souladu se zákony dané země. Nejde tedy o apelační soud, ale de facto jen o soud kasační. Britské právo se řídí anglosaským systémem, který je sice jedním z nejstarších justičních systémů, ale v mnoha ohledech i nejzaostalejších. Postrádá např. takové moderní instituty jako je odvolání, přezkoumání a dovolání, nezná ani opravné prostředky. Britské právo je navíc dodnes právem silně feudálním, kde hlavní moc justice drží královna.

U britských soudů se tedy rodina Zdeňka Makara spravedlnosti nedočká, ale je tady jedna podivná věc, která dosud nezazněla a obrátili jsme se proto jako redakce na právníka, aby nám tuto zvláštnost vysvětlil. A nestačili jsme se divit. Česká republika nepodléhá anglosaskému právu, které je omezeno principem a zásadou teritoriality, ale může soudit trestné činy na základě principu personality a univerzality. Nic tudíž podle názoru právníka nebrání českému Vrchnímu státnímu zastupitelství, aby začalo vraždu českého občana v Londýně vyšetřovat ve vlastní gesci a následně, aby ČR vydala evropský zatykač na Raymonda Sculleyho.

Vrah Zdeňka Makara, Raymond Sculley.
Je neuvěřitelné, že dosud se k tomu české úřady nerozhoupaly a dokonce ani dosud ještě nepožádaly Velkou Británii o vydání Raymonda Sculleyho ke stíhání do České republiky. Nemluvíme zde o tom, jestli Londýn takové žádosti vyhoví nebo ne, o to vůbec teď ani nejde. Jde pouze o to, že ČR zatím nepřistoupila k trestnímu stíhání vraha, cizince, který v cizině zavraždil občana ČR. Podle právníka naší redakce pro toto neexistuje vysvětlení této nečinnosti.

Proč dosud české orgány nezahájily trestní stíhání britského občana za vraždu českého státního příslušníka?

Když ruský občan Jevgenij Nikulin prý spáchal hackerské útoky proti americkým serverům OdkazedIn a Foursquare, požádali Američané ČR o jeho vydání do USA a Robert Pelikán, bývalý ministr spravedlnosti, této žádosti vyhověl. Cizinec tedy údajně poškodil americké zájmy, americké firmy a Američané si vyžádali Nikulina ke stíhání do USA. V případě Zdeňka Makara a jeho vraždy v Londýně jde o stejnou situaci, ovšem tentokrát je poškozenou stranou rodina českého občana.

Jelikož český právní systém je založen na principu personality a univerzality, můžou české soudy bez problému rozhodovat kauzy a trestné činy spáchané na občanech ČR v cizině, bez ohledu na to, kdo tyto činy spáchá, jestli občan ČR, nebo nějaký cizinec. Rodina Zdeňka Makara by se proto měla obrátit na ministryni spravedlnosti Taťánu Malou (Hnutí ANO) a současné by měl být podán podnět Vrchnímu státnímu zastupitelství, aby zahájilo trestní stíhání Raymonda Sculleyho, britského občana, který se dopustil v Londýně trestného činu vraždy českého občana. Související kroky, jako je vyhlášení evropského zatykače a žádost o vydání Sculleyho do ČR, jsou samozřejmostí.

Tělo Zdeňka Makara bylo nalezeno na chodníku před tímto obchodem na East Endu v Londýně.
V celé kauze figuruje velké množství kroků, které jsou projevem naprostého diletantismu a pošlapání ochrany a práv českých občanů v cizině. Okamžitě po vraždě Zdeňka Makara mělo Vrchní státní zastupitelství v ČR zahájit trestní stíhání britského občana a požádat o jeho vydání do ČR, protože bylo zjevné, že rodině Zdeňka Makara se ze strany britských soudů nedostane spravedlivého rozsudku v kauze stíhání vraha.
Českým vyšetřovatelům a soudům nic nebrání v tom, aby mohli stíhat britského občana podle českých zákonů před českým soudem, vzhledem k tomu, že se dopustil vraždy českého občana.
Hlavním problémem zde budou peníze. Již v roce 2016 vyšlo najevo, že rodina po zavražděném Zdeňkovi musela uspořádat sbírku na převoz rakve do České republiky [2] a další peníze byly potřeba na soudní výdaje, přičemž rodina de facto soud prohrála, takže nemohla žádat pachatele ani o uhrazení soudních výdajů.

Strach protektorátní správy v Praze zažalovat občana Velké Británie?

Stejně tak nerozumím tomu, proč byl podán podnět k soudu ve Štrasburku, když ten funguje pouze v roli kasačního soudu a nemá páky a nástroje na revize rozsudků soudů jednotlivých zemí. Krokem č. 1 měla být žaloba na cizího státního příslušníka, která by byla podána v ČR na základě obvinění z trestného činu vraždy občana ČR v cizině. Státní zastupitelství následně mělo vystavit evropský a také mezinárodní zatykač na Raymonda Sculleyho a současně mělo české ministerstvo spravedlnosti poslat oficiální žádost o extradici britského pachatele do ČR.

Avšak vzhledem k tomu, že Velká Británie je dosud členem EU, není potřeba se spoléhat na extradiční řízení a je možné zatknout Sculleyho pouze na základě evropského zatykače. Jenže tento postup není využíván, protože jde o politicky výbušný nástroj, který je na hraně. Jednotlivé země by to považovaly za zásah do vlastní suverenity. Představte si Prahu, jak zatýká v Londýně britského občana. Zatknout páníčkovi jeho občana, to by bylo stejné, jako kdyby v dobách Protektorátu chtěla Moravcova vláda zatknout německého občana v Říši kvůli vraždě českého občana. To by bylo nepředstavitelné, a obávám se, že stejnou paralelu teď zažíváme ve vztahu k Velké Británii.

Ulice, kde došlo k vraždě Zdeňka Makara.
Rozhodnutí britského soudu osvobodit Raymonda Sculleyho bylo motivováno čistě rasově, o tom není pochyb. V Londýně je nenávist ke gastarbeiterům z východní Evropy tak hustá, že by se dala krájet. Důvodem je frustrace bílých Britů. Proti muslimům už do ulic vycházet nemohou, je jich moc, některé čtvrti plně ovládají islamisté a poté, co se starostou Londýna stal muslim pákistánského původu, už není možné proti muslimům protestovat bez strachu z perzekucí. Viz. kauza uvěznění Tommyho Robinsona je toho jasným důkazem, co se děje v Británii.

Britům nevadí islám, nevadí jim muslimský starosta Londýna, nevadí jim teroristické útoky islamistů, ale vadí jim gastarbeiteři z Polska, ČR, Slovenska a dalších zemí východní Evropy. Poláci měli podobnou kauzu, do Británie poslali své policisty

Jednodušší bílí Britové si tak našli nový cíl útoků a tím jsou bílí gastarbeiteři z východní Evropy. Nejvíce útoků míří proti Polákům, ti jsou na prvním místě žebříčku nenávisti bílých Britů v Londýně. Na druhém místě jsou hned Češi, a to hlavně i z toho důvodu, že mnoho Čechů ve Velké Británii má ve skutečnosti romský původ. Když potom někdo řekne v Londýně, že je Čech, automaticky Britové mají člověka za cikána. Je marné vysvětlovat těmto jednoduchým Britům, že jde v ČR pouze o minoritní etnikum a že Česko nerovná se Romaland, jak jsem teď nedávno zaslechl tuto pejorativní přezdívku pro ČR mezi Brity.

Poláci měli podobný případ, vraždu Areka Jozwika v Harlow v Essexu. Vrah byl navíc nezletilý a dostal směšný trest, pouhé 3 roky. Útočník zezadu praštil Jozwika do hlavy, ten padl na zem a rozbil si lebku. Na místě byl mrtvý. Polsko bylo v šoku a vztek nebral konce [3]. Polská vláda, na rozdíl od té české, okamžitě začala jednat a vyslala do Velké Británie polské policisty [4], aby dohlédli na vyšetřování a bezpečnost polských občanů ve městě Harlow, protože Britům prostě Varšava nevěří ohledně nezávislosti vyšetřování, pokud jde o útoky Britů na Poláky.

Rozsudek 3 roky za vraždu je sice tristně nízký, nezletilí vrazi v Británii totiž zcela normálně dostávají dvacet let za vraždu, jsou totiž podle anglosaského práva souzeni jako dospělí, ale Poláci alespoň nenechali vraždu bez trestu a dohlédli na britský soud, aby nezprostil pachatele obvinění. Je to pouze důkaz toho, jaká nenávist v Británii panuje k lidem ze zemí z východní Evropy. Tato nenávist se potom kopíruje i do rozsudků soudů, protože v nich rozhodují poroty sestavené z obyčejných lidí z ulice, obvykle z té čtvrti, kde k rasově motivovanému útoku došlo. Takže ty rozsudky vyjadřují osobní postoje porotců ke gastarbeiterům. No remorse.

Smuteční tryzna v Harlow v Essexu po vraždě Poláka Areka Jozwika.
Pokud přijedete do Londýna, tak vás překvapí, že místní Britové, myšleno bílí Angličané, za největší problém svého života považují cizince z východní Evropy. Vadí jim Poláci, Češi, Slováci, prostě lidé, kteří nepřijeli do Albionu hlásat Islám a stavět mešity, ale přijeli pracovat. Taková drzost, že? Britům tak nevadí, že v Londýně mají starostu muslima, že jim rostou mešity a muslimská ghetta před očima rychleji než anglický trávník po vydatné zálivce, ale vadí jim workeři, gastarbeiteři, zatímco muslimové na sociálních dávkách jsou jim šumafuk.
A tady se dostáváme k záhadě rozsudku britského soudu. 12-členná porota, která zbavila Raymonda Sculleyho obvinění z vraždy, byla složena z lidí z londýnského East Endu, tedy z řad lidí stejného charakteru jako Raymond Sculley, z lidí, kteří mají nenávist vůči “prasatům z východu”, eastern pigs, což je přezdívka pro Poláky a obecně pro gastarbaitery ze slovanských zemí. Britský soud tak nevynesl rozsudek nezávisle, ale na základě nenávisti členů poroty ke gastarbeiterům na East Endu v Londýně. Míček je teď na straně Taťány Malé, nové ministryně spravedlnosti. Zahájení trestního stíhání britského občana z vraždy občana ČR je tak nyní v její kompetenci, ale podnět musí vzejít od pozůstalé rodiny.

-VK-
Šéfredaktor AE News