28.8.2018 podle Le Figaro VašeVěc
Předminulý víkend se sešli zástupci Ruska, Íránu, Kazachstánu, Ázerbajdžánu a Turkmenistánu v přístavu Kazakh Aktau a vytvořili dohodu dovolující stavbu podmořského ropovodu a současně určili kvóty pro rybolov a zakázali jakoukoli vojenskou přítomnost. Rezervy ropy jsou v oblasti odhadem 50 mld. barelů a dalších cca 300 mld. m3 je přírodního zemního plynu. Pro Vladimira Putina ujednání podepsané předminulou neděli šéfy diplomacie pěti států a současně žádost o větší spolupráci mezi pobřežními státy, aby se zachoval klid v oblasti, mnoho znamená.
Íránský prezident Hassan Rúhaní rovněž přivítal dohodu, která trvá na tom, aby Kaspické moře patřilo pouze zemím okolo tohoto moře. Írán má 724 km pobřeží, Rusko má 695 km a Kazachstán má 2320 km pobřeží. Kaspické moře znamená důležitou mořskou dopravní a ekonomickou tepnu a strategický vojenský prostor. S kolapsem Ruska se Kaspické moře svého času ocitlo v právní prázdnotě.
Najednou čtyři pobřežní země, nástupnické státy někdejšího Sovětského svazu měly žít společně s pátým, a to Íránem. Dávné ujednání s Teheránem se ukázalo zastaralé. Tato země má rozlohu moře 371 000 km2. Jestliže Rusko se přiklání k možnosti, kdy by mělo více svobody k manévrování, Írán nezaujímá stanovisko, podtrhujíc jedinečnou specifiku Kaspického moře a společnou zodpovědnost mocností. Naproti tomu Kazachstán, Ázerbájdžán a Turkmenistán trvají na právu na moře, dohoda je kodifikována a převládají zájmy všech zemí.
Ve stejné době se Kaspické moře stalo územím z velkým vybavením zbraněmi. Rusko a Írán zvyšovaly námořní kapacity, zatímco USA dávaly dohromady ázerbájdžánské válečné loďstvo. Turkmenistán se zdá jako stát, který z dané dohody vytěžil nejvíce: bude moci instalovat podmořský ropovod a vyvážet naftu na evropské trhy přes Ázerbajdžán. Rusko muselo udělat ústupky, ale její diplomacie měla úspěch. Její převaha bude potvrzena zejména zákazem přítomnosti jakýchkoli vojenských zařízení na třetině Kaspického moře.
