Angela Merkelová s Erdoganem v Berlíně. V Kolíně nad Rýnem pak turecký prezident otevřel obří mešitu… Profimedia
A Recep Tayyip Erdogan se poté v Berlíně arogantně naparoval před Angelou Merkelovou, kterou má dlouhodobě v hrsti; ne nadarmo má pro svůj vřelý vztah k islámu přezdívku „Mutter Merkel – Dar od Alláha: „Dnes jsme svědky dějinné události. Ditib dnes oficiálně otvírá tuto mešitu a já chci na tomto místě vyslovit svůj nejhlubší dík těm, kteří se o to zasloužili,” prohlásil Erdogan.
Merkeolová skřípe zuby, ale to je asi tak jediné, co s Erdoganem může udělat: http://www.rukojmi.cz/clanky/1504-svoboda-projevu-satira-na-pranyri-rushdie-s-fatvou-a-hrozbou-smrti-charlie-hebdo-s-tuctem-popravenych-a-basnik-bohmermann-se-tremi-roky-vezeni
K tomu dodal ke všemu lež jako věž, když opomněl tisíce zavražděných civilistů při sebevražedných atentátech islamistů nejen v Evropě, přitom se on sám po puči před dvěma roky zbavil stovek mu nevyhovujících tureckých generálů, právníků, lékařů a vládních činitelů, když je sesadil z jejich postů nebo přímo uvěznil…
Při tomto zmanipulovaném puči zahynulo 246 lidí, z toho 100 samotných pučistů. Více než 1 400 lidí bylo zraněno a přes deset tisíc lidí skončilo ve vazbě. Den puče byl vyhlášen Dnem mučedníků.
Peklo a ráj, napadne každého při srovnání Erdogana a Atatürka; Mustafa Kemal tvrdil, že: „islám je dobrý nanejvýš pro změkčilé Araby, nikoli však pro Turky, kteří jsou dobyvatelé a muži“ nebo také: „Islám, tato absurdní teologie nemorálního beduína, je mršinou, která otravuje naše životy.“
Brzy poté uspořádal mimořádné volby, které mu zajistily doživotní funkci prezidenta; může tak pouze on sám jmenovat premiér, ministry a vojenské činitele. Splnil si svůj zrůdný sen, jak snadno stvořit fašismus a totálně odrovnat hypotetickou demokracii Mustafy Kemala Atatürka – Otce Turka a jeho liberální svobodu projevu. A navíc se nestyděl v Kolíně na Rýnem tvrdit, že nová mešita „znamená budovu, v níž není rozdílů mezi lidmi. Jako muslimové musíme společně pracovat pro mír“.
Prý „skuteční muslimové nemají nic společného s terorismem“. Jak by také ne, když se análně vyjádřil muž, který byl iniciátorem celé akce: Rozhodnutí podpořili němečtí sociální demokraté, zelení, liberálové a levice. Kolínský starosta Fritz Schramm projekt obhajoval tvrzením, že velkoměsto jako Kolín potřebuje centrální mešitu: “Nehodí se, aby se muslimové modlili v halách starých fabrik a na zadních dvorech“.
Projekt stál kolem 20 miliónů eur (497 mil. Kč) a zaplatí ho příspěvky 800 sdružení patřících k Ditib. Erdogan načež při slavnostní příležitosti otevření této mešity rovněž zhodnotil svůj třídenní pobyt v Německu. „Přes všechnu kritiku jsme tu měli velmi dobrou a úspěšnou návštěvu,” poznamenal Erdogan a vyjádřil přesvědčení, že začíná nová etapa turecko-německých vztahů a spolupráce, která bude „na všech rovinách” prohloubena.
V Evropě však začínají být stále větší potíže s islámem. Největší problémy s ním má hlavně Německo, v období ramadánu obzvláště; V roce 2018 začal měsíc ramadán ve středu 16. května také v Německu. Muslimové si během svého významného svátku připomínali zjevení Koránu Proroku Mohamedovi. Proto se od nich vyžaduje, aby se v tento měsíc po celý den od východu až do západu slunce postili (tedy nejedli, nepili, nekouřili a zdrželi se i tělesných radostí). Také by se měli vyvarovat neslušných řečí, hádek a konat jen dobré skutky. Když začíná ramadán, tak se otvírají brány nebes a brány pekel se zavírají. Démoni jsou v tomto měsíci spoutáni.
Ovšem, více než milionová islámská komunita v Německu má své nároky. „Odložte kvůli ramadánu zkoušky, výlety, exkurze a maturity,“ žádají rodiče islámských dětí. Islám prostě začíná značně ovlivňovat tradiční evropské zvyklosti. Jen Turecko zde ovládá 900 mešit a Erdoganovo heslo zní: “Minarety jsou naše bajonety, kopule jsou naše helmy a mešity jsou naše kasárna”. Islámské režimy za to nabízí muslimskou infiltraci, resp. vyplnění prázdných míst na německé náboženské mapě. Saudská Arábie proto navrhla, že v Německu postaví 200 nových mešit, “jednu za každých 100 uprchlíků”.
Kdo může za běženecký exodus: http://www.rukojmi.cz/clanky/432-byla-to-eu-nebo-kanclerka-merkelova-kdo-pozval-pristehovalce-a-zadatele-o-azyl-do-nemecka
Tihle turečtí kluci v Istanbulu ještě ani netuší, že je někde nějaký amatérský fotbalista gruzínského původu Erdogan, za to se ukláněli pokaždé, když s úctou vyslovovali jméno Mustafy Kemala Atatürka a hladili bankovku s jeho portrétem… Snímek Břetislav Olšer
Giulio Meotti, kulturní redaktor Il Foglio, italský novinář a spisovatel, se proto ptá: „Dokážete si představit, jak Německo nabízí Iráku, Sýrii nebo Egyptu, že postaví “200 nových kostelů”, aby tam obnovilo vyhnané a zdevastované křesťanské komunity? Ne, protože na Středním východě křesťané již vymizeli díky násilné konverzi.“ A dodává, že v Evropě křesťané procesem “sebe-sekularizace” také brzy vyhynou. Riskujeme nejen ztrátu kostelů, ale co je důležitější, také ztrátu síly naší kultury a dokonce ztrátu důvěry v hodnoty naší vlastní civilizace.
Podle deníku Die Welt, se během 20 let křesťané stanou v Německu minoritou. „Mezi 1,5 milionem muslimů v Severním Porýní-Vestfálsku je zastoupeno přes dvacet tisíc podnikatelů tureckého původu, kteří zaměstnávají 130 tisíc lidí. Vidíme tady velký potenciál,“ řekl agentuře DPA ředitel kolínské pobočky KT Bank Ayhan Cenziger, přímo u nové centrální mešity; kupole moderní stavby má 35 metrů a po stranách vyrostly dva 55 metrů vysoké minarety.
Hrátky na státní převrat: http://www.rukojmi.cz/clanky/2146-fantaziruje-turecky-demokrat-erdogan-nenecham-si-sekularistickou-svoloci-vyrabovat-svuj-palac-za-ctyri-miliardy
Italský spisovatel Meotti rovněž zmiňuje knihu historika Waltera Laqueura, který „přepočítal“ počet mešit v Německu od roku 1980 do současnosti. „Ve své knize Poslední dny Evropy uvádí, že zatímco v roce 1980 mělo Německo asi 700 malých mešit, dnes je to více než 2500 a některé z nich jsou navíc značně rozlehlé a pojmou stovky věřících. Horečnatá výstavba mešit po celém Německu je nejpádnějším důkazem o rozšiřování islámu na úkor křesťanství.“
Co s tím vším má v současnosti dělat Evropa, resp. EU či NATO? Vše řeší se stoickým klidem de facto za hubičku; Evropská unie se totiž už v roce 2016 s Tureckem dohodla, že Ankara bude svou hranici “bedlivě střežit” výměnou za tři miliardy eur (77 miliard Kč), které obdržela na podporu uprchlíků zdržujících se na tureckém území… Ovšem ouha, politické vydírání…
Sliby se prostě slibují, blázni se radují; z Turecka přitom letos přichází do EU výrazně více migrantů než loni. Informoval o tom německý nedělník Welt am Sonntag s odvoláním na zprávu Evropské komise (EK). Od letošního ledna do poloviny září jich bylo 38 687, meziročně o 43 procent více. A co na to NATO? Co asi může, když má Turecko v Alianci jeho druhou největší armádu po USA. 
Turecké ozbrojené síly totiž mají podle zprávy londýnského Mezinárodního ústavu pro strategická studia (IISS) 402 tisíc mužů v pozemních silách (77 tisíc profesionálních vojáků a 325 tisíc odvedenců), zhruba 48 600 příslušníků vojenského námořnictva (14 100 a 34 500) a 60 100 ve vzdušných silách (28 600 a 31 500).
K této kapacitě je možné dodat přes 102 200 příslušníků polovojenských sil Národní gardy (údaj z roku 2015). Navíc má Turecko v uvedených třech armádních složkách k dispozici 378 700 záložníků. Po nástupu k moci tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana byly ve vojenské hierarchii několikrát provedeny čistky. Ke všemu armáda Turecka, tohoto klíčového člena “skvělého” NATO, přičemž země obráceného půlměsíce má 80 milionů obyvatel, už přitom “demokraticky” provedla čtyřikrát státní převrat (v letech 1960, 1971, 1980 a 2016…).
Erdogan zkrátka připomíná nejen despotického sultána, ale hlavně bezcitné císaře starého Římu, když seděli v hledišti gladiátorských her, kde jen palcem rozhodovali o znamení milosti či smrti poražených. Sám proti Evropě jako za dob Osmanské říše, kdy si země nebyly jisté svými osudy. Mezi Tureckem a západoevropskými zeměmi to přesto víc a víc než vře…
Poté, co turecký prezident Erdogan prohlásil: „Moji milí bratři, začala bitva mezi křížem a půlměsícem. Nemůže to mít jiné vysvětlení,“ hřímal a hovořil o křižácích. Turecký provládní deník Güneş navíc zveřejnil na titulní straně fotomontáž zpodobňující německou kancléřku Angelu Merkelovou jako nacistického vůdce Adolfa Hitlera.
Merkeolová skřípe zuby, ale to je asi tak jediné, co s Erdoganem může udělat: http://www.rukojmi.cz/clanky/1504-svoboda-projevu-satira-na-pranyri-rushdie-s-fatvou-a-hrozbou-smrti-charlie-hebdo-s-tuctem-popravenych-a-basnik-bohmermann-se-tremi-roky-vezeni
Erdogan znovu lhal, až se opět sultánsky prášilo, když tvrdil, že jeho prezidentský palác je vystavěn výhradně z tureckých přírodních materiálů, jenže má střechu z Německa a mramorové obložení z Indie. Další prvky byly zakoupeny ve Velké Británii, Francii či Itálii. Dokonce i stromy, které na rozsáhlých pozemcích zasadili, jsou z Itálie a Nizozemska… Podle Magazínu Forbes se odhaduje pouze tento majetek někdejšího poloprofesionálního fotbalisty a istanbulského starosty Erdogana v přepočtu na více než 4,5 miliardy dolarů…
Inu, signifikantní pro Erdoganovu německou filozofii jsou slova muslimského kazatele Abu Waleeda: „S Alláhovou pomocí dobudeme též Bílý dům. Zažijeme den, kdy budou vykopnuty dveře do Bílého domu a vejde kalif (následník Mohameda): „Přijde den, kdy skončí americký prezident na kolenou, aby nám muslimům platili daň za ochranu nemuslimů,“ prohrábl si Abu svůj mohutný plnovous. „Prapor islámu zavlaje nad Bílým domem i nad sídlem britské vlády na Downing Street.“ A stará dobrá Anglie, co se jednou změní v další zemi proroka Mohamada, kde už dnes máme v Lodnýně a dalších městech muslimské starosty, a uslyšíte proroctví: „Věřte mi, že přijde den, kdy bude i královna Alžběta II. nosit burku…“
