ČSSD – co teď? Má ještě smysl psát o ČSSD?

Radim Valenčík
10. 11. 2018    RadimValenčíkPíše
Budoucnost ČSSD? Někteří se domnívají, že hlavní otázkou nyní je: Jak zachránit tuto ČSSD? Ne. Na to už je pozdě. Otázka, která je na pořadu dne, totiž zní: Co z této strany lze ještě zachránit? “Konkurzní podstata” této strany je totiž záporná. Nejen, pokud jde o majetek, ale i o politickou pozici. Tu lze ještě dále tunelovat, ale tím hůř. Supové se od této mršiny nedají odehnat, jak konečně pochopil i J. Zimola, a budou ve svém poslání důslední. Po nich možná přijdou ještě nějaké larvy…
Problém je totiž v tom, že se ČSSD zmocnili ti, kteří nemají naprosto žádné zábrany a žádný vztah k hodnotám této strany. Opozice vůči nim, která si uchovala uvnitř personální genocidou likvidovaného politického subjektu určité postavení, bohužel nepochopila, o co jde.

 

Nepochopila veškerou hloubku propadu. Neidentifikovala původ zla. A také tak trochu kalkulovala s tím, že když trochu vycení zuby, tak dostane aspoň trochu nažrat. Neměla šanci. Už před rokem a půl, v dubnu 2017, jsem napsal na svém blogu článek “Zimola? Oběť nepochopení toho, o co jde”, viz:
Nepomohlo to. Ti, kterým to bylo určeno, byli hluší.
A pak před měsícem jsem se pokusil ještě jednou zastavit ten nejhorší propad, kdy jsem k osmi bodům, které J. Zimola a spol. zformulovali, udělal pár poznámek, viz:
Nebudu je připomínat všechny, pro to, aby si čtenář celé rozkliknul, stačí i  ta první poznámka (červeně) k prvnímu Zimolovu kroku (modře):
1. zastavme “válku růží”, přestaňme s on-line vyřizováním účtů a  neztěžujme těm našim zvoleným reprezentantům povolební vyjednávání vzájemným okopáváním kotníků a snižováním koaličního potenciálu ČSSD pro městské a obecní koalice,
K tomu: Dost planá výzva. Momentálně mají ve stávající ČSSD převahu vyžírkové (původně jsem chtěl napsat “mafiáni”, ale to by bylo příliš lichotivé), kteří tunelují, co se ještě dotunelovat dá. Včetně pozice, kterou ČSSD má ve vládě. Současné vedení chtě nechtě reprezentuje zájmy těch, kteří si zprivatizovali ČSSD a poslali ji ke dnu. To není “válka růží”, ale je to boj o osvobození se z tenat zla. Zlu nelze sloužit.
Co se tedy dá ještě z ČSSD zachránit? Historická zkušenost – ta stoletá i krátkodobá. A tu lze zachránit jen a  jen tehdy, když pochopíme, jak je možné, že právě v dnešní době se stranu, která přežila více než 140 let (!!!), mnohdy v hrozných podmínkách, podařilo zničit. To není náhoda, to je o době a o těch, kteří podlehli jejím svodům, kteří nepochopili, o co v ní jde, kteří se nechají vtáhnout do současných her.
Každý člen a příznivec ČSSD, který má odvahu a schopnost podívat se na to, co se stalo, má nyní mimořádnou hodnotu. Úkolem je co nejvíce uchránit a  převzít odkaz hořké zkušenosti, následně ho pak vhodnou formou přenést do budoucnosti. Jak to udělat? Prvním krokem je najít vhodnou stálou platformu mimo ČSSD. Na nezávislé půdě nás pak čeká velká práce či spíše dřina. Bude to o to těžší, že v mnohém si zpočátku nebudeme rozumět, na mnohé věci budeme mít velmi odlišné názory. Do toho se budou promítat recidivy ambic i vzájemné averze. Ale začít je nutné co nejdříve. Bez jakýchkoli přehnaných očekávání, že se nám něco v dohledné době podaří. Přitom vůbec není důležité, kdo v ČSSD zůstane, kdo z ní odejde, nebo kdo již je dnes mimo ni.
Tak co, kdo do toho jde?
Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/6328-cssd-co-ted.html