Ivan David
4. 11. 2018
Kolik úsilí nás mnohdy stojí, abychom poznali, co v druhém vězí. Proto jsem vděčen každému, kdo mi to poznání usnadňuje. Svoboda je důležitá. Každý má mít příležitost se zesměšnit. Není náhoda, že blbci mají větší svobodu neboť opakováním podle diktátu nic neriskují. Každý režim si je předchází neboť chápe, že právě na nich stojí jeho úspěch neboť drží linii a nepochybují. A pak jsou tu i jiné motivy u osob veřejně činných, které musejí osvědčovat věrnost režimu a chváli velmoc, která nás právě chrání před rizikem, že nás bude chránit jiná.
Ondřej Kundra, redaktor Respektu se vyjádřil k ocenění Nohavici jasně: “Umění od politiky oddělovat nejde, neboť morálka je jenom jedna.” Jak nevzpomenout na ideology z pravěku minulého režimu, kteří tvrdili totéž a proto odsuzovali “buržoazní” umění. Ano, morálka je jenom jedna, pro Kundru jako pro všechny ideology stávající moci, je to ta oficiální. Mít jiné názory a postoje je nemravnost. Stačí se podívat na týdeník Respekt a máme jasno, o kterou “jednu” morálku tady jde.
Jak je to s jednou pana Kundry morálkou naznačuje článek “BISkou označený lhář novinář Ondřej Kundra z Respektu káže a přednáší o dezinformacích“, z něhož cituji: “
Novinář označený zpravodajskou službou BIS za lháře, se pasuje do role experta na (ruské) dezinformace. Přednáší studentům, vyjadřuje se v médiích… Seznamte se s Ondřejem Kundrou z Respektu. Přečtěte si, co o něm napsala BIS.Ondřej Kundra, další z Bakalových koní, novinář pasující se do role bojovníka s dezinformacemi (samozřejmě jen proruskými, jak velí „objektivita“) a s „Putinovými agenty“. V rámci své agendy se nezřídka setkává s podobně profesně i morálně kompetentním Jakubem Jandou z EUropských hodnoti s lidmi z dalších politicky angažovaných neZiskovek.
Dejme slovo pasážím uveřejněného textu Bezpečnostní informační služby (BIS) reagující na článek Ondřeje Kundry a Jaroslava Spurného v roce 2012 (celou zprávu lze přečíst na webu BIS):
„Dne 28. 5. 2012 zveřejnil týdeník RESPEKT (č. 22) dva pozoruhodné redakční texty: čtyřstránkový materiál redaktorů Jaroslava Spurného a Ondřeje Kundry „Dvojí agent na útěku“ a komentář redaktora J. Spurného „Divné hry BIS“. Základním kamenem novinářské stavby obou článků jsou spekulace, domněnky, polopravdy a lži, jejichž cílem je Bezpečnostní informační službu pošpinit a veřejně obvinit z hrubého selhání.
Příležitosti znemožnit se využili například i Mirek Topolánek nebo Martin Fendrych. Protože to není poprvé, žádnou novou informaci nám neposkytli. ZDE
Možná pro někoho nové poznání poskytla Hana Marvanová, která napsala, že 35 let poslouchá Nohavicu a teď už ne u ní to prohrál. To bude barda, jehož písničky na videu mají až několik miliónů zhlédnutí, určitě mrzet.
