Patrick Ungermann
5. 11. 2018
Šestnáctiletí jsme vstoupili do bran počítačového světa. V tehdejší počítačové učebně nebylo tak nápadné horko a nebyla tolik cítit umělá hmota. Stroje budily dojem, že sestávají ze skla a z kovu. Nerozbitné mašiny, co vydrží pracovat libovolně dlouho. Soudruh profesor nás vzdělal v programovacím jazyku Karel. Učit stroj je dočista jiné, než učit člověka. Lidé mají vědomí, umí si uvědomit: Pojď se, hošku, dívat, jak babička jednotí řepu. Ona ti to vysvětlí, abys jí zítra mohl pomáhat. Ejhle, učení v možnostech člověka. Uvědomím si, co vidím, porozumím pojmům. Babi mi to vysvětlí, přidá k tomu potřebné rozumy. A je to moje hodná babička v šátku, mám ji moc rád, tož se to od ní rád naučím. Zítra už v řepě houbařit nebudu, přesně si uvědomím, co přesně udělám.
Stroj vědomí v našem smyslu postrádá. Nic nevidí, i kdyby měl kameru, protože si sám od sebe neuvědomí, že by kamerou mohl něco vidět. Stroj musíte naprogramovat: Doleva, znamená tyhle pohyby těchhle součástek. Zastavit, znamená zablokovat součástky. Uvidět snímek podzimního lesa, znamená vyvolat a přečíst takové a takové rozmístění nul a jedniček.
Už v této fázi výuky se gymnaziální mládež rozdělí do dvou odlišných skupin, které myslí docela jinak: Skupina A zpozorní. Prima, ovládnu ty nuly s jedničkami, seznámím se s prací součástek a budu poroučet strojům. Později promyslím, jestli mě to víc táhne k hardwaru nebo k softwaru, a začnu programovat. Tito lidé by v jiné době prospěli své civilizaci jako výborní hodináři a stavitelé orlojů. Jako strůjci válečných strojů z břeven a řemenů. Jako objevitelé pěstního klínu nebo oštěpu a nože a později kalkulačky… Skupině B poklesne čelist. No, má úcta, se strojem je to jako s blbcem. Má cenu sestoupit na jeho úroveň a dobabrat se k tomu, aby po několika algoritmech milostivě zahnul vlevo? Tyhle typy spoluobčanů by v jiných časech prospěly jako filosofové, kněží, humanističtí učitelé a psychologové, písmáci a kronikáři. Šamansky by povzbudily kmen do boje i k dobrému lovu. Síla obřadu by se v jejich podání vyrovnala síle oštěpu, mrštnosti šípu.
Dvěma předvedeným skupinám dnes říkáme technicky a humanitně založení lidé. Při převaze vlivu techniků se vládne spíš technokraticky, skutečnou hlavou společnosti je administrátor. Alfou a omegou dobra je funkčnost systému. Při převaze humanitně založených osob se vládne idealisticky. Skutečnou hlavou je vůdčí nositel ideje, alfou a omegou dobra je vytčená soustava idejí – v hrubším podání je to ideologie. Skutečná společnost je namíchaná z technicky i humanitně založených osobností. A každá mysl je v určité míře schopna rozumět technickým parametrům i souboru idejí. Selský rozum dává obojímu punc použitelnosti a záruku užitečnosti.
Shodou okolností (shoda okolností není náhoda) mě v jednom týdnu potkaly dvě elektronické události: V televizních zprávách ohledně školství se řeklo, že výuka počítačů posílí zhruba čtyřikrát a promítne se i do mnoha jiných předmětů. Od první třídy bude žáčky provázet elektronická včelka, která je má, cituji: „naučit myslet jako stroj“.
Jsem, přiznám se, humanitně založený člověk i učitel. Do prvních tříd dnes přichází pestrá paleta bytůstek. Jsou mezi nimi děti, co neumí česky. Děti, co nevědí, jak vypadá žlutá, poněvadž jim rodiče nikdy nekoupili žlutou pastelku. Narazíte tu na děti, co své okolí zpohlavkují, jelikož pohlavek je pro ně přirozená podoba výměny názorů. Přijdou sem děti z „rodin“, kde výměna manželů a manželek je tak častá, že děti nevědí, co má dělat tatínek a co maminka. Samozřejmě mezi ně přijde dost dětí z normálních poměrů, dětí zdravých i nemocných. Je jich tam celkem dvacet pětkrát, třicetkrát víc, než kolik je v téže třídě učitelů. A vy byste je měli povzbuzovat, anebo přímo učit myslet, jak myslí vnímavá lidská drobotina v jisté zemi, s jistými rozhledy. Měli byste je učit lásce a učit je se lépe soustředit, aby to babičce nedalo takovou práci vysvětlovat vnoučeti, jak se jednotí řepa. Místo toho vlétne do třídy elektronická včelka, aby své svěřence učila myslet jako stroj.
Věřím, že to různé děti zvládnou různě. Technicky pohotové se stanou pro elektronickou technotronickou společnost nepostradatelnými. Budou mít prostorné byty a domy. Budou pohotově kupovat poslední počítačové novinky. Hodně budou instalovat. Možná budou o to méně číst Platóna a méně se starat o politiku. V každém podniku budou štítem rozkvětu. Až vyrostou hloupé děti, budou třeba v tom samém podniku stroje čistit, promazávat, vytvářet to, na co je budou lákat inzeráty, čistý, nehlučný provoz. Humanitně založení zaměstnanci budou umět poblahopřát mistrovi směny a řediteli provozovny k jakémukoli výročí. Stihnou nádeníkům vyprávět dobrý vtip a s určitými mezerami jim přetlumočit složitý návod pracovního postupu. Budou se muset naučit Power point, a protože nebudou, na rozdíl od techniků, skoupí na slovo, budou něco přednášet na burzách škol a firem, na burzách práce, na veletrzích, v pracovně právních poradnách. To víte, všichni humanitní se nevejdou do škol, do sdělovacích prostředků, na úřady a do zájmových organizací. Navíc se i tahle pracoviště neobejdou bez techniků. Nevejdou se ani do knihoven a knihkupectví. Elektronické knihkupectví se bez nich obejde docela. Myslím, že nadsázka, kterou jsem provedl, není až tak velká.
Technotronické děti, s důrazem kladeným na strojové myšlení, jednou naprogramují robotický čistič, co vidí za roh, podruhé lehký kulomet, co střílí za roh – naprosto podle své vlastní povahy. Etika spotřeby je už povzbudí k tomu, že hodit se bude obojí.
V tomtéž týdnu, kdy mě televize seznámila s elektronickou včelkou pro děti, mi do hodiny fyziky přišla hospitace. Čekal jsem všelijaké výtky. Jak se říká, nesmíme nosit nos příliš nahoru. Výtky se dostavily ve směru, na který jsem nějak zapomněl: Moc mluvím, moc píši a kreslím na tabuli, nikde žádný Power point, žádné Youtube, žádné promítání textu. Poněvadž jsem nezapojil elektronické pomocníky, jsem monotónní, a to je výsledek špatné režie. Jelikož si nadřízených hospitujících pro mnohé lidské kvality vážím, nebudu se s doporučením hádat.
Technické, humanitní a čistící kádry, jinými slovy lidi, co mají jeden jediný pozemský život, bych rád upozornil „jenom“ na to zdravíčko:
O škodlivosti modrého záření z obrazovek a bílého světla se dočtete na webové adrese www.novinky.cz. Nejenže takové vyzařování poškozuje spánek, ale urychluje stárnutí pleti. Modré světlo ovlivní hladinu hormonu melatoninu v krvi a odbourává únavu. Proto počítače, tablety a telefony s displejem nemají alespoň hodinu před usnutím na člověka svítit. Na adrese www.ewita.cz čteme, že obrazovka počítače, tabletu, telefonu s displejem a plochého televizoru „vyzařuje vysokoenergetické modré světlo (HEV). Toto světlo vydávané ve vlnové délce 400 – 500 nm může být jednou z příčin podmíněné makulární degenerace. Ta je jednou z nejčastějších příčin ztráty zraku…“ Na adrese www.lecitnemoc.cz se seznámíme se stanoviskem, že elektronický smog vyvolává nemoci dýchání: „Elektromagnetické pole obklopující počítače, televize a další přístroje může způsobit astma, chřipku a další nemoci dýchání.“ Adresa www.objevto.blog.cz vás seznámí se zjištěním, že „elektromagnetické vlnění wi-fi sítí má škodlivý vliv na stromy. Stromy rostoucí v blízkosti wi-fi vysílačů, které bezdrátovou síť distribuují do přijímačů, trpí poškozením kůry a listí.“ Z adresy www.blog.lupa.cz přidávám: „Bezdrátový internet působí vážné zdravotní problémy, nespavost, bolení hlavy a revma.“ Budoucí maminky by měly vědět o stati na adrese www.napadov.cz „Záření vycházející z wi-fi může narušit normální buněčný vývoj, a to především u vyvíjejícího se plodu. Ovlivňuje růst tkání, které jsou vystaveny riziku vývojových problémů. Dochází k ovlivňování soustředěnosti, snižuje se pozornost. … Záření může zpomalovat pohyb spermií a snižovat plodnost. Někteří lidé mohou reagovat na elektromagnetické frekvence zvýšenou srdeční činností, která zároveň zvyšuje i riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění.“
Ještě jsem se s hospitujícím podělil o vizi, že jednou, až budou obchody s internetovými možnostmi opravdu „ve vatě“ a zdravotní průšvihy narostou, zažijeme na počítačích a mobilních telefonech ty samé nápisy, jaké dnes čteme na kuřivu. Můj nadřízený se upřímně vyznal, že proti lavině neobstojím. Ohledně obchodu s elektronikou mě napadlo přirovnání k horskému hotýlku, jehož podnikatel už lavinu slyší, všechny nás zamkne, aby nikdo neutíkal a on aby mohl inkasovat alespoň za dvě vypité sklenky na kuráž…
