Na první pohled banální protesty proti zvyšování cen pohonných hmot ve Francii však skončily velkými škodami; ohořelá auta, zničené výlohy, kavárny, zastávky i banky a zraněno je momentálně na 270 lidí. Jsou též tři mrtví, z toho dva řidiči po haváriích…

Břetislav Olšer
4.12. 2018 Rukojmí
V Paříži byl kromě jiného poškozen interiér Vítězného oblouku. Prezident Emmanuel Macron na krizovém zasedání vlády vyzval k posílení připravenosti policie a k uspořádání dialogu mezi lídry politických stran a demonstranty.Před jednáním kabinetu ministr vnitra Christophe Castaner nevylučoval vyhlášení výjimečného stavu, podle informací agentury Reuters ale vláda o této možnosti nedebatovala. Zatím…


Francouzi od 17. listopadu 2018 protestovali v sobotu už potřetí v rámci hnutí takzvaných žlutých vest nejen kvůli plánovanému zvýšení cen pohonných hmot, ale i kvůli dalším vládním opatřením. K sobotním akcím se připojilo v celé zemi na 136 tisíc lidí.

Jen v Paříži utrpělo podle policie zranění přes 263 lidí a ze 412 předvedených osob policie ponechala 378 ve vazbě. Mezi zraněnými je i 23 policistů. Jsou též tři mrtví, z toho dva řidiči. Mimo Paříž je nejvíc problémů hlášeno z měst Puy-en-Velay, Tours, Tarbes, Marseille a Dijon. Úřady zatím nejsou schopné škody vyčíslit.

Projevy začaly sice jako protest proti nárůstu cen benzínu, ale později přerostly na výrazně masových obvinění proti prezidentu Emmanuelu Macronovi a jeho pokusům o hospodářskou reformu. Byly vidět stopy slzného plynu;  je jasné, že policie spolu s ním používala granáty (ohlušující) a také vodní děla, aby bojovala proti demonstrantům, známým jako „žluté fluorescenční vesty”.


Výsledek obrázku pro olser paříž
Vzpomínka na pařížský Vítězný oblouk a na vítězství tatrovky Karla Lopraise v Ralley Paříž – Dakar… Snímek Břetislav Olšer
Mám v živé paměti, jak jsem s v klidu a míru procházel po pařížském bulváru Champs-Élysées; je to ten samý bulvár, na němž dnes demonstranti postavili barikády a zapalovali auta, zničili restaurace a kavárny. Vedle hesel jako „Macron – prezident bohatých“, které se objevovaly při protestech proti liberalizaci pracovního trhu už letos na jaře, se velmi hojně objevuje také „Macron – demisi“, přičemž na rozdíl od stávek a protestů, které jsou v zemi galského kouta časté, vyzývání prezidenta k odstoupení je stále poměrně raritou.

Bude Macron hasičem, nebo pyromanem…? Bude muset odstoupit, nebo čelit občanské válce…? Někdo připodobňuje žluté vesty k hnutí Nuit debout (Noc na nohou), které vzniklo jako odpor vůči novele zákoníku práce v roce 2016. Zhruba dva týdny trvají ve Francii občanské nepokoje s názvem „gilets jaunes“ – (žluté vesty). Jejich symbolem se staly reflexní vesty, které jsou součástí povinné výbavy všech řidičů a řidiček. Na demonstrace a blokády si je nyní po celé zemi oblékají stovky tisíc lidí.
Kdo jsou „žluté vesty“:

Výsledek obrázku pro nepokoje ve francii 2018 vítězný oblouk

V Paříži se už protestovalo a též rabovalo od roku 2005 už několikrát. Nynější nepokoje připomínají události, kdy se bouřilo hned několik pařížských předměstí a následně i imigrantské čtvrti v dalších francouzských městech; důvodem byl útěk před policií. Dva podvodníci – teenageři se schovali v trafostanici a byli usmrceni elektrickým proudem.

Jindy se rabovalo proto, že zahynula dvojice muslimských mladíků, ujíždějících před policejním vozem na ukradeném motocyklu, když došlo ke srážce, při které byl zraněn i policista v autě. Při nočních potyčkách mezi desítkami výtržníků v Paříži vzplála policejní stanice a benzinová pumpa.

Připomeňme si, jak první větší lidové bouře začaly na první pohled rovněž zcela nenápadně již v roce 1968; Univerzita Nanterre v Paříži totiž vyloučila kvůli organizované stávce pařížských studentů proti válce ve Vietnamu několik anarchistů. Ti vzápětí svolali protestní demonstraci.

Výsledek obrázku pro nepokoje PAŘÍŽ 1968

Příjezd osmdesáti policistů rozlítil mnoho studentů, jež nechali výuky a přidali se k bitce. Pokračující policejní represe a zatčení více než pěti set lidí vyvolaly další hněv, jenž skončil mnohahodinovou pouliční bitvou, během níž policie obušky a slzným plynem útočila i na náhodné kolemjdoucí.

Demonstrace po celé Francii pak vyvrcholily 13. května milionovým shromážděním v ulicích Paříže. Tváří v tvář takovému masivnímu protestu se policie rozhodla opustit latinskou čtvrť a studenti obsadili Sorbonnu. Dne 14. května uzamkli dělníci ze Sua-Aviation management v jejich kancelářích a obsadili továrnu. Továrny Cleon-Renault, Lockhead-Beauvais a Mucel-Orleans je následovaly druhý den.

 Výsledek obrázku pro foto demonstrace proti de gaulle paříž

Tu noc bylo také obsazeno pařížské Národní divadlo, které se stalo stálým shromážděním pro masové debaty a emotivní diskuze. V této době odjel president de Gaulle do Rumunska. Když se vrátil, byla Francie ve stávce. Stávkovalo 7 milionů lidí.

Tanečnice ve Folies Bergere si na protest zakryla svá ňadra… Jako další byla obsazena největší francouzská továrna Renault-Billancourt a 17. května byla v rukou dělníků již stovka pařížských továren. Brzy jich bylo už přes sto dvacet a 20. května se pak stávka stala generální a účastnilo se jí šest milionů lidí.

Komunistická strana naléhala na své členy, aby povstání ukončili. Spojila se s vládou a šéfy obsazených továren, aby dohromady vymysleli sérii reforem. Jakmile se však s jejich nabídkou vypravili do továren, byli dělníky vypískáni. Nejvyšší generálové tajně povolali dvacet tisíc loajálních vojáků pro nasazení v Paříži.

Policie obsadila komunikační centra jako televizní stanice a poštovní úřady. V pondělí 27. května vláda garantovala pětatřiceti procentní zvýšení minimální mzdy v průmyslu a všeobecné navýšení mezd o 10% a 5. června již byla většina stávek ukončena. Ty, které po tomto datu pokračovaly, byly zlomeny vojenským útokem za použití zbraní a obrněných vozů

Byl podniknut útok na oceláře ve Flinsu, po kterém následovala čtyřdenní bitva. Na jejím konci zůstal jeden mrtvý dělník. O tři dny později policie střílela na dělníky z Renaultu a dva z nich zabila a 12. června byly zakázány veškeré demonstrace. Generální stávka skončila fiaskem pro zradu odborů…

V tom zasáhl de Gaulle. Rozpustil národní shromáždění a vypsal nové volby. V nich zvítězili gaullisté. První co udělala nová vláda, byl zákaz levicových organizací a vyasfaltování všech bulvárů a chodníků – byly odstraněny kostky – to pro případ nových nepokojů…

Inu, jakým způsobem zasáhne při nepokojích a ničení franouzských měst koncem roku 2018 současný prezident Francie Macron? Splní požadavky protestujících, nebo bude vyhlášen zmiňovaný výjimečný stav, který přeroste v občanskou válku…?