Vyhledávání ve slovníku: v Evropě bude zpracován mechanismus pro automatické rozpoznávání “propagandy země agresora” v ukrajinských médiích

Avatar
Původní autoři

Marta Litvinovová, Polina Poletajevová
4. 5. 2019 russian
Rada Evropy hledá zhotovitele, kteří sestaví několik slovníků, jež budou základem mechanismu pro automatické vyhledávání porušení ukrajinské legislativy ze strany médií. Je to uvedeno ve výběrovém řízení zveřejněném RE, s jehož textem se agentura RT seznámila. Program bude zejména zjišťovat případy “propagandy institucí státu agresora” a také informace zaměřené na “zdůvodnění zákonné povahy okupace území Ukrajiny”. Experti se domnívají, že tyto iniciativy mají legitimizovat zasahování jiných států do vnitřních procesů na Ukrajině.


Rada Evropy hledá zhotovitele, kteří sestaví lingvistické slovníky, jež by měly pomoci Národní radě pro televizní a rozhlasové vysílání Ukrajiny při monitorování médií.

V souladu s dokumentem se na Ukrajině plánuje zavedení softwarového a hardwarového komplexu pro automatizované monitorování hromadných sdělovacích prostředků, které předpokládá strojové učení systému.

Důležitým prvkem strojového učení je tvorba jazykových slovníků. Budou zahrnovat slova, slovní spojení a fráze, jejichž časté používání lze považovat za “známky porušení podmínek licenční smlouvy, jakož i požadavků právních předpisů v oblasti televizního a rozhlasového vysílání”.

Jak je uvedeno v dokumentu, tyto slovníky budou věnovány několika tématům, z nichž jedním je informační bezpečnost Ukrajiny. Podle úmyslu Rady Evropy pomohou odhalit fakta propagandy “institucí státu agresora”.

“Zjištění faktů propagandy institucí státu agresora a jejich jednotlivých kroků, které ospravedlňují nebo posilují legitimitu okupace území Ukrajiny”, je uvedeno v tendru, zveřejněném Radou Evropy.

Rovněž budou sledována fakta o pokrytí situace na východě Ukrajiny a na Krymu a také vyhlídky na reintegraci “dočasně nekontrolovaných území”.

Připomeňme si, že Krym se stal ruským regionem podle mezinárodního práva – po referendu, v němž drtivá většina obyvatelstva podporovala připojení poloostrova k Rusku.

Kromě toho mají slovníky pomoci automatizovanému systému odhalovat případy porušování práv nezletilých, zajišťovat ochranu veřejné morálky na Ukrajině a také odhalovat fakta diskriminace, propagandy války a násilí.

Kromě toho by slovníky sestavené v rámci projektu měly přispět ke zjištění informací, které mohou být použity jako výzva ke svržení ústavního zřízení a porušení územní celistvosti Ukrajiny.

Toto výběrové řízení bylo zveřejněno v rámci projektu na posílení svobody sdělovacích prostředků na Ukrajině.

Tento projekt je pokračováním politiky Rady Evropy za posledních pět let, řekl profesor katedry komparativní politologie na RUDN (Ruské univerzitě družby národů) Jurij Počta v rozhovoru s RT.

“Je to o pokračování společné linie Rady Evropy, která stojí na straně Ukrajiny a neuznává práva obyvatel Donbasu na jejich autonomii. A trvá to vlastně celých pět let. Současně však Rada Evropy vychází z toho, že na Ukrajině se údajně vyvíjí demokracie, posiluje publicita, média fungují efektivně, jsou na to vyčleňovány peníze a je to konzultováno. Rusko bude v tomto případě vnímáno jako “agresor”. To znamená, že existuje jednoznačná podpora pozice Kyjeva a ostré odmítnutí pozice Ruska”, zdůraznil expert.

Jak poznamenal v rozhovoru s RT Vladimír Bruter, expert Mezinárodního institutu pro humanitární a politická studia, Západ se snaží vytvořit řadu mechanismů, které by legitimizovaly jeho kontrolu nad tím, co se děje na Ukrajině, a jeho zásah do vnitřních záležitostí tohoto státu.

“Pro toto se vytvářejí různé mechanismy. Musí zajišťovat legitimizaci jak stávajících režimů, tak zásahu Západu do činnosti těchto režimů. Jinými slovy, Západ bude “objektivně” posuzovat situaci na Ukrajině a říkat, že část ukrajinských médií ve skutečnosti podporuje Rusko a vytváří tak “nebezpečí” pro Ukrajinu”, poznamenal expert.

Dříve také vešlo ve známost, že Rada Evropy se bude zabývat upevněním občanské společnosti na Ukrajině a bude pro to zaměstnávat “národní poradce”.
Jsou kriticky naladění vůči Rusku

Mezitím experti poznamenávají, že nemá smysl se podivovat nad těmito rozhodnutími RE. Rusko má s touto institucí EU velmi napjaté vztahy.

V dubnu 2014 byla ruská delegace zbavena hlasovacího práva a řady významných pravomocí v Parlamentním shromáždění Rady Evropy (PACE) kvůli událostem na Ukrajině a znovusjednocení Krymu s Ruskem. V reakci na to Moskva odmítla akreditovat svou delegaci pro působení na zasedáních parlamentu organizace a zmrazila příspěvky do rozpočtu RE.

Kromě toho v roce 2015 PACE oficiálně uznalo Rusko za “agresora” v rezoluci o Ukrajině.

V dubnu letošního roku však generální tajemník Rady Evropy Thorbjørn Jagland vyzval k navrácení Rusku hlasovacího práva v PACE . Jinak by podle něj mohla Moskva opustit organizaci, což by bylo “pro Evropu otřesem”.

“Myslím, že mnozí si nedovedou ani představit, jaký šok to pro Evropu může být, pokud současně dostaneme brexit a ruxit (z angličtiny Rusko + exit = vystoupení Ruska, pozn. RT ). To se však může brzy stát”, cituje časopis Financial Times Jaglanda.

Podle Jaglanda je jedinou cestou, jak překonat krizi, vrátit Moskvě právo hlasovat v PACE. Jak poznamenal šéf Rady Evropy, volby nového generálního tajemníka se budou konat v červnu a je důležité, aby se jich Rusko zúčastnilo.

“Pokud se (zástupci Ruska, pozn. RT) nebudou moci zúčastnit voleb generálního tajemníka, existuje nebezpečí, že Rusko učiní závěr: nemáme zde (v RE, pozn. RT) co dělat”, zdůraznil Jagland.

Moskva zase opakovaně zdůrazňovala, že je připravena pokračovat ve spolupráci v rámci PACE, ale pouze za stejných podmínek.

Podle Jurije Počty je v Radě Evropy řada zemí, které vůči Rusku zaujímají kritické postoje, což vysvětluje řadu rozhodnutí organizace.

“V Radě Evropy existuje řada zemí, především zemí východní Evropy, které jsou vůči Rusku velmi kritické. Jejich status zahraniční politiky je jednoznačně spojen s protiruskou politikou. Je to jako by jejich příspěvek do “nové Evropy” a evropské integrace. A rozhodování v Radě Evropy je vůbec často v duchu kritického postoje vůči Rusku”, uzavřel expert.

Vladimír Bruter zase dodal, že účast Ruska je pro Radu Evropy důležitá, ale nikdo to nebude říkat otevřeně.

“V kuloárech budou říkat, že s Ruskem je třeba se přátelit, ale z tribuny – že Rusko je takzvaný agresor”, poznamenal Bruter.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová