Ondřej Höppner 
28. 6. 2019    hoppner  Ústavní soud 2008
Hrabě Karel Des Fours Walderode je nacistický zločinec, který poslal na smrt nejméně 256 českých odbojářů. Působil na německé kontrarozvědce v Praze v době, kdy byl sestavován seznam českých odborářů, kteří pak byli postupně likvidováni.

“Je zcela skandální, že tento nacista dostal před několika dny od českých soudů navzdory platným Benešových dekretů zámek Hrubý Rohozec a majetek v hodnotě tří miliard korun,” říká respektovaný historik Michal Svatoš, který byl 20 let vedoucím archivu Ústavu dějin Univerzity Karlovy (v letech 1992 – 2012).

Ukázka z dokumentů, na nich pracoval Walderode: “V září bylo zpracováno 123 nových českých případů. Na základě českých případů byly odsouzeni: K smrti 2 osoby, k těžkému žaláři 5 osob, k vězení, 8 osob, zatčeno bylo 5 osob.”

Historik Svatoš se ponořil do archivů a spolu se svým kamarádem Jiřím Černohorským natáčí sérii videí, ve kterých na základě zkoumání důkazních listin odhaluje Walderovy zločiny.

Spor o majetek vedla vdova po nacistickém hraběti Walderodovi (zemřel v roce 2000) a dlouho se zdálo, že neuspěje. Před několika lety však soudy změnily úhel pohledu.

“Ty důkazy jsou v archivech v Moskvě, u nás nejsou ani kopie. Neměl by však po nich pátrat soud, ale stát. Tři miliardy přece stojí za trochu námahy,” říká historik Michal Svatoš a  dodává, že vše je načasované tak, že 77 let po válce již takřka nežijí svědci, kteří by mohli na základě vlastní zkušenosti dosvědčit Walderodeho nacistickou minulost.

České soudy se snažily svůj rozsudek odůvodnit tím, že Walderode byl jen tlumočník, který schválně tlumočil špatně, aby pomohl českému odboji. Pro toto tvrzení soudu však nejsou žádné důkazy.
“Takzvaní tlumočníci v Abwehru byli vysoce prověření lidé, zapálení nacisté, kteří ovládali češtinu jako Muttersprache a při výslechu sami tlumočíka nepotřebovali. Svým způsobem šlo o elitu. Dokumenty nejen překládali, ale také vyhodnocovali, takže jsou přímo podepsány pod rozsudky smrti,” vysvětluje historik Svatoš.

Walderode nastoupil ke kontrarozvědce v klíčovou chvíli. Necelé dva měsíce před jeho nástupem přivezli z Paříže a Belgie 48 beden dokumentů, které obsahovaly zásadní údaje o českém odboji. Tyto bedny tam nechali pracovníci ambasád při útěky pře německou armádou.
Zdá se pravděpodobné, že byl Walderode povolán do Abwehr Prag právě kvůli těmto listinám. Necelý měsíc po Walderodeho nástupu do armády se navíc stal říšským protektorem Reinhard Heydrich (28. září 1941), který tlačil na rychlou analýzu dokumentů.
“Walderode poslal na smrt 256 českých odbojářů. Pět bylo na místě zastřeleno, 21 odsouzeno k smrti, 18 posláno do koncentráku, jeden dostal k doživotí, 103 do těžkého žaláře. Osudy dalších nejsou známy. Dokonce poslal na smrt osm důstojníku wehrmachtu, protože spolupracovali s českými odbojáři,” říká respektovaný historik Svatoš.

Historik uvádí i konrétní jména: Odbojáři Šíma, Pleva z Kostelce na Hané a Jaroslav Horák ze Sobína u Prahy. Podle něj zřejmě Walderode mohl zničit životy stovkám pracovníků továren Škoda Praha a Škoda Plzeň. Za jeho působení rozhodovala Abwehr Stelle s jednotkami SS o transportu 83 tisíc Židů do koncentračního tábora Terezín.
Potřebné důkazy jsou podle Michala Svatoše v archivu v Moskvě, jejich kopie v Německu. “Nikdo z českých historiků je dosud nevyhodnotil. Připadá mi to jako záměr,” říká Svatoš.