Putin vystoupil na PMEF s “novým mnichovským projevem”

8. 6. 2019    pravda
Ústřední událostí druhého dne 23. Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra bylo plenární zasedání, kterého se zúčastnil ruský prezident Vladimír Putin, čínský prezident Si Ťin-pching, bulharský prezident Rumen Radev a také premiéři Arménie Nikola Pašinjan a Slovenska Peter Pellegrini a generální tajemník OSN Antonio Guterres.
Poznámka překladatelky: V roce 2016 jsem byla v Petrohradě ve dnech, kdy tam probíhalo Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum. Přesně jsem si proto dokázala vybavit i letošní atmosféru města na Něvě během PMEF. Doslova na každém kroku bylo cítit, že město je prodchnuto touto událostí. Na každém kroku. Upoutávky, plakáty, mimořádné akce… Nemohla jsem jinak, než se považovat za její součást.


Zasedání zahájil ruský prezident, který přivítal účastníky PMEF a vyjádřil poděkování za účast na fóru, pozornost a přátelský postoj vůči Rusku. Putin zároveň ihned upozornil, že i svůj projev i další vystoupení bude věnovat především ekonomice.

Prezident Ruska začal hodnocením globální ekonomiky, která je formálně charakterizována kladnými hodnotami. Podle Putina však “existující model hospodářských vztahů je v krizi. Tato krize má globální charakter”.

Hlavním problémem podle názoru prezidenta Ruské federace je současný model globálního obchodu s absolutizací “západní liberální tradice”. Toto období se však blíží ke konci. První krize nastala v letech 2008–2009. Tehdy světové elity neměly dostatek sil a vytrvalosti, aby přišly na příčiny krize.

Dalším problémem Putin nazval růst zjevného a skrytého protekcionismu a začátek obchodních válek. Globální obchod přestal být motorem světové ekonomiky. A současné technologie zatím “procházejí obdobím odlaďování”.

Podle názoru prezidenta “nastala krize vztahů a podlomení důvěry v globální ekonomice v důsledku skutečnosti, že model globalizace stále méně odpovídá nové ekonomické realitě”. Dříve stanovená schémata kladla země Západu do výjimečného postavení, což jim dávalo náskok a rentu”. Pohlcování, obchodní války, odstraňování konkurentů netržními prostředky – to vše se podle názoru prezidenta stalo novým rysem globální ekonomiky.

Jako příklad uvedla hlava státu zdlouhavou historii výstavby Severního proudu 2: “Například výstavba plynovodu Severní proud 2. Projekt plně odpovídá národním zájmům všech účastníků – Evropanů i Ruska. Přišli, protože mají zájem. Není to však v zájmu těch, kteří si zvykli na výjimečnost a na to, že všechno je jim dovoleno”.

Druhým příkladem, který uvedl prezident Ruské federace ve svém projevu, je situace se společností Huawei: “Zdálo by se, že technologie jsou určeny k rozšíření obzorů pro všechny, kteří jsou připraveni na změny. Ale i zde se kladou bariéry”. Zároveň tuto situaci prezident označil za digitální obchodní válku.

Podle Vladimíra Putina “se současným vývojem událostí se systém mění na karikaturu sebe sama, kdy jedna země – USA – rozšiřuje svou jurisdikci na celý svět. To je v rozporu s výzvami multipolárního světa. Je to cesta k nekonečným konfliktům, k bojům bez pravidel všech proti všem”.

K překonání této krizové situace jsou zapotřebí všeobecná pravidla. Není to poprvé, co o tom prezident mluví, a jeho dnešní projev není výjimkou. Prezident zdůraznil, že “předmětem urovnání obecného právního rámce může být především harmonizace zájmů, soutěž a spolupráce mezi zeměmi s různými modely rozvoje. Právě na tomto základě je nezbytné přizpůsobit systém světového obchodu a WTO realitě. Přičemž je nutné reálně, nikoli pouze slovy, brát v úvahu zájmy rozvíjejících se zemí. To tedy jsou rovné podmínky pro rozvoj”.

Globální finanční systém podle Putina také zažívá období krize: “Jamajský systém s prioritou amerického dolaru nevyřešil problémy finančního systému. Úlohu dolaru jako rezervní měny je třeba přehodnotit, protože se stala nástrojem tlaku emitenta na jiné země. Důvěra v něj slábne”.

Zatím, jak soudí hlava Ruské federace, “není soubor pravidel vytvořen, je třeba se reálně podívat na podmínky. Navrhujeme demilitarizaci klíčových oblastí světové ekonomiky. Dnešní trendy ve světě svědčí o tom, že role a suverenita země je dána schopností ochránit své občany a jejím přínosem pro světovou kulturu”.

Co se týče Ruska v tomto ekonomickém obrazu světa, prezident jej definoval takto: “Rusko disponuje významnými personálními vědeckými zdroji a zásobami při realizaci technologických řešení a koncových technologií. Jedná se o umělou inteligenci, genomické technologie pro medicínu, přenosné zdroje energie, nové materiály”.

Mnoho analytiků nazvalo tuto část projevu “ekonomickým mnichovským” a upozornilo na rozhodnost prohlášení hlavy Ruska. Na jednom z telegramových kanálů se například objevilo následující shrnutí: “Putin na PMEF drtí přerod univerzalistického modelu globalizace”. A autoři kanálu Pool č.3 se vyjádřili maximálně transparentně: “Putin přednesl druhý mnichovský projev, ale s ekonomickým zaměřením”.

Autoři kanálu Věrtuška ATS1 vyčlenili následující klíčové body Putinovy zahraničně ekonomické části projevu: “Hlavním poselstvím Vladimíra Putina bylo varování, že světový obchod směřuje do stejné jámy jako světová politika, to znamená, že se militarizuje na děsivé úrovni.

Putin navrhl, aby se to netolerovalo a aby se všichni zřekli pro začátek sankčních válek, přinejmenším u zboží, které je kriticky nutné pro sociální zabezpečení ve světě. Abychom se vyhnuli jak Skylle, “nové americké diktatuře” (mimochodem, je málo pravděpodobná, nebude dost sil), tak i Charybdě “obchodního Šíleného Maxe”, bitvě všech proti všem.

Přižemž ne náhodou jím uvedeným příkladem byla situace, která se rozvíjí kolem čínského obra Huawei. Válka s ním vlastně znamená začátek “první technologické světové”, kde, mimochodem, použití umělé inteligence jako zbraně je jen otázkou času. Důsledky toho teď vůbec nikdo není schopen spočítat.

Putin tedy opět vyzývá, aby se svět neničil, protože je mnohem levnější změnit stávající mezinárodní vztahy, než je obnovovat z trosek, které jsou nevyhnutelné, pokud se budou realizovat jím uvedené scénáře obchodní militarizace a změny sankcí na “nové jaderné hlavice”.

Dále se hlava Ruska dotkla domácích ekonomických problémů, jako je archaická povaha a nadbytečnost normativní sféry. Zároveň připomněl, že “od roku 2021 končí platnost zastaralé normativní a právní platformy pro kontrolu a dohled nad podnikatelskou činností. Logikou vztahu mezi podnikatelskou sférou a justičními strukturami je očištění soudního systému a orgánů činných v trestním řízení od nepoctivých jednotlivců, zvýšení transparentnosti právního prostředí a ochrana vlastnických práv”.

Při zmínce o vývoji Dálného východu a Sibiře Vladimír Putin shrnul: “Rusko je připraveno na změny. Vyzýváme všechny k rovnoprávné spolupráci”.

Dalším řečníkem byl předseda ČLR Si Ťin-pching. Jeho projev začal prohlášením, že “v Rusku máme jednoho z prioritních partnerů ve všech oblastech”.

V praxi se podle hlavy ČLR toto partnerství projevuje společnou realizací myšlenek ruského prezidenta na euroasijské partnerství a iniciativy Si Ťin-pching “Jeden pás – jedna cesta”. Prezident ČLR také zdůraznil, že “Čína je připravena sdílet technologie se všemi partnery. Je třeba zvýšit úsilí o vybudování tolerantní společnosti, která upřednostňuje zájmy člověka”.

Si Ťin-pching ukončil svůj projev problémy ekologie a ujištěním, že “v mezinárodních vztazích bude Čína sázet na otázky životního prostředí. Země bude usilovat o splnění bodů Pařížské dohody …”.

Dalším řečníkem byl bulharský prezident Rumen Radev, který vlastně navázal na projev Vladimíra Putina a po ruském prezidentovi řekl, že “volný pohyb kapitálu v digitální éře bez jasně definovaných pravidel vytváří rizika. Nadměrná spotřeba ohrožuje naši společnou budoucnost, činí světový řád nestabilním. Roční nárůst výdajů na obranu je jasným signálem poklesu důvěry, což vede k uzavírání vědy do úzkého rámce a nerovnoměrnému vývoji.

Bulharský prezident poznamenal: “Kdo by si před 20 lety pomyslel, že Čína bude chránit volný obchod, a USA vnucovat protekcionismus?”.

Radev zároveň zdůraznil, že “Bulharsko je druhou zemí, která uznala ČLR. Ale první už neexistuje (SSSR), takže můžeme začít počítat od Bulharska”.

Poté se prezident Bulharské republiky dotkl problematiky migrace, chudoby a korupce. Podle jeho vyjádření “je nutný globální konsenzus proti přeshraniční korupci. Chudoba vede lidi na cestu migrace a živí xenofobii v zemích, kde začínají migrační cesty”.

Když mluvil o vztazích s Ruskem, Radev řekl: “Z Bulharska dostalo Rusko písemnictví a křesťanskou víru, a Bulharsko dostalo od Ruska svobodu. Na to nikdy nezapomeneme”. Bulharský prezident ukončil svůj projev přáním účastníkům fóra, aby dosáhli harmonie ve vývoji v rámci programu OSN.

Dalším řečníkem byl premiér Arménie Nikola Pašinjan, který stručně charakterizoval vnitřní problémy Arménie, připravenost na aktivní hospodářskou spolupráci a také uvedl, že “Arménie je odhodlána zdokonalovat strategické partnerství s Ruskem a produktivní účast na Eurasijském partnerství. To samé platí i pro členství Jerevanu v OSKB (Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, pozn. překl.)”.

Slovenský premiér Peter Pellegrini, který se potom ujal slova, načrtl ve svém projevu problém nedostatečného tempa pokroku, aby bylo možné adekvátně podpořit úroveň ekonomiky, a nedostatku peněz na opatření pro stimulaci tohoto pokroku.

Projevy uzavřel generální tajemník OSN Antonio Guterres. Když mluvil o globálním ekonomickém obrazu, poznamenal: “Hodnoty Charty OSN jsou vystaveny výzvám a hrozbám. Zdůrazním několik imperativů. Spravedlivá globalizace. Lidé se stali bohatšími a zdravějšími, ale je i hlad a nerovnost. Rovněž stoupá napětí v obchodu, finanční trhy jsou nestabilní. Je nutná ekonomika, které vytváří příležitosti pro všechny”.

Guterres se při tom “prošel” po koncepci multipolárního světa a poznamenal, že “multipolarita sama o sobě nezaručuje mír, pokud neexistují hranice. Je důležité, aby se vztahy mezi zeměmi zakládaly na mezinárodním právu. Mír navíc potřebuje síť mezinárodních organizací”.

Od globalizace přešel generální tajemník OSN k ekologii a rizikům změny klimatu a prohlásil, že “proces se zrychluje, zatímco politická vůle se naopak zpomaluje. A všichni potřebují zelenou ekonomiku. Změna klimatu je nyní největším systémovým rizikem na světě”.

Poté byly účastníkům zadávány otázky. Dotýkaly se opět oněch obchodních válek a celkové ekonomické nestability. Zde stojí za zmínku otázky Putinovi o Ukrajině a Bělorusku. První byla o tom, jak hlava Ruska hodnotí nového ukrajinského prezidenta Vladimíra Zelenského.

Ruský prezident na tuto otázku odpověděl následovně: “Nemusí mít dostatek zkušeností, ale zkušenost se získává prací. Zelenský se zatím nijak neprojevil. A to, co vidíme, jsou protichůdná prohlášení: během předvolebních vystoupení říkal jedno, po nich druhé. Uběhne nějaká doba, pak uvidíme. Neříkám, že když nic neudělal, ža všechno pokazil. No, uvidíme”.

Ruský prezident také zdůraznil, že “jedna věc je hrát, druhá někým být. Abyste mohli hrát, potřebujete talent převtělit se, ale abyste se mohli zabývat státními záležitostmi, potřebujete zkušenosti, znalosti, musíte být schopni vidět hlavní problémy a najít nástroje k řešení těchto problémů, shromáždit kompetentní lidi do týmu a dát jim možnost svobodně myslet a rozhodovat, vysvětlovat milionům lidí motivy svého chování, a co je nejdůležitější, mít odvahu a charakter převzít odpovědnost za důsledky těchto rozhodnutí”.

Pokud jde o Bělorusko, je třeba vysvětlit kontext. Doslova dnes Alexandr Lukašenko prohlásil, že “je nutno o své trhy bojovat”. Analytici se domnívají, že měl na mysli právě ukrajinské odbytiště s pohonnými hmotami. S palivem, které půjde na potřeby, včetně OSU (Ozbrojených sil Ukrajiny, pozn. překl.) a zóny ATO.

Vladimír Putin však nebyl dotázán na toto, ale na Svazový stát. Prezident Ruska ohledně toho stručně uvedl, že “mnohé ze smluvy o Svazovém státě s Běloruskem ještě nebylo provedeno”. Přičemž, když hovořil o vyhlídkách na integraci, Putin zdůraznil: “Bělorusové a Rusové jsou jeden národ. Vyvinulo se to tak, že žijeme v různých zemích. Neexistují však žádné plány na nějaké sjednocení”.

Dále pak, v té či oné podobě, všichni vedoucí představitelé, kteří vystoupili na plenárním zasedání, uvedli, že vynaloží veškeré úsilí jak pro všeobecnou stabilizaci, tak pro vystoupení světové ekonomiky z krize, a pro stabilitu a růst národních ekonomik svých států. A že zároveň budou budovat systém na rovném, spravedlivém a vzájemně výhodném základě.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová