Írán: Zadržení ropného tankeru Británií je „námořní pirátství“

Zadržený tanker v Gibraltaru

Stephen Lendman
11.7.2019  GlobalResearch, překlad Zvědavec
V době po 2. světové válce Británie byla a stále je přívěskem americké imperiální politiky – přijímá rozkazy, projevuje uznání a podřizuje se.

Podle Úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS) je pirátství definováno takto:

„(a) jakékoli nezákonné násilné činy nebo zadržení, nebo jakékoli činy ničení, spáchané pro soukromé cíle posádkou nebo pasažéry soukromé lodi nebo soukromého letadla, a které byly provedeny:

(i) na volném moři, proti jiné lodi nebo letadlu, nebo proti osobám nebo majetku na palubě takové lodi nebo letadla;

(ii) proti lodi, letadlu, osobám nebo majetku na místě, nespadajícím do jurisdikce žádného státu;

(b) jakýkoli čin dobrovolné účasti na operaci lodi nebo letadla s vědomím skutečnosti, že činností se loď či letadlo stává pirátským;

(c) jakýkoli čin podněcování nebo záměrného usnadňování úkonu, popsaného v odstavci (a) nebo (b).“

UNCLOS stanovuje, že všechny národy jsou povinny jednat proti pirátským činům. Mají univerzální jurisdikci na volném moři za účelem zmocnit se pirátského plavidla, zatknout zodpovědné strany a zadržet je kvůli trestnímu stíhání.

Ve čtvrtek spáchalo pirátský čin přibližně 30 britských námořníků a gibraltarská policie, neboť nelegálně vstoupili na palubu a zabavili íránský supertanker Grace 1, plující pod vlajkou Panamy, který vlastní singapurská společnost. K incidentu došlo u pobřeží Gibraltaru v mezinárodních vodách.

Teherán předvolal britského velvyslance Roba Macaireho do Íránu, aby vysvětlil „nezákonné zadržení“ vládou, což úřady Íránské islámské republiky považují za námořní pirátství – zakázané v rámci úmluvy UNCLOS.

Macaire údajně řekl, že loď byla zabavena kvůli vynucení dodržování sankcí proti Sýrii. Tanker údajně převážel palivo a ropu do země, což je legální právo Íránu.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Abbás Musáví uvedl, že Teherán sdělil Macaireovi, že sankce proti Sýrii „nejsou založeny na rezolucích Rady bezpečnosti“ a nemají žádnou právní platnost.

Musáví také uvedl, že španělské ministerstvo zahraničí potvrdilo, že k zadržení plavidla došlo následně po požadavku Trumpova režimu – na základě „exteritoriálních sankcí navzdory skutečnosti, že Evropská unie vždy byla proti takovým zákazům“.

Španělský ministr zahraničí Josep Borrell (který nahradí Federicu Mogheriniovou jako šéf zahraniční politiky EU koncem tohoto roku) uvedl, že Británie zadržela Grace 1 na žádost USA.

Španělsko neuznává Gibraltar a jeho vody jako území Spojeného království, takže zadržení má vliv na jeho suverenitu.

V pátek John Bolton vychválil tento pirátský čin na Twitteru:

„Skvělá zpráva: Spojené království zadrželo supertanker Grace I, naložený íránskou ropou, mířící do Sýrie, v rozporu se sankcemi EU“

– což je nezákonné podle mezinárodního práva, ale to už Bolton neuvedl, a dodal:

„Amerika a naši spojenci budou i nadále bránit… Teheránu a Damašku v profitování z tohoto nedovoleného obchodu (sic).“

Na legitimních dvoustranných obchodních vztazích není nic „nedovoleného“. Avšak nepřátelské akce USA/UK proti Íránu, Sýrii a dalším zemím jsou naprosto nezákonné.

V pátek varoval íránský generál Mohsen Rezáí, který působí také jako tajemník íránské Rady účelnosti, že pokud Británie „nepropustí íránský ropný tanker, je povinností úřadů provést reciproční opatření a zmocnit se britského ropného tankeru“.

Íránská islámská republika nikdy v průběhu své čtyřicetileté historie neiniciovala nepřátelské akce proti jinému národu, ale vyhrazuje si právo reagovat odpovídajícím způsobem na nezákonné činy proti své zemi.

USA a Británie se spojily proti světovému míru, stabilitě a respektování zákonů, a také proti suverénním právům Syrské arabské republiky a Íránské islámské republiky.

Provokují Írán, aby reagoval na jejich nepřátelství způsobem, který by vedl k rozpoutání války.

Nehledě na to, jaká opatření íránské úřady učiní, bezpochyby budou zákonná podle mezinárodního práva.

Pokud jde o pirátství na volném moři, poškozená strana má právo žádat odškodné – včetně navrácení dotyčného majetku nebo úplné náhrady škody.

Írán bude nepochybně jednat přiměřeně v reakci na námořní pirátství Británie vůči svému supertankeru.

Budou-li žádat o odškodnění a podají-li žalobu u Mezinárodního soudního dvora (ICJ), Světového soudu v Haagu, soudci s největší pravděpodobností podpoří íránský případ, i když to není v žádném případě jisté.

Úmluva o potlačování protiprávních činů, ohrožujících bezpečnost námořní plavby (úmluva SUA), je dalším základním mezinárodním právem, které se zabývá pirátstvím.

Na rozdíl od UNCLOS se úmluva SUA nezabývá definováním pirátství, ale spíše nezákonnými námořními akcemi, které si vyžadují zodpovědnost a mezinárodní jurisdikci.

Ty zahrnují únosy lodí, nepřátelské akce proti členům posádky, zničení nebo poškození nákladu a narušení bezpečné plavby.

Zatímco UNCLOS definuje pirátství, nezahrnuje mechanismus vymáhání zákona. Poškozené země musí použít své vnitrostátní a mezinárodní právo k tomu, aby poslaly případ k mezinárodnímu soudu.

Mnohem důležitější, než zabavení íránského plavidla a disponování s ním, je, zda lze zabránit zuřivému nadšení pro rozpoutání války proti této zemi ze strany zastánců tvrdé linie Trumpova režimu.