Karel Sýs
27. 3. 2020
Tohle platilo naposledy za socialismu. Očividně podroušení senátoři boxují o politické body, divákům slibují miliardy, které však už dávno byly pod rouškou tmy rozkradeny. Chtěli svobodné podnikání. To ale nejsou jen pohádkové výnosy a lyžování v Alpách. To jsou i bankroty a karantény ve vilách. Pamatujete: „Není papír, nejsou vložky, co si dáme mezi nožky?“
Nejsou maturitní zkoušky, nejsou roušky! Jakže? Zdravotní pojišťovny si vystavěly mramorové paláce a na roušky jim nezbylo?
Pražští houbaři rozvázali družbu se Šanghají a teď musí vzít zavděk rouškami ušitými za Velkou zdí.
A Rusko? Jako kdyby zloději chtěli, aby mu okradení ještě vydali klíče. Pod kaštany by snad s nimi ještě bylo ochotno mluvit, ale… Vzali jste nám Koněva? Tak se modlete u Němcova!
Loutky jsou ochotny odkrýt i bederní roušky. Jakýsi vetchý herec se chlubí, že chtěl zavraždit Husáka (Němci tomu aspoň říkali „zvláštní zacházení“). Babiše a Zemana by chtěli upnout do svěráku. Herci si však na své přijdou, Česká televize se o ně postará, nalejvá na obrazovky jeden jejich film za druhým.
Nicméně nic už není jako dřív. A nebude, i kdyby se celý senát rozchrchlal!
