19. květen je den připomínky osmanských a tureckých genocid, které inspirovaly nacistický holocaust

Ivan David
19. 5. 2020
Koncentrační tábory, hromadné vraždění civilistů plynem, masové popravy a pochody smrti. Většina z Vás si jistě při těchto slovech vybaví německý nacismus a organizaci SS, která byla po 2. světové válce Norimberským tribunálem pro válčené zločiny prohlášena za zločineckou organizaci. Současná česká média a někteří „čeští“ politici v poslední době činí všechno možné i nemožné, aby vzpomínky na zvěrstva nacistů překryli jiným výkladem dějin. Možná vás překvapí, kde se hlavní architekt holocaustu SS-obergruppenführer Reinhard Heydrich inspiroval – bylo to v Turecku a jeho předchůdci Osmanské říši. Jen tak mimochodem v  1. světové válce spojenec Německa. A ve 2. světové válce formálně neutrální stát, ale tichý zato účinný podporovatel nacistického Německa.


Předchůdcem plynových komor k hromadnému vyvražďování příslušníků netureckého etnika byly jeskyně v okolí Dersimu. Do nich se v roce 1937 ukryli před pronásledováním Kurdové. Z velké části civilisté – včetně žen a dětí. V letech 1937 a 1938 jich desítky tisíc turecká armáda hromadně zavraždila plynem Ziklon-B od německého výrobce IG Farben. Jeho dodávky Turecku dohodl tehdejší šéf Hlavního říšského bezpečnostního úřadu Heydrich. U nás známý z výkonu funkce zastupujícího říšského protektora po Čechy a Moravu. Po Židech chtěl zlikvidovat i Slovany – včetně Čechů a Moravanů. Plyn použitý poprvé v Dersimu používala od roku 1941 SS v plynových komorách koncentračních táborů.

Koncentrační tábory před nacisty používala již Osmanská říše. V letech 1914 až 1922 v nich věznila, týrala a vraždila pravoslavné křesťanské Řeky, Arménce a Asyřany. Historici, kteří se systematicky zabývali studií těchto nelidských činů, dospěli k jednoznačnému závěru, že šlo o  genocidu. Provázena byla i hromadnými vraždami neozbrojených civilistů, kteří se neprovinili žádným trestným činem. Vražděni byly osmanskými vojáky a policisty kvůli své národnosti a náboženskému vyznání.

Součástí osmanské genocidy Řeků, Arménů a Asyřanů byly i pochody smrti. I  tento nelidský vynález převzala a použila SS ke konci 2. světové války. Stejně jako mnohahodinové hromadné popravy zastřelením, které k  vyvraždění Řeků, Arménů a Asyřanů používala Osmanská armáda v Malé Asii a  oblasti Pontos na severovýchodě i jihovýchodě dnešního Turecka. Cílem bylo oblasti etnicky „vyčistit“. Jednotky SS používaly stejnou taktiku k  vyvraždění Židů v Bělorusku, které bylo na území SSSR.

Památku obětí nacistického holocaustu si připomínáme 27. ledna. Jde o den, kdy byl Rudou armádou osvobozen vyhlazovací tábor Osvětim – Březinka. Podle rozhodnutí Valného shromáždění OSN je v kalendářích zapsán po celém světě. Neměli bychom však nechat zapomenout ani na oběti osmanské a  turecké genocidy Řeků, Arménu, Asyřanů a Kurdů. Den připomínky obětí osmanského teroru na Řecích, Asyřanech a Arménech připadá na dnešní den. Před 101 lety – 19. 5. 1919 provedla v oblasti Pontosu osmanská armáda nejhorší masakr během genocidy, která trvala od roku 1914 do roku 1922. Bylo při něm povražděno 350 tisíc Řeků. Během celé kampaně za „očistu“ oblastí dnešního Turecka od příslušníků národností vyznávajících jiné náboženství než islám bylo zavražděno 750 tisíc lidí.

Zvláště v  dnešní době, kdy turecký prezident Recep Erdogan podle svého vyjádření pilně pracuje na obnově Osmanské říše – v hranicích od Vídně po Čínu a  od Kavkazu po Saharu bychom na bestiálně povražděné Řeky, Asyřany a  Arménce, stejně jako Kurdy neměli zapomínat. Zvláště proto, že právě Řecko nyní čelí agresivním vojenským a paramilitárním výpadům ze strany Turecka. Proto jsem spolu se skupinou europoslanců různých národností z  různých frakcí v EP včera podepsal dopis žádající Evropskou komisi a  Radu o vyhlášení dne 19. května jako dne připomínky řeckých, arménských a  asyrských obětí osmanské genocidy.
V dnešním Turecku je trestným činem podpory terorismu o těchto historických zločinech vůbec mluvit. I to hodně vypovídá o charakteru Erdoganova režimu.