 |
| Docent Radim Valenčík |
Radim Valenčík
15. 6. 2020 VašeVěc
Materiál, kterým se BIS snaží vysvětlit své selhání v případě “kufříku plného ricinu” zůstane dokladem toho, jak hluboko může klesnout instituce, která disponuje mimořádnými pravomocemi. K tomu, abychom si udělali představu o její práci, nepotřebujeme žádné zpravodajské zdroje, stačí to, co sama napsala pro veřejnost a logické uvažování. Zde je celý text uveřejněný na jejích stránkách (barevně a proloženým písmem odlišuji, podtržením zvýrazňuji to nejdůležitější, resp. to, čeho je nutné si povšimnout:
Případ “ohrožení českých komunálních politiků” – dohady vs. Fakta 12.6.2020
Před několik dny BIS úspěšně uzavřela případ týkající se ohrožení českých komunálních politiků, případ těžko uvěřitelný, ale přesto skutečný, který vyvolal různé dohady, spekulace, konspirační teorie a vášně. Jak to tedy bylo doopravdy?
Ve skutečnosti jde vlastně o jednoduchý a smutný příběh nepřátelství a závisti mezi dvěma pracovníky ruského zastupitelského úřadu v Praze, který se jeden z nich rozhodl řešit anonymním e-mailem zaslaným BIS ve snaze svého kolegu zásadním způsobem poškodit.
Po prověření a analýze informací v e-mailu obsažených přijaly BIS i Policie ČR zcela adekvátní opatření, která byla později jednoznačně potvrzena usnesením Výboru pro bezpečnost poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
Následný únik informace o možném ohrožení komunálních politiků do médií zásadně zkomplikoval práci BIS i policie a téměř znemožnil vyšetření celého případu. I za této velmi složité situace pokračovali důstojníci BIS ve své činnosti a nakonec získali jasné a nezpochybnitelné informace o pozadí celého případu, které byly předloženy oprávněným adresátům.
Na základě těchto informací premiér a ministr zahraničí rozhodli o vyhoštění dvou pracovníků ruského zastupitelského úřadu v Praze. Ještě před tímto rozhodnutím však byla dána ruské straně velmi korektní možnost, aby obě osoby opustily Českou republiku v klidu, tzv. tichou cestou. To Rusové nevyužili a ani se nesnažili o uklidnění celé situace, spíše naopak. Proto byly obě osoby označeny za persona non grata a opustily dne 7. června Českou republiku.
Přes jasná vyjádření premiéra, ministra zahraničí a členů Výboru pro bezpečnost poslanecké sněmovny, tedy všech těch, kteří byli detailně seznámeni s případem a znají pravdu, se stále objevují v mediálním prostoru různé nejasnosti, zaručená tvrzení i lži. Pokusíme se proto alespoň ty nejčastěji uváděné uvést na pravou míru:
Celý případ byl blamáž BIS, protože bylo od začátku jasné, že je to lež.
BIS obdržela anonymní e-mail, který velmi detailně popisoval údajnou hrozbu pro české komunální politiky. Urychleně byly prověřeny informace v něm obsažené a naprostá většina z nich byla ověřitelná, pravdivá a přesná. Žádná bezpečnostní složka na světě nemůže podobnou informaci hodit do koše a riskovat tak, že když se její obsah potvrdí, dojde k poškození či ztrátám na životech nevinných lidí. Nebylo tedy možné riskovat. Bohužel i vraždy jsou v arsenálu ruských zpravodajských služeb.
Vyhoštění dvou diplomatů a tvrzení, že kauza vznikla v důsledku jejich sporů, je výmysl, který má zakrýt neúspěch BIS.
Naopak, BIS ve velmi krátkém čase a pod tlakem neustálých mediálních spekulací dokázala přesně rozkrýt, popsat a zdokumentovat, co se na zastupitelském úřadě RF odehrálo, kdo stál za anonymním e-mailem a jaký cíl sledoval. Úspěchu dosáhla BIS i přesto, že zveřejnění informace o údajném příletu “muže s ricinem” v médiích zásadním způsobem ohrozilo její práci.
Výbornou práci BIS ostatně mimo jiných ocenili veřejně ve svém prohlášení i předseda vlády a v usnesení Výbor pro bezpečnost poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, a to napříč politickým spektrem.
Příběh o údajném sporu dvou diplomatů je natolik absurdní, že se tak nemohl odehrát.
Skutečně je to příběh těžko uvěřitelný, a přesto se stal. BIS o tom získala naprosto nezpochybnitelné důkazy. Právě pro zdánlivou neuvěřitelnost bylo důležité, že průběžně byli informováni premiér, vybraní ministři a orgány Parlamentu ČR. Pochybovačné hlasy ve veřejném prostoru ostatně ruská strana okamžitě využila a začala popisovat selhání pracovníků ruského vyslanectví jako podraz na nevinné diplomaty (viz dojemné loučení jednoho z nich na sociálních sítích).
Informaci o údajném příletu muže s ricinem předala médiím sama BIS.*-*-*-*-
Službu zveřejnění informace významně poškodilo a téměř znemožnilo došetření případu. Pokud by BIS informace sama zveřejnila, tak by de facto sama sobě překazila práci. Proto služba podala trestní oznámení, tak aby byl únik informace nestranně a jednoznačně vyšetřen. —-
BIS nepředložila veřejnosti žádné důkazy, takže to může být celé jen výmysl.-*-*-*-*
Zpravodajská služba nemůže veřejnost informovat o “živých” kauzách, protože její nástroje, postupy, zdroje informací a hlavně informace samé jsou tajné. Jejich prozrazením by porušila zákon a znemožnila svojí činnost. Zpravodajská služba má své zákonné adresáty (prezident, premiér, vláda, police a další.), kteří jediní jsou oprávnění utajované informace dostávat a na jejich základě přijímat rozhodnutí. Je zcela zřejmé, že -u-u-u-u-akt označení diplomatů jako persona non grata je absolutně krajní a výjimečné řešení. Premiér a ministr zahraničí by rozhodně nesáhli k tomuto kroku, kdyby neměli na stole zcela jednoznačné a nezpochybnitelné důkazy.
Tak to vezměme postupně:
- Pokud někdo ze zastupitelského úřadu donášel (napsal smyšlený udavačský mail) na svého kolegu, je to odporné. Podobné případy se mohou stát (nedávno se dokonce takto snažil vážený akademik poškodit výmysly svého kolegu). Pokud by k takovému selhání na ruském zastupitelství došlo, je to ostuda pro ruskou stranu. Ale ani to není důvod vyostření vztahů s Ruskem, zejména pokud všichni zúčastnění (s Petříčkem v čele) tvrdí, že máme zájem na dobrých vztazích. A už vůbec to neopravňuje k závěru, že Rusko z hlediska uvedeného případu představuje bezpečnostní riziko.
- V celém materiálu BIS (a nikdo ani nic jí v tom nebránilo) není ani zmínka o tom, proč byl vyhoštěn vedoucí kulturního střediska Končakov. Přesto, že to je otázka nejčastěji kladená a je na celém případu nejvíce zarážející, není v materiálu BIS dokonce ani položena. A to přesto, že si je BIS vědoma toho, jak právě tato otázka veřejnost vzrušuje ((viz dojemné loučení jednoho z nich na sociálních sítích)).
K tomu viz též: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/-Ricinovy-agent-Koncakov-pred-cestou-domu-promluvil-k-Cechum-626579
3. Vedoucí kulturního střediska Končakov patřil mezi nejoblíbenější osobnosti ruského zastupitelství z české strany. BIS to musela vědět, patrně věděla, případně bylo její základní povinností to vědět. Z toho vyplývají následující otázky:
– Když dostala udání, musela okamžitě vědět, že je to nesmysl. Například Rusko by člověka, který má takovouto pozici v české komunitě, rozhodně neohrozilo tím, že by ho nechalo provážet kufřík s ricinem. Na to má tisíce jiných příležitostí. Pro objektivnost – tím nezpochybňuji, že BIS měla oprávnění podle principu předběžné opatrnosti jednat.
– BIS podporovala spekulace v mediálním mainstreamu, ačkoli v tu dobu musela vědět, že jsou již zcela mimo to, co se odehrálo.
Vše vypadá na to, že likvidace toho, kdo měl pro pozitivní česko-ruské vztahy velmi pozitivní význam, byla jedním z hlavních cílů celé akce (resp. byla taktickým postupovým cílem).
4. BIS ve svém materiálu vůbec nereaguje na verzi, že materiál, který se jí dostal jako “anonymní mail”, je rovněž podvrh. Podařilo se jí sice vypátrat, že stopy vedou ke Končakovu zastupci Rybakovovi, otázkou však je, zda nebyla tímto směrem od počátku navigována a manipulováno s ní.
5. BIS nemá pravdu, když říká, že od počátku byli “oprávnění adresáti” (prezident, premiér, ministr zahraničí, parlamentní orgány) informováni. Nikoli. Petříček i premiér (rovněž prezident) zcela zjevně potřebnými informacemi po dlouhou dobu nedisponovali, a to ani těmi, kterými by mohli reagovat na absurdní kampaň s kufříkem plným ricinu, tak jak se rozjela v mediálním mainstreamu. Informace dostali až tehdy, kdy byli postaveni situací vytvořenou mediálním mainstreamem na základě “úniků informací” před hotovou věc.
Místo závěru
Ricinové otázky, tak jak jsem je položil už 14. května (!) zůstávají nezodpovězeny, viz:
http://radimvalencik.pise.cz/7870-ricinove-otazky-bisce-a-dalsim.html
Toto je od J. Schneidra, trochu delší, ale také “nastavuje zrcadlo”:
I po tom všem, co proběhlo a bylo zveřejněno, či právě v návaznosti na to, si stále více myslím, že celá trojkauza (socha Koněva, přejmenovaní náměstí, řeporyjský pomník vlasovcům) byla připravena s velkým předstihem a načasována na manévry NATO “Defender Europe 20”, při kterých mělo dojít k přímým válečným provokacím, tak jak jsem psal na závěr již zméněného článku ze 14. května:
“Nesouvisí to s globálními provokacemi vůči Rusku, které se připravovaly načasovaně v návaznosti na velkomanévry NATO “Defender Europe 20″ a které musely být z důvodu koronaviru zrušeny? Přejmenování náměstí, odstranění sochy, památník dvojnásobným zrádcům, předpokládaná reakce ruské strany, vytvoření příběhu agenta s ricinem ke stupňování krize a manipulování s veřejností. A v podmínkách eskalace situace na hranicích EU s Ruskem třeba i nějaká ta oběť některého z nešťastníků, kteří se znelíbili Rusku? To už by k válečnému konfliktu, který by třeba mohl přerůst i ve třetí světovou, nebylo tak daleko…”
Velmi nepřesvědčivý a na mnoha místech logiku postrádající postup i jeho vysvětlení ze strany BIS by tomu nasvědčovaly.
