Ivan David2. 8. 2020
Pohraniční obce v okrese Tavush na severovýchodě Arménie jsou ostřelovány z Ázerbájdžánu. Víme o sporu o Náhorní Karabach, arménskou enklávu uvnitř Ázerbájdžánu, který opakovaně přerostl ve vojenský konflikt. V současné době je muslimský Ázerbájdžán posílen agresivním chováním Turecka. Víme, že zejména po roce 1915 došlo ze strany Turecka ke genocidě 1 a půl miliónu Arménů na území, které obývali nejméně tři tisíce let, ale které se dostávalo pod nadvládu řady dobyvatelů a nakonec Osmanů a Turků.
Pronásledování vedlo k Arménské diaspoře a dnešní Arménie je jen zlomkem původního území obývaného Armény. Konflikt se sousedním Ázerbájdžánem byl utlumen v době ruského impéria a Sovětského svazu.
15. července tohoto roku se v hlavním městě Baku konalo shromáždění tisíců zfanatizovaných Ázerbájdžánců, zejména mládeže, kteří provolávali protiarménská hesla. Následně se podobná shromáždění konala v řadě evropských měst, kde sídlí početná komunita Ázerbájdžánců (Spojeném království, Belgii, Moldávii). Dochází k potyčkám mezi Ázerbájdžánci a Armény. 24. července v Londýně demonstranti zastavovali auta s arménskými poznávacími značkami, vyvlekli cestující z vozů a způsobili jim vážná zranění. Padesát Ázerbájdžánců bylo zatčeno.
Ramil Safarov, ázebájdžánský poručík, který zavraždil v době míru spícího arménského poručíka Gurgena Margarjana (2004), byl zadržen v Maďarsku a vydán soudu v Ázerbájdžánu a tam osvobozen a oslavován jako hrdin a přijímán příznivě i státními orgány. I prezident Obama tím byl údajně rozhořčen a žádal vysvětlení.
Jsem zvědav, zda tyto projevy xenofobie a nenávisti na etnickém základě budou odsouzeny orgány Evropské unie, nebo budou ignorovány stejně jako podobné chování Turecka a deklarace o lidských právach zústanou zase jen na papíře.
