Čechům českou kvalitu?

Avatar
Původní autoři

Ivan David

22. 3. 2021

Samozřejmě. Ale je třeba vědět, kdo rozhoduje o nabídce. O cenách zcela nezávisle a svobodně rozhodují maloobchodní řetězce. Slovo „maloobchod“ je matoucí, jde o hypermarkety. Rozhodují o cenách, za které jsou ochotni nakupovat od zemědělců a potravinářů a také o cenách pro spotřebitele. Rozdíl mezi tím je příjem, po odečtení nákladů zisk. Zisk se daní v zahraničí a dividendy nezdaněné putují k zahraničním akcionářům. Čím nižší jsou výkupní ceny potravin, tím vyšší jsou zisky obchodních řetězců, které mají v ČR podíl na trhu skoro 80%, v Západní Evropě a v některých zemích východu ještě vyšší. Řetězce určí, za kolik jsou ochotny nakoupit, a do této ceny se musí dodavatel vejít, nebo přestane být dodavatelem. Brambory se vykupují typicky za 2,40, prodávají za 19 Kč, přirážka na příklad na jogurtech ve skle je 105%. Drobní zemědělci se se svým zbožím na regály řetězců nedostanou, nejsou schopni zajistit dlouhodobé dodávky pro celou síť ve stálé kvalitě. Zákazník zde o nabídce nerozhoduje, jak tvrdí ideologové hypotetického liberalismu. Suverénem je „velký maloobchod“ se silou přinejmenším lokálního monopolu. Ve Finsku ovládají dva řetězce 90%, ve Francii čtyři řetězce 95% trhu s potravinami.

Na konci textu je komplexní pozměňovací návrh o kterém se jednalo!
Po předložení návrhu novely Zákona o potravinách se s radami se roztrhl pytel. Hlavně prý nenarušit „volnou obchodní soutěž“. Ta ovšem neexistuje, pokud nemáme na mysli soutěž dodavatelů, kdo nabídne nižší cenu. Říká se tomu závod ke dnu. 
I Petr Holub na stránkách „plus rozhlas“ naivně rozumuje, jak jsme u něj zvyklí, v článku pod názvem „Čechům českou kvalitu“. V návrhu Radima Fialy objevil „rozpor“. Ten je prý v tom, že Češi chtějí české potraviny, ale žádají, aby byly kvalitní. „A každý tuzemský zákazník ví velmi dobře, že české zboží není vždy nejlepší alternativou.“ Proto prý „bude jenom správné“, když návrh Sněmovna odmítne. 
Řetězce nakupují ze zahraničí vysoce dotované přebytky, které mohou, ale také nemusí být kvalitní, zejména pokud tráví čas ve skladech a cestováním po Evropě, protože se je nepodařilo realizovat na tamním trhu. Dotován je i vývoz a doprava, vyjde to pro producenta lépe než kompostárna nebo kafilerie. Některé státy produkují s dotacemi několikanásobek vlastní potřeby. 
Čeští producenti mají jiné limity. Pokud má výkupní cena salámu vejít do ceny 18Kč za kilogram (konkrétní příklad), těžko v něm může být maso, musí v něm být separát, kůže, zahušťovadla, barviva, konzervanty… Proto také „nejsou vždy kvalitní“. Pokud má být kvalitní, pak výkupní cena musí být vyšší, a současně záruka, že bude dost zákazníků, kteří si je mohou dovolit. Téměř nedotované české potraviny těžko soutěží s vysoce dotovanými západními, a nemohou soutěžit ani s produkty ze zemí, kde se na limity pesticidů, hormonů a antibiotik nedbá, protože razítko „kontrolujícího“ úředníka lze koupit levně, na sociální standardy zemědělských dělníků nebo dětskou práci se nedbá. Takové dovozy jsou pro řetězce výhodné, proto Evropská unie, jíž vládnou korporace, utlumuje zemědělství v celé Evropě pod záminkou, že škodí životnímu prostředí, za to rozšiřuje a míní masivně rozšiřovat dovozy zejména z Asie a Jižní Ameriky, ale také z Ukrajiny, nikoli od tamních rolníků, ale od korporací působících na gigantických rozlohách za podmínek jako v kolonii.
Zákon o potravinách odmítli senátoři se slabomyslnou argumentací. 
Například senátor Šilar z KDÚ-ČSL blábolil, že „především malí dodavatelé by nemohli tu podmínku splnit, to znamená voni…, my nejsme soběstační v mnoha potravinách, především zelenině…“. Návrh nečetl, nebo nepochopil, že v něm o nějakých podmínkách pro jakékoli dodavatele není ani slovo. Jako by bylo nad jeho chápání, že zemědělci nemohou chovat a pěstovat nic, co nemají šanci prodat. A to i přes to, že je absolventem České zemědělské univerzity v Praze. 
Rady plodem nepochopení
Petr Holub, který se domnívá, že zemědělci pěstují řepku pro radost, protože jim „zajišťuje vysoký zisk bez velké námahy“. Ve skutečnosti pěstují řepku proto, že je pro ni odbyt. Samozřejmě by místo ní klidně pěstovali něco jiného, kdyby byl dostatečný odbyt pro něco jiného s přijatelnou výkupní cenou. 
„Přesto nejde popřít, že v českých obchodech mají být přednostně české potraviny, je jenom potřeba najít jinou cestu, jak je tam dostat“, mudruje Holub. Konstatuje, že v Rakousku je na pultech ve vysoké převaze rakouské zboží. Domnívá se, že rakouští zemědělci produkují potravinářské suroviny a nikoli průmyslové plodiny „a proto mají dostatek kapacit“. Nechápe, že mají dostatek kapacit, protože zemědělské podniky řetězce spoluvlastní a proto nabízejí vlastní produkty a nemusejí pěstovat průmyslové plodiny. V České republice se v devadesátých letech podařilo vládnoucí pravici obchodní síť rozbít a pak nabídnout výhodné podmínky pro zahraniční konkurenci. Na ní nemají čeští zemědělci žádný vliv, ona distribuci ovládá. Petr Holub vlastně navrhuje, aby čeští zemědělci spoluvlastnili distribuci. Pak už by mohli nabízet vlastní zboží jako v Rakousku. Jak prosté milý Watsone. Jenom nepochopil, že v tomto případě „kvóty“ vytvářejí sami producenti a nepotřebují zákon. Naši zákon potřebují, jinak se ve větší míře do řetězců nedostanou. Ale to by bylo proti „tržním principům“, že.
Nakonec Petr Holub přidává další dětinskou úvahu, že se prý velcí producenti musejí hodně snažit, aby se vyrovnali kvalitě od malých sedláků… Tím se prý udržuje vysoká kvalita produktů nabízených v Rakousku v supermarketech. Produkt drobného zemědělce nemusí být ani lepší, ani horší než velkého podniku vybaveného technikou a týmem odborníků. Holub radí: „dříve než se došlápne na supermarkety, je třeba pro plán získat kapitány zdejšího zemědělství“. Jakáž pomoc, jako by nechápal, že jako novinář a původně matfyzák sotva vymyslí něco, na co by zemědělští matadoři nepřišli už dávno sami.

 


PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

VIII. volební období

 

 

 

Pozměňovací návrh

 

 

poslanců Tomia Okamury, Radima Fialy, Moniky Jarošové a dalších

 

 

 

k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

 

sněmovní tisk 502

 

 

 


 

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 502, se mění takto:

 

1. Do části první (Změna zákona o potravinách a tabákových výrobcích), Čl. I se za bod 4 vkládá nový bod X.1, který zní: 

 

„X.1 V § 2 odst. 1 se vkládá nové písmeno q), které zní:

 

„q) potravina z krátkého dodavatelského řetězce potravina vyrobená ze surovin, které pochází z území České republiky, u surovin rostlinného původu se tím rozumí vypěstování, zpracování a zabalení, u surovin živočišného původu se jedná o narození zvířat, odchov, chov, výkrm, poražení a zpracování na území České republiky.“

 

Dosavadní písmena q) až z) se označují jako písmena r) až za). 

 

2. Do části první (Změna zákona o potravinách a tabákových výrobcích), Čl. I se za bod 22 vkládá nový bod X.2, který zní: 

 

„X.2 Ustanovení § 9b zní:

„(1) Při uvádění potraviny na trh lze poskytnout informaci slovy „potravina z krátkého dodavatelského řetězce“, grafické znázornění stanovené prováděcím právním předpisem nebo jinou informaci zejména slovní, obrazovou nebo grafickou naznačující, že země původu potraviny je Česká republika, pokud

a)     100 % všech složek celkové hmotnosti nezpracované potraviny, vinařských produktů47)nebo mléka pochází z České republiky, a prvovýroba48), narození, chov, porážka zvířat a všechny fáze výroby proběhly na území České republiky, nebo

 

b)     součet hmotnosti složek pocházejících z České republiky tvoří nejméně 75 % celkové hmotnosti všech složek stanovené v okamžiku jejich použití při výrobě potraviny jiné než uvedené v písmeni a) a výroba proběhla na území České republiky; přidaná voda se nezapočítává do celkové hmotnosti všech složek.

 

  (2) Označení podle odstavce 1 písm. b) nelze použít pro vinařské produkty.

 

(3) Provozovatel potravinářského podniku provozující maloobchod61) je povinen zajistit, aby podíl vybraných základních potravin z krátkého dodavatelského řetězce uvedených v Příloze č. 1 a splňujících kritéria dle odst. 1 písm. a) nebo b), bez ohledu na to, zda jsou způsobem dle odstavce 1 zákona skutečně označeny, prodaných konečným spotřebitelům činil v každé jím provozované maloobchodní provozovně

a)     minimálně 55 % v kalendářním roce 2022,

b)     minimálně 58 % v kalendářním roce 2023,

c)     minimálně 61 % v kalendářním roce 2024,

d)     minimálně 64 % v kalendářním roce 2025,

e)     minimálně 67 % v kalendářním roce 2026,

f)      minimálně 70 % v kalendářním roce 2027,

g)     minimálně 73 % v kalendářním roce 2028 a následujících letech.

 

(4) Povinnost dle odstavce 4 se nevztahuje na

a) prodej potravin v maloobchodních provozovnách s prodejní plochou do 400 m2;

b) prodej potravin ve specializovaných maloobchodních provozovnách zaměřených na prodej potravin původem ze zemí, oblastí nebo regionů mimo území České republiky, pokud je takové specializované prodejní zaměření veřejně deklarováno, zejména označením provozovny, názvem nebo obchodním jménem provozovatele nebo jiným obdobným způsobem, a odpovídá mu skladba prodejů potravin konečným spotřebitelům; bližší podrobnosti stanoví ministerstvo svou vyhláškou;

c) prodej potravin ve specializovaných maloobchodních provozovnách zaměřených na prodej konkrétních druhů, typů nebo kategorií potravin, pokud je takové specializované prodejní zaměření veřejně deklarováno, zejména označením provozovny, názvem nebo obchodním jménem provozovatele nebo jiným obdobným způsobem, a odpovídá mu skladba prodejů potravin konečným spotřebitelům; bližší podrobnosti stanoví ministerstvo svou vyhláškou.

 

(5) Pro účely odstavce 3 se výše podílu vyjádřená v procentech zjistí jako stonásobek podílu celkového objemu potravin uvedených v Příloze č. 1, které splňují kritéria dle odst. 1 písm. a) nebo b), bez ohledu na to, zda jsou způsobem dle odstavce 1 zákona skutečně označeny, vyjádřeného v  jednotkách hmotnosti, prodaného provozovatelem potravinářského podniku provozujícím maloobchod v příslušném kalendářním roce, vůči celkovému objemu potravin uvedených v Příloze č. 1 vyjádřenému v jednotkách hmotnosti, prodanému provozovatelem potravinářského podniku provozujícího maloobchod za příslušný kalendářní rok, a to samostatně za každou maloobchodní provozovnu, na kterou se povinnost dle odst. 3 vztahuje; přidaná voda, koření a sůl se nezohledňují.

 

(6) Provozovatel potravinářského podniku je povinen bez zbytečného odkladu doložit orgánu dozoru na jeho žádost původ celkové hmotnosti potravin z krátkého dodavatelského řetězce uvedených v Příloze č. 1 tohoto zákona nebo všech složek celkové hmotnosti potravin z krátkého dodavatelského řetězce uvedených v Příloze č. 1 tohoto zákona, které v průběhu kalendářního roku dodal provozovatelům potravinářského podniku provozujícím maloobchod do maloobchodních provozoven, na které se vztahuje povinnost dle odst. 4; přidaná voda, koření a sůl se nezohledňují.“.

 

Poznámka pod čarou č. 61 zní: „61) Čl. 3 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 178/2002, v platném znění”.”

 

3. Do části první (Změna zákona o potravinách a tabákových výrobcích), Čl. I se za bod 58 vkládá nový bod X.3, který zní: 

 

„X.3 V § 17 se za odst. 5 vkládají nové odstavce 6 a 7, které zní:

„ (6) Provozovatel potravinářského podniku se dopustí přestupku rovněž tím, že nesplní povinnost doložit původ potravin z krátkého dodavatelského řetězce nebo jejich složek dle § 9b odst. 6;

(7) Provozovatel potravinářského podniku provozující maloobchod se dopustí přestupku, pokud nedodrží povinnost zajistit stanovenou úroveň podílu prodejů vybraných základních potravin z krátkého dodavatelského řetězce konečným spotřebitelům v jím provozovaných maloobchodních provozovnách dle § 9b odst. 3.“.“.

 

4. Do části první (Změna zákona o potravinách a tabákových výrobcích), Čl. I se za bod 70 vkládá nový bod X.4, který zní: 

„X.4 V § 17f písm. a) se za slova 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 17 odst. 1 písm. g), h), x), § 17 odst. 2 písm. d), § 17 odst. 4 nebo 5,“ vkládají slova „§ 17 odst. 6,“;

 

5. Do části první (Změna zákona o potravinách a tabákových výrobcích), Čl. I se za bod 70 (a zároveň až za bod X.4 vložený tímto pozměňovacím návrhem)  vkládá nový bod X.5, který zní: 

„X.5 V § 17f písm. b) se za slova „3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 17 odst. 1 písm. f), k), l), q), s), u) nebo z), § 17 odst. 3, “ vkládají slova „§ 17 odst. 7 pokud jde o maloobchodní provozovnu s prodejní plochou od 400 m2 do 1 000 m2,“.

 

6. Do části první (Změna zákona o potravinách a tabákových výrobcích), Čl. I se za bod 70 (a zároveň až za bod X.5 vložený tímto pozměňovacím návrhem) vkládá nový bod X.6, který zní: 

„X.6 V § 17f písm. c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 17 odst. 1 písm. a), b), d), e), j), m), n), o), r), v) nebo w), § 17 odst. 2 písm. c), g), h), i) nebo j),“  vkládají slova „§ 17 odst. 7 pokud jde o maloobchodní provozovnu s prodejní plochou nad 1 000 m2.“.

 

7. Do části první (Změna zákona o potravinách a tabákových výrobcích), Čl. I se za bod 71 vkládá nový bod X.7, který zní: 

„X.7 V § 17i odst. 1 se za písm. e) vkládá nové písm. f), které zní:

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jde-li o přestupky podle § 17 odst. 6 a 7.“.“

 

8. Do části první (Změna zákona o potravinách a tabákových výrobcích), Čl. I se za bod 73 vkládá nový bod X.8, který zní: 

„X.8 V § 18 odst. 1 se za písm. u) vkládá nové písm. v) které zní:

„v) bližší podrobnosti a podmínky prodeje potravin ve specializovaných maloobchodních provozovnách zaměřených na prodej potravin původem ze zemí, oblastí nebo regionů mimo území České republiky a prodeje potravin ve specializovaných maloobchodních provozovnách zaměřených na prodej konkrétních druhů, typů nebo kategorií potravin ve smyslu ust. § 9b odst. 4 písm. b) a c), na které se nevztahuje povinnost dle § 9b odst. 3.“.“.

 

9. Do části první (Změna zákona o potravinách a tabákových výrobcích), Čl. I se za bod 73 (a zároveň až za bod X.8 vložený tímto návrhem zákona) vkládá nový bod X.9, který zní: 

 

 „X.9 Doplňuje se Příloha č. 1 k zákonu, která zní:

„Příloha č.1

Seznam potravin z krátkého dodavatelského řetězce, na něž se vztahuje povinnost dle § 9b odst. 3 zákona

 

Kód CZ-CPA 2015 // Název položky

 

A

PRODUKTY A SLUŽBY ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A RYBÁŘSTVÍ

01

Produkty zemědělství a myslivosti a související služby

01.11.61

Fazole, zelené

01.11.62

Hrách, zelený

01.11.69

Ostatní zelené luštěniny

01.11.71

Fazole, sušené

01.11.72

Boby obecné, sušené

01.11.74

Čočka, sušená

01.11.75

Hrách, sušený

01.11.81

Sójové boby

01.11.91

Lněná semena

01.11.92

Hořčičná semena

01.11.95

Slunečnicová semena

01.11.99

Ostatní olejnatá semena j. n.

01.13.11

Chřest

01.13.12

Zelí

01.13.13

Květák a  brokolice

01.13.14

Salát hlávkový

01.13.15

Čekanka

01.13.16

Špenát

01.13.19

Ostatní listová nebo řapíkatá a stonková zelenina

01.13.31

Čili papričky a paprika zeleninová (pouze paprika rodu Capsicum)

01.13.32

Okurky salátové a okurky nakládačky

01.13.33

Lilek

01.13.34

Rajčata

01.13.39

Ostatní plodová zelenina j. n.

01.13.41

Mrkev, vodnice a tuřín

01.13.42

Česnek

01.13.43

Cibule

01.13.44

Pór a jiná cibulová zelenina

01.13.49

Ostatní kořenová a hlízová zelenina (bez vysokého obsahu škrobu nebo inulinu)

01.13.51

Brambory

01.13.80

Houby

01.13.90

Zelenina, čerstvá, j. n.

01.21.11

Stolní hrozny, čerstvé

01.21.12

Ostatní vinné hrozny, čerstvé

01.24.10

Jablka

01.24.21

Hrušky

01.24.23

Meruňky

01.24.24

Třešně

01.24.25

Broskve

01.24.27

Švestky

01.24.29

Ostatní jádrové a peckové ovoce j. n.

01.25.12

Maliny

01.25.13

Jahody

01.25.19

Ostatní bobulové ovoce a plody rodu Vaccinium j. n.

01.25.33

Lískové oříšky

01.25.35

Vlašské ořechy

01.28.12

Čili papričky a paprika zeleninová, suché (pouze paprika rodu Capsicum), surové

01.47.21

Slepičí vejce ve skořápkách, čerstvá

01.47.22

Vejce jiné drůbeže ve skořápkách, čerstvá

01.49.21

Přírodní med

 

 

 

C

VÝROBKY A SLUŽBY ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU

10

Potravinářské výrobky, vč. souvisejících služeb a prací

10.11.11

Hovězí maso, čerstvé nebo chlazené

10.11.12

Vepřové maso, čerstvé nebo chlazené

10.11.13

Skopové maso, čerstvé nebo chlazené

10.11.14

Kozí maso, čerstvé nebo chlazené

10.11.20

Jedlé droby hovězí, vepřové, skopové, kozí, koňské a z jiných koňovitých, čerstvé nebo chlazené

10.11.31

Hovězí maso, zmrazené

10.11.32

Vepřové maso, zmrazené

10.11.33

Skopové maso, zmrazené

10.11.34

Kozí maso, zmrazené

10.11.39

Maso a jedlé droby (kromě drůbežího), čerstvé, chlazené nebo zmrazené j. n.

10.11.50

Tuk hovězí, ovčí, kozí nebo vepřový

10.12.10

Drůbeží maso, čerstvé nebo chlazené

10.12.20

Drůbeží maso, zmrazené

10.12.40

Jedlé drůbeží droby

10.13.11

Vepřové maso, kusy, solené, sušené nebo uzené (slanina a kýta)

10.13.12

Hovězí maso, solené, sušené nebo uzené

10.13.13

Ostatní maso a jedlé droby, solené nebo ve slaném nálevu, sušené nebo uzené (kromě vepřového a hovězího masa); jedlé moučky a prášky z masa nebo drobů

10.13.14

Uzenky, salámy a podobné výrobky z masa, drobů nebo krve

10.13.15

Jiné upravené a konzervované maso, droby nebo krev, kromě pokrmů z upraveného masa a drobů

10.31.11

Brambory zmrazené

10.31.12

Sušené brambory, též rozřezané na kousky nebo na plátky, avšak jinak neupravené

10.31.13

Sušené brambory ve formě mouky, moučky, vloček, granulí a pelet

10.31.14

Brambory upravené nebo konzervované

10.32.11

Šťáva z  rajských jablek

10.32.15

Hroznová šťáva

10.32.16

Jablečná šťáva

10.32.17

Směsi ovocných a zeleninových šťáv

10.32.19

Ostatní ovocné a zeleninové šťávy

10.39.11

Zelenina, zmrazená

10.39.12

Zelenina prozatímně konzervovaná

10.39.13

Sušená zelenina

10.39.14

Krájená a  balená zelenina a ovoce

10.39.15

Fazole, konzervované jinak než octem nebo kyselinou octovou, kromě upravených zeleninových pokrmů

10.39.16

Hrách, konzervovaný jinak než octem nebo kyselinou octovou, kromě upravených zeleninových pokrmů

10.39.17

Ostatní zelenina (kromě brambor), konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, kromě upravených zeleninových pokrmů

10.39.18

Zelenina (kromě brambor), ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, upravené nebo konzervované v octě nebo kyselině octové

10.39.21

Ovoce a  ořechy, též vařené, zmrazené

10.39.22

Marmelády, džemy, želé, ovocné pomazánky, ovocné a ořechové protlaky a pasty

10.39.29

Ostatní zpracované, sušené nebo konzervované ovoce a ořechy

10.41.19

Ostatní živočišné tuky a oleje a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené

10.41.23

Slunečnicový olej, surový

10.41.24

Řepkový, řepicový a hořčičný olej, surové

10.41.54

Slunečnicový olej a jeho frakce, rafinovaný, ale chemicky neupravený

10.41.56

Řepkový, řepicový a hořčičný olej a jejich frakce, rafinovaný, ale chemicky neupravený

10.41.59

Ostatní oleje a jejich frakce, rafinované, ale chemicky neupravené; pevné rostlinné tuky a jiné rostlinné oleje (kromě kukuřičného oleje) a  jejich frakce, rafinované, ale chemicky neupravené, j. n.

10.42.10

Margarín a  podobné jedlé tuky

10.51.11

Upravené tekuté mléko

10.51.12

Mléko a  smetana o obsahu tuku > 6 %, nezahuštěné ani slazené

10.51.21

Odstředěné mléko a smetana, v pevné formě

10.51.22

Plnotučné mléko a smetana, v pevné formě

10.51.30

Máslo a  mléčné pomazánky

10.51.40

Sýry a tvaroh

10.51.51

Mléko a  smetana zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr a jiná sladidla, jiné než sušené

10.51.52

Jogurt a jiné fermentované nebo acidofilní mléko nebo smetana

10.51.55

Syrovátka

10.51.56

Mléčné výrobky j. n.

10.52.10

Zmrzlina a  podobné výrobky

10.61.21

Pšeničná mouka nebo mouka ze soureže

10.61.22

Ostatní obilné mouky

10.61.23

Zeleninové mouky a krupice

10.61.24

Směsi pro přípravu pekařských výrobků

10.61.31

Krupice a  krupička z pšenice

10.61.32

Krupice, krupička a pelety z obilovin j. n.

10.61.33

Snídaňové cereálie a ostatní výrobky z obilných zrn

10.62.11

Škroby; inulin; pšeničný lepek; dextriny a jiné modifikované škroby

10.62.13

Glukosa a  glukosový sirup; fruktosa a fruktosový sirup; invertní cukr; cukry a cukerné sirupy j. n.

10.62.14

Kukuřičný olej

10.71.11

Chléb, čerstvý

10.71.12

Ostatní pekařské a cukrářské výrobky, čerstvé

10.72.11

Suchary, opékaný chléb

10.72.12

Perník a  podobné výrobky; sladké sušenky; vafle a oplatky

10.72.19

Ostatní suché nebo trvanlivé pekařské výrobky

10.82.23

Cukrovinky (vč. bílé čokolády) neobsahující kakao

10.82.24

Ovoce, ořechy, ovocné kůry a slupky a jiné části rostlin konzervované cukrem

10.83.15

Bylinné čaje

10.84.11

Stolní ocet a  jeho náhražky získané z kyseliny octové

10.84.12

Hotové omáčky; směsi koření a směsi přísad pro ochucení; hořčičná mouka a moučka a  připravená hořčice

10.84.30

Potravinářská sůl

10.89.11

Polévky, bujony a přípravky z bujonů

10.89.12

Vejce bez skořápek a vaječné žloutky čerstvé nebo konzervované; vejce ve skořápkách vařená nebo konzervovaná; vaječný albumin

10.89.13

Droždí (aktivní nebo neaktivní); jiné neživé jednobuněčné mikroorganismy; hotové prášky do pečiva“.“.

 

 

 

 

 

 

Platné znění dotčených ustanovení s vyznačením navrhovaných změn

 

 

§ 2

Základní pojmy

 

            (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

 

a) kontrolním vzorkem vzorek složený ze všech dílčích vzorků, obsahující vzorek či vzorky určené pro úřední kontrolu, popřípadě také vzorek určený pro doplňující odborný posudek pro potřeby kontrolované osoby, pokud o něj kontrolovaná osoba požádá,

 

b) čistým množstvím množství potraviny bez obalu nebo průměrné množství potraviny stanovené podle prováděcího právního předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie,

 

c) názvem21) název výrobku, druhu, skupiny nebo podskupiny potraviny stanovený jiným právním předpisem22) nebo prováděcím právním předpisem,

 

d) místem určení místo prvního příjmu potravin včetně místa jakéhokoli prvního zacházení nebo manipulace s potravinou na území České republiky,

 

e) jakostí soubor charakteristických vlastností jednotlivých druhů, skupin a podskupin potravin a tabákových výrobků, jejichž limity jsou stanoveny tímto zákonem, prováděcím právním předpisem anebo přímo použitelným předpisem Evropské unie,

 

f) výrobou potravin čištění, třídění, upravování, opracování a zpracování, včetně souvisejícího balení a dalších úprav potravin za účelem uvádění na trh, s výjimkou činnosti spočívající pouze v samostatném procesu balení nebo v krájení nebo jiném způsobu dělení potravin včetně jejich navazujícího balení,

 

g) doplňkem stravy potravina, jejímž účelem je doplňovat běžnou stravu a která je koncentrovaným zdrojem vitaminů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsažených v potravině samostatně nebo v kombinaci, určená k přímé spotřebě v malých odměřených množstvích,

 

h) uváděním na trh tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky nabízení k prodeji nebo poskytnutí výrobků, bez ohledu na jejich místo výroby, spotřebitelům, kteří se nacházejí ve členském státě Evropské unie nebo ve smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen “členský stát Evropské unie”), za úplatu nebo zdarma, a to i prostřednictvím prodeje na dálku; v případě přeshraničního prodeje na dálku se výrobek považuje za uvedený na trh ve členském státě Evropské unie, ve kterém se nachází spotřebitel,

 

i) původním použitím potraviny použití stanovené výrobcem,

 

j) potravinami použitelnými k jinému než původnímu použití potraviny bezpečné, které však nesplňují požadavky na jejich původní použití,

 

k) šarží množství druhově totožných jednotek, které byly vyrobeny za stejných podmínek,

 

l) tabákovým výrobkem výrobek, který může být užíván a obsahuje neupravený nebo zcela či z části geneticky upravený tabák,

 

m) klasifikací jatečně upravených těl jatečných zvířat (dále jen “klasifikace jatečných zvířat”) způsob zařazování jatečně upravených těl jatečných zvířat do tříd jakosti způsobem stanoveným přímo použitelnými předpisy Evropské unie a prováděcím právním předpisem,

 

n) potravinou neznámého původu potravina, u které nelze identifikovat provozovatele potravinářského podniku, který potravinu nebo její složku vyrobil nebo dodal jinému provozovateli potravinářského podniku,

 

o) potravinami živočišného původu potraviny stanovené definicemi uvedenými v bodech 1.1, 1.10, 1.11, 1.12, 1.13, 1.14, 1.15, 2.1, 3.1, 3.4, 3.5, 3.6, 4.1, 5.1, 5.2, 5.3, 6., 7. a 8.1 odrážce druhé a třetí přílohy I k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, mlezivo, krev, včelí produkty a maso krokodýlů,

 

p) prodejním úsekem část prodejní plochy samoobslužné prodejny vymezená prodejním pultem, je-li pult bez přepážek, nebo částí prodejního pultu oddělenou přepážkami, a související prostory samoobslužné prodejny používané k úpravě a skladování potravin uváděných na trh v prodejním pultu, je-li pult bez přepážek, nebo části prodejního pultu oddělené přepážkami,

 

q) potravina z krátkého dodavatelského řetězce potravina vyrobená ze surovin, které pochází z území České republiky, u surovin rostlinného původu se tím rozumí vypěstování, zpracování a zabalení, u surovin živočišného původu se jedná o narození zvířat, odchov, chov, výkrm, poražení a zpracování na území České republiky.

 

q)r) tabákem listy a jiné přírodní, zpracované nebo nezpracované části rostlin tabáku, včetně expandovaného a rekonstituovaného tabáku,

 

r)s) dýmkovým tabákem tabák výhradně určený pro užití v dýmce, který se může užívat prostřednictvím postupného spalování, výrobcem nebo dovozcem výhradně určený pro užití v dýmce,

 

s)t) tabákem určeným k ručnímu balení cigaret tabák, který spotřebitel nebo maloobchodní prodejce mohou použít k vlastnímu balení cigaret,

 

t)u) bezdýmným tabákovým výrobkem tabákový výrobek, jehož užití nezahrnuje postupné spalování, včetně žvýkacího tabáku, šňupacího tabáku a tabáku určeného k orálnímu užití,

 

u)v) žvýkacím tabákem bezdýmný tabákový výrobek určený výhradně ke žvýkání,

 

v)w) šňupacím tabákem bezdýmný tabákový výrobek, který může být užíván nosem,

 

w)x) tabákem určeným k orálnímu užití všechny tabákové výrobky vyrobené zcela nebo částečně z tabáku určené k užívání ústy kromě těch, které jsou určeny k inhalaci nebo žvýkání, v prášku nebo ve formě jemnozrnných granulí nebo v jakékoli kombinaci těchto forem, nabízené zejména v sáčkových porcích nebo v porézních sáčcích,

 

x)y) tabákovým výrobkem určeným ke kouření tabákový výrobek jiný než bezdýmný tabákový výrobek,

 

y)z) cigaretou tabákový provazec, který se může užívat prostřednictvím spalovacího procesu, a to

1. tabákový provazec, který se kouří v nezměněném stavu, s výjimkou doutníku a doutníčku,

2. tabákový provazec, který se jednoduchou neprůmyslovou manipulací vloží do dutinek z cigaretového papíru, nebo

3. tabákový provazec, který se jednoduchou neprůmyslovou manipulací zabalí do cigaretového papíru,

 

z) za) doutníkem tabákový smotek, který se může užívat prostřednictvím spalovacího procesu, lze jej kouřit v nezměněném stavu, a s ohledem na jeho vlastnosti a očekávání běžného spotřebitele je v nezměněném stavu určen výhradně ke kouření a obsahuje

1. krycí list ze surového tabáku, nebo

2. trhanou tabákovou náplň s krycím listem v obvyklé barvě doutníku z rekonstituovaného tabáku, jenž kryje celý výrobek, popřípadě i filtr, avšak nikoli náustek v případě doutníků s náustkem, přičemž jeho jednotková hmotnost bez filtru nebo náustku činí nejméně 2,3 g a nejvýše 10 g a je-li obvod nejméně jedné třetiny délky alespoň 34 mm;

za doutník se považuje rovněž výrobek skládající se částečně z jiných látek než z tabáku, který jinak splňuje podmínky uvedené v tomto písmeni.

 

 

§ 9b

 (1) Při uvádění potraviny na trh lze poskytnout informaci slovy česká potravinapotravina z krátkého dodavatelského řetězce, grafické znázornění stanovené prováděcím právním předpisem nebo jinou informaci zejména slovní, obrazovou nebo grafickou naznačující, že země původu potraviny je Česká republika, pokud

a)     100 % všech složek celkové hmotnosti nezpracované potraviny, vinařských produktů47)nebo mléka pochází z České republiky, a prvovýroba48), narození, chov, porážka zvířat a všechny fáze výroby proběhly na území České republiky, nebo

 

b)     součet hmotnosti složek pocházejících z České republiky tvoří nejméně 75 % celkové hmotnosti všech složek stanovené v okamžiku jejich použití při výrobě potraviny jiné než uvedené v písmeni a) a výroba proběhla na území České republiky; přidaná voda se nezapočítává do celkové hmotnosti všech složek.

 

               (2) Při uvádění potraviny na trh lze poskytnout informaci slovy “vyrobeno v České republice” nebo slovy, která mají pro spotřebitele stejný význam, pokud výroba proběhla na území České republiky.

 

(3)(2) Označení podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 2 nelze použít pro vinařské produkty.

 

(3) Provozovatel potravinářského podniku provozující maloobchod61) je povinen zajistit, aby podíl vybraných základních potravin z krátkého dodavatelského řetězce uvedených v Příloze č. 1 a splňujících kritéria dle odst. 1 písm. a) nebo b), bez ohledu na to, zda jsou způsobem dle odstavce 1 zákona skutečně označeny, prodaných konečným spotřebitelům činil v každé jím provozované maloobchodní provozovně

a)     minimálně 55 % v kalendářním roce 2022,

b)     minimálně 58 % v kalendářním roce 2023,

c)     minimálně 61 % v kalendářním roce 2024,

d)     minimálně 64 % v kalendářním roce 2025,

e)     minimálně 67 % v kalendářním roce 2026,

f)      minimálně 70 % v kalendářním roce 2027,

g)     minimálně 73 % v kalendářním roce 2028 a následujících letech.

 

(4) Povinnost dle odstavce 4 se nevztahuje na

a) prodej potravin v maloobchodních provozovnách s prodejní plochou do 400 m2;

b) prodej potravin ve specializovaných maloobchodních provozovnách zaměřených na prodej potravin původem ze zemí, oblastí nebo regionů mimo území České republiky, pokud je takové specializované prodejní zaměření veřejně deklarováno, zejména označením provozovny, názvem nebo obchodním jménem provozovatele nebo jiným obdobným způsobem, a odpovídá mu skladba prodejů potravin konečným spotřebitelům; bližší podrobnosti stanoví ministerstvo svou vyhláškou;

c) prodej potravin ve specializovaných maloobchodních provozovnách zaměřených na prodej konkrétních druhů, typů nebo kategorií potravin, pokud je takové specializované prodejní zaměření veřejně deklarováno, zejména označením provozovny, názvem nebo obchodním jménem provozovatele nebo jiným obdobným způsobem, a odpovídá mu skladba prodejů potravin konečným spotřebitelům; bližší podrobnosti stanoví ministerstvo svou vyhláškou.

 

(5) Pro účely odstavce 3 se výše podílu vyjádřená v procentech zjistí jako stonásobek podílu celkového objemu potravin uvedených v Příloze č. 1, které splňují kritéria dle odst. 1 písm. a) nebo b), bez ohledu na to, zda jsou způsobem dle odstavce 1 zákona skutečně označeny, vyjádřeného v  jednotkách hmotnosti, prodaného provozovatelem potravinářského podniku provozujícím maloobchod v příslušném kalendářním roce, vůči celkovému objemu potravin uvedených v Příloze č. 1 vyjádřenému v jednotkách hmotnosti, prodanému provozovatelem potravinářského podniku provozujícího maloobchod za příslušný kalendářní rok, a to samostatně za každou maloobchodní provozovnu, na kterou se povinnost dle odst. 3 vztahuje; přidaná voda, koření a sůl se nezohledňují.

 

(6) Provozovatel potravinářského podniku je povinen bez zbytečného odkladu doložit orgánu dozoru na jeho žádost původ celkové hmotnosti potravin z krátkého dodavatelského řetězce uvedených v Příloze č. 1 tohoto zákona nebo všech složek celkové hmotnosti potravin z krátkého dodavatelského řetězce uvedených v Příloze č. 1 tohoto zákona, které v průběhu kalendářního roku dodal provozovatelům potravinářského podniku provozujícím maloobchod do maloobchodních provozoven, na které se vztahuje povinnost dle odst. 4; přidaná voda, koření a sůl se nezohledňují.

 

 

 

* * *

 

§ 17

 

nadpis vypuštěn

 

            (1) Provozovatel potravinářského podniku se dopustí přestupku tím, že

 

a) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. a) nedodrží smyslové, fyzikální, chemické nebo mikrobiologické požadavky na jakost potravin,

 

b) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. b) nedodrží technologické nebo hygienické požadavky, způsob nebo podmínky přepravy, uchování nebo manipulace s potravinami,

 

c) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. d) nedodrží požadavky na přípustný obsah toxikologicky významných látek v potravinách,

 

d) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. e) neuvádí povinné informace o potravinách, stanovené v právních předpisech, v českém jazyce,

 

e) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. f) nedodrží požadavky na složení doplňků stravy, jejich označování nebo způsob použití,

 

f) používá obaly nebo obalové materiály v rozporu s § 3 odst. 1 písm. g),

 

g) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. h) neposkytne potřebný počet zaměstnanců nebo odpovídající technické vybavení,

 

h) nesplní oznamovací povinnost podle § 3 odst. 1 písm. i),

 

i) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. j) nezajistí dodržování požadavků na nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace,

 

j) uchovává potraviny v rozporu s § 3 odst. 1 písm. k),

 

k) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. l) nezkrátí datum minimální trvanlivosti nebo použitelnosti anebo neuchová původní obal potraviny nebo etiketu nebo čitelnou a srozumitelnou kopii obalu nebo etikety,

 

l) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. m) uvádí na trh nebalené potraviny určené pro zvláštní výživu nebo nebalené doplňky stravy,

 

m) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. n) nedodrží lhůty nebo jiné požadavky pro uvádění potravin na trh stanovené prováděcím právním předpisem,

 

n) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. o) nezachová označení šarže,

 

o) neuvede povinné údaje při uvádění potravin na trh komunikačními prostředky na dálku podle § 3 odst. 1 písm. p),

 

p) nevyřadí z dalšího uvádění na trh potraviny podle § 3 odst. 1 písm. q) bodu 1,

 

q) nevyřadí z dalšího uvádění na trh potraviny podle § 3 odst. 1 písm. q) bodu 2,

 

r) nevyřadí z dalšího uvádění na trh potraviny podle § 3 odst. 1 písm. q) bodů 3 až 5,

 

s) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. r) nezabezpečí, aby ve všech fázích uvádění potraviny na trh byl k dispozici doklad o původu zboží, nebo bez zbytečného odkladu nepředloží doklad o původu zboží orgánu dozoru na jeho žádost,

 

t) uvádí na trh potraviny nového typu jiné než rovnocenné v rozporu s § 3 odst. 1 písm. s),

 

u) v krizovém stavu nezajistí zásobování obyvatelstva potravinami podle § 3 odst. 1 písm. t),

 

v) naloží s potravinami, které neodpovídají požadavkům na nejvyšší přípustnou radioaktivní kontaminaci, v rozporu s § 3 odst. 6,

 

w) při ozáření potraviny postupuje v rozporu s § 4 odst. 1, 2 nebo 3,

 

x) uvádí na trh potraviny ozářené ionizujícím zářením bez stanovené dokumentace podle § 4 odst. 8,

 

y) v rozporu s § 10 odst. 4 použije pro výrobu potravin potraviny s prošlým datem použitelnosti nebo s prošlým datem minimální trvanlivosti, nebo

 

z) nedodrží ochranné opatření vydané podle § 15 odst. 9 nebo podle § 15b odst. 5.

 

            (2) Provozovatel potravinářského podniku se dále dopustí přestupku tím, že

 

a) nedodrží požadavky na bezpečnost potravin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na potraviny,

 

b) v rozporu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími požadavky na potraviny uvádí na trh potravinu klamavě označenou nebo opatřenou zavádějícími informacemi anebo ji nabízí klamavým způsobem,

 

c) jiným jednáním, než je uvedeno v písmeni a), v písmeni b), v odstavci 1 písm. g) nebo z), v odstavci 4 nebo v odstavci 5, nesplní povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na potraviny nebo mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která je vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv nebo ve Sbírce zákonů,

 

d) uvádí na trh volně rostoucí houby v rozporu s § 3 odst. 8,

 

e) uvádí na trh potravinu v rozporu s § 9b,

 

f) poruší zákaz uvádět na trh potraviny podle § 10 odst. 1,

 

g) uvádí na trh potraviny po datu minimální trvanlivosti v rozporu s § 10 odst. 2,

 

h) uvádí na trh potraviny použitelné k jinému než původnímu použití v rozporu s § 10 odst. 3,

 

i) uvádí na trh potraviny, které nejsou v souladu s požadavky tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na potraviny, v rozporu s § 11 odst. 3 nebo 4, nebo

 

j) v rozporu s § 11 odst. 2 neposkytne bezplatně neziskové organizaci potraviny, které nejsou v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky na potraviny, ale jsou bezpečné.

 

            (3) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí, balí, krájí nebo jiným způsobem dělí potraviny, se dále dopustí přestupku tím, že

 

a) získává vodu k výrobě balené pramenité vody, balené kojenecké vody nebo balené přírodní minerální vody v rozporu s § 3 odst. 2 písm. a), nebo

 

b) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. b) používá jiné než tepelně ošetřené vaječné obsahy.

 

            (4) Provozovatel potravinářského podniku, který dováží potraviny z třetích zemí, se dále dopustí přestupku tím, že dováží potraviny v rozporu s § 3 odst. 4 nebo § 4 odst. 7 písm. c).

 

            (5) Provozovatel potravinářského podniku, který vyváží potraviny, se dále dopustí přestupku tím, že vyváží potraviny v rozporu s § 3 odst. 5.

 

(6) Provozovatel potravinářského podniku se dopustí přestupku rovněž tím, že nesplní povinnost doložit původ potravin z krátkého dodavatelského řetězce nebo jejich složek dle § 9b odst. 6;

 

(7) Provozovatel potravinářského podniku provozující maloobchod se dopustí přestupku, pokud nedodrží povinnost zajistit stanovenou úroveň podílu prodejů vybraných základních potravin z krátkého dodavatelského řetězcekonečným spotřebitelům v jím provozovaných maloobchodních provozovnách dle § 9b odst. 3.

 

***

§ 17i

 

            (1) Přestupky podle tohoto zákona projednávají

 

a) inspektoráty Státní zemědělské a potravinářské inspekce, jde-li o přestupky podle § 17, 17a, § 17b odst. 2 až 6, § 17c odst. 1 až 3, § 17d odst. 2 až 6 a § 17e,

 

b) krajské veterinární správy, jde-li o přestupky podle § 17 odst. 1, § 17 odst. 2, § 17 odst. 3 písm. b), § 17 odst. 4 a 5, § 17a odst. 2 až 6 a § 17b odst. 1 až 5,

 

c) krajské hygienické stanice, jde-li o přestupky podle § 17 odst. 1 písm. a) až d), f) až v), x) a y), § 17 odst. 2, § 17b odst. 6, § 17c odst. 4 až 6 a § 17d odst. 1, 3 a 4,

 

d) Ministerstvo obrany, jde-li o přestupky podle § 17, § 17a odst. 1 až 4, § 17a odst. 6 a § 17b odst. 2 až 6,

 

e) Ministerstvo vnitra, jde-li o přestupky podle § 17, § 17a odst. 1 až 4, § 17a odst. 6 a § 17b odst. 2 až 6.,

 

f) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jde-li o přestupky dle § 17 odst. 6 a 7.

 

            (2) Orgán dozoru může od uložení správního trestu upustit také v případě, kdy došlo k nápravě protiprávního stavu v souladu s uloženým opatřením17) nebo bezprostředně poté, kdy bylo zjištěno porušení povinnosti a nejednalo se o potravinu škodlivou pro zdraví59) nebo o klamání spočívající v porušování některých práv duševního vlastnictví.

 

            (7) Pokuty vybírá správní orgán, který je uložil.

____________________

 

17) § 5 odst. 1 zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

 

59) Čl. 14 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.

 

***

§ 17f

 

            Za přestupek lze uložit pokutu do

 

a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 17 odst. 1 písm. g), h), x), § 17 odst. 2 písm. d), § 17 odst. 4 nebo 5, § 17 odst. 6, § 17a odst. 1, § 17a odst. 2 písm. a) nebo b), 17a odst. 3, 4 nebo 5, § 17b odst. 1 písm. d), § 17c odst. 2 písm. n), § 17c odst. 3 písm. a), b) nebo e), § 17c odst. 5 písm. a), d) nebo e), § 17d odst. 1 nebo 2 nebo § 17e,

 

b) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 17 odst. 1 písm. f), k), l), q), s), u) nebo z), § 17 odst. 3, § 17 odst. 7 pokud jde o maloobchodní provozovnu s prodejní plochou od 400 m2 do 1 000 m2, § 17a odst. 2 písm. c), § 17b odst. 1 písm. a), b) nebo c), § 17c odst. 1 písm. c) nebo d), § 17c odst. 3 písm. c) nebo d), § 17c odst. 5 písm. b) nebo c), § 17d odst. 3 písm. a), c) nebo d), § 17d odst. 4 písm. b), § 17d odst. 5 nebo 6,

 

c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 17 odst. 1 písm. a), b), d), e), j), m), n), o), r), v) nebo w), § 17 odst. 2 písm. c), g), h), i) nebo j), § 17 odst. 7 pokud jde o maloobchodní provozovnu s prodejní plochou nad 1 000 m2, § 17a odst. 6, § 17b odst. 2, 3, 4, 5 nebo 6 písm. a) nebo b), § 17c odst. 1 písm. a) nebo b), § 17c odst. 2 písm. a), b), c), d), e), f), g), h), i), j), k), l) nebo m), § 17c odst. 4 nebo 6, § 17d odst. 3 písm. b) nebo e),

 

d) 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 17 odst. 1 písm. c), i), p), t) nebo y), § 17 odst. 2 písm. a), b), e) nebo f), nebo § 17b odst. 6 písm. c).

 

§ 18

 

(1) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) způsob poskytování informací o potravinách a tabákových výrobcích v návaznosti na jejich členění podle druhu, skupiny nebo podskupiny a způsob označení šarže;

b) druhy potravin a tabákových výrobků s členěním na skupiny a podskupiny;

c) množství a druhy přídatných látek a extrakčních rozpouštědel, podmínky jejich použití při výrobě potravin a potraviny a skupiny potravin, v nichž se mohou tyto látky vyskytovat,

d) požadavky na potraviny rostlinného původu a zacházení s nimi, pravidla pro prodej a dodávání malého množství vlastních produktů z prvovýroby a zacházení s nimi a malé množství produktů rostlinného původu,

e) druhy potravin podléhající rychle zkáze a které musí být označeny datem použitelnosti;

f) druhy potravin z jiného členského státu Evropské unie nebo ze třetí země, rozsah informačních povinností příjemců těchto potravin v místě určení a termín a způsob jejich předávání,

g) pro jednotlivé druhy potravin, včetně zmrazených, pro tabákové výrobky, pro vybrané složky, ze kterých se potraviny a tabákové výrobky vyrábějí, požadavky na jakost, technologické požadavky, požadavky na jakost vztahující se k názvu a přípustné záporné hmotnostní a objemové odchylky balení;

h) pro jednotlivé druhy potravin, včetně zmrazených, pro jednotlivé druhy tabákových výrobků a složek, ze kterých se potraviny vyrábějí, jež jsou uvedeny ve vyhlášce, též

1. teplotní režimy a relativní vlhkost vzduchu při uchovávání či zmrazování potravin,

2. způsoby uchovávání a manipulace s potravinami a tabákovými výrobky během jejich uvádění na trh,

3. zvláštní požadavky na přepravu,

4. minimální technologické požadavky;

i) podmínky pro velkoobjemovou přepravu tuků a olejů a cukrů po moři;

j) jeden nebo více dalších způsobů vyjadřování nebo uvádění výživových údajů použitelných při poskytování informací o potravinách spotřebitelům, kromě způsobů stanovených čl. 30 až 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011,

k) pro tabákové výrobky

1. požadavky na vzhled, vlastnosti, obsah, složení a způsob uvádění na trh,

2. maximální úrovně emisí cigaret,

3. požadavky na laboratoře schválené pro měření emisí tabákových výrobků,

4. umístění a vlastnosti jedinečného identifikátoru, rozsah údajů v něm obsažených a způsob nakládání s údaji, včetně jejich převádění, zpracovávání a uchovávání a přístupu k nim,

5. umístění a vlastnosti bezpečnostního prvku,

6. zakázané prvky a rysy podle § 12b odst. 1,

7. další povinné údaje pro tabákové výrobky určené ke kouření podle § 12d odst. 1 písm. i),

8. informace týkající se odvykání kouření podle § 12d odst. 2 a skupiny kombinovaných zdravotních varování podle § 12d odst. 3,

9. rozsah, lhůty, způsob informování a způsob nakládání s informacemi podle § 13 odst. 1 a 4,

10. prioritní seznam přísad, rozsah, prvky, lhůty, způsob zpracování, zaměření a způsob předložení studie podle § 13a odst. 1, rozsah, lhůty a způsob zpracování zprávy o výsledku studie podle § 13a odst. 2 a rozsah, lhůty a způsob předložení zprávy podle § 13e odst. 6,

11. rozsah údajů požadovaných pro registraci podle § 13c odst. 2 až 5 a způsob jejího provedení,

12. seznam látek povolených k výrobě tabákových výrobků a jejich přípustné množství,

13. seznam zakázaných látek, které nesmí obsahovat tabákové výrobky uváděné na trh,

14. rozsah, lhůty a způsob informování o novém tabákovém výrobku,

15. další požadavky na informace o studiích, výzkumu a na další informace o novém tabákovém výrobku, které jsou výrobce a dovozce nového tabákového výrobku povinni oznámit podle § 12g odst. 3,

l) způsob provádění klasifikace, označení jatečně upravených těl jatečných zvířat, vzor protokolu o klasifikaci, způsob a rozsah sdělování výsledků klasifikace, způsob a rozsah odborné přípravy, složení zkoušek a vydávání osvědčení o odborné způsobilosti, dobu jeho platnosti a způsob prodloužení osvědčení;

m) pro potraviny a tabákové výrobky a pro podmínky jejich výroby a uvádění na trh

1. požadavky na odběr a přípravu kontrolních vzorků, požadavky na jejich balení, označování, přepravu a uchování, včetně požadavků na záznam o odběru vzorků,

2. požadavky na odbornou kvalifikaci osob provádějících odběr, přípravu a zkoušení kontrolních vzorků,

3. požadavky na zkoušení kontrolních vzorků a náležitosti protokolu o zkoušce,

n) náležitosti žádosti a seznam předkládané dokumentace za účelem schválení postupu a způsobu ozařování potravin;

o) způsob poskytování údajů podle § 12g odst. 1, § 12h odst. 3, § 12j odst. 3 a § 13 odst. 1, 2 a 4,

p) výši paušální částky nákladů dodatečné kontroly podle § 16 odst. 11, výši paušální částky nákladů na ověření souladu se specifikacemi podle § 16 odst. 12, výši paušální částky nákladů vzniklých v souvislosti se vstupem potravin ze třetích zemí podle § 16 odst. 13 a výši paušální částky nákladů vzniklých v souvislosti s dovozem potravin ze třetích zemí podle § 16 odst. 13 a 14,

q) seznam určených míst vstupu a určených míst dovozu podle § 3 odst. 4 písm. b),

r) způsob úpravy balených vod,

s) rozsah znalosti pro získání osvědčení prokazujícího znalost hub, způsob zkoušek, jakož i náležitosti žádosti a osvědčení,

t) doplňky stravy, požadavky na jejich složení, označování a způsob jejich použití,

u) způsob poskytování informací o pokrmech, technologické požadavky na jejich výrobu nebo přípravu, požadavky na způsob uvádění pokrmů na trh, podmínky uchovávání a manipulace s pokrmy, smyslové, fyzikální, chemické a mikrobiologické požadavky na bezpečnost pokrmů a požadavky na označování pokrmů ve fázi jejich výroby, přípravy nebo uvádění na trh před jejich nabízením spotřebiteli.,

v) bližší podrobnosti a podmínky prodeje potravin z krátkého dodavatelského řetězce ve specializovaných maloobchodních provozovnách zaměřených na prodej potravin původem ze zemí, oblastí nebo regionů mimo území České republiky a prodeje potravin ve specializovaných maloobchodních provozovnách zaměřených na prodej konkrétních druhů, typů nebo kategorií potravin ve smyslu ust. § 9b odst. 4 písm. b) a c), na které se nevztahuje povinnost dle § 9 odst. 3.

* * *


 

Odůvodnění

 

Cílem pozměňovacího návrhu je stanovit závazný podíl vybraných základních potravin z krátkého dodavatelského řetězce na našem trhu ve výši 55% v roce 2022 a jeho další postupné navyšování v dalších letech. Za tím účelem je navrhováno stanovení povinnosti provozovatelů potravinářských podniků provozujících maloobchod zajistit dodržení stanoveného podílu těchto potravin při prodeji potravin konečným spotřebitelům v každé jimi provozované maloobchodní prodejně, na kterou se taková povinnost vztahuje.

 

Výše uvedené se týká potravin, které splňují kritéria pro uvádění na trh s označením slovy „z krátkého dodavatelského řetězce”, grafickým znázorněním stanoveným prováděcím právním předpisem nebo jinou informací zejména slovní, obrazovou nebo grafickou naznačující, že země původu potraviny je Česká republika, a to bez ohledu na to, zda jsou způsobem dle § 9b odstavce 1 zákona skutečně označeny, a které jsou uvedeny v Příloze č. 1.

 

Příloha č. 1 pak obsahuje výčet takových základních potravin, které jsou na území České republiky a v jejích geografických a klimatických podmínkách z dlouhodobého hlediska pěstovány, zpracovávány či vyráběny převážně z domácích surovin a zdrojů tak, že je lze v tomto ohledu považovat za potraviny obvyklé a tradiční. U těchto potravin (a jejich producentů, zpracovatelů, resp. výrobců) lze tedy i z těchto důvodů předpokládat významný potenciál pro zvýšení jejich domácí produkce při zachování důrazu na kvalitu a čerstvost (minimální časovou prodlevu od porážky/sklizně, zpracování nebo výroby k dodání konečnému spotřebiteli prostřednictvím maloobchodu a minimální potřebou dlouhodobé a/nebo dálkové přepravy a s tím spojené uhlíkové stopy).

 

Povinnost provozovatele potravinářského podniku provozujícího maloobchod zajistit závazný podíl vybraných základních potravin z krátkého dodavatelského řetězce se nevztahuje na prodeje konečným zákazníkům realizovaných v provozovnám s prodejní plochou nižší než 400 m2, což odpovídá kategorii provozoven, na které se vztahuje např. i zák. č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě, a dále na prodeje potravin konečným spotřebitelům ve specializovaných maloobchodních provozovnách, a to dle specializace (úzkého zaměření) na potraviny z jiných zemí nebo regionů mimo území ČR a dle konkrétních typů nebo druhů potravin, jako jsou např. prodejny mléčných / mlékárenských výrobků, prodejny masa a uzenin apod. Mj. i s ohledem na zajištění flexibility právní úpravy a možností reakce na tržní vývoj je navrhováno, aby případné detailnější podmínky v rámci zákonem vymezených výjimek z aplikace povinnosti § 9b odst. 3 na maloobchodní provozovny dle § 9b odst. 4 písm. b) a c) upravil prováděcí právní předpis – vyhláška Ministerstva zemědělství.

 

Způsob výpočtu závazného podílu vybraných základních potravin z krátkého dodavatelského řetězce na našem trhu ve vztahu k maloobchodním provozovnám, jichž se daná povinnost týká, pak upravuje odst. 5. Výpočet je určen procentním podílem hmotnosti potravin splňujících kritéria dle § 9b odst. 1 písm. a) nebo b) a uvedených v Příloze č. 1 prodaných konečným spotřebitelům v dané maloobchodní provozovně za kalendářní rok vůči hmotnosti potravin uvedených v Příloze č. 1 prodaných v dané maloobchodní provozovně za kalendářní rok.

 

Cílem předkládané novelizace je

       zajištění co nejširšího přístupu k bezpečným, zdravým, rozmanitým, kvalitním potravinám v dostatečném množství, vyrobeným za ekonomicky a společensky přijatelných podmínek způsobem podporujícím zaměstnanost a udržení zaměstnanosti na českém venkově, ochranu životního prostředí a krajiny a přispívajícím k zmírňování a přizpůsobování se dopadům klimatických změn, zejména uhlíkové stopy, ochrany zemědělské půdy a podzemních i povrchových vod v důsledku vyšší pestrosti pěstovaných plodin a rozmanitosti pěstebních metod;

       podpora územního ukotvení výroby, zpracování a uvádění zemědělských produktů do prodeje, včetně diverzity produktů a rozvoje výroby potravin s označením kvality a původu;

       podpora informovanosti spotřebitelů ohledně místa a způsobu výroby a zpracování potravin, jakož i o kulturních, environmentálních a ekonomických otázkách produkce, zpracování a výroby potravin a požadavcích na veřejné zdraví souvisejících s výběrem potravin.

 

Předkládaný návrh přispívá k plnění cílů stanovených v Agendě 2030, umožňuje regionálním výrobcům potravin prosadit se lépe na domácím trhu, napomáhá udržení zaměstnanosti na českém venkově, snižuje v konečném důsledku i uhlíkovou stopu spojenou primárně s dovozem těch potravin, které lze s menší uhlíkovou stopou a s důrazem na čerstvost vyprodukovat, zpracovat či vyrobit na území České republiky, resp. z domácích či lokálních zdrojů, a přispívá tím i k závazkům na úrovni EU k uhlíkové neutralitě.

 

Za účelem zajištění výše uvedeného cíle ustanovení je navrhováno, aby plnění povinností provozovatelů potravinářských podniků (dodavatelů a maloobchodních prodejců) dozoroval a jednání v rozporu s těmito povinnostmi (přestupky) projednával a sankcionoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, v jehož působnosti je rovněž oblast významné tržní síly, která s uvedeným předmětem a cílem ust. § 9b odst. 3 zákona úzce souvisí, když navíc aktuálně je v legislativním procesu významná novelizace zák. č. č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití.

 

Vzhledem k  navrhované provázanosti dohledové pravomoci na dodržováním povinností vyplývajících pro provozovatele potravinářských podniků, včetně maloobchodních prodejců, z ust. § 9b odst. 3 a násl. a problematiky významné tržní síly bude mít Úřad pro ochranu hospodářské soutěže možnost efektivního výkonu komplexního dohledu a včasné reakce vůči jednání v rozporu s povinnostmi provozovatelů potravinářských podniků, které by omezovalo či znemožňovalo naplnění cílů ust. § 9b odst. 3 zákona, včetně posouzení takového jednání v širším tržním kontextu.

 

V Praze dne 29. září 2020

 

Předkladatelé:

Tomio Okamura, v.r.

Radim Fiala, v.r.

Monika Jarošová, v.r.

Radek Rozvoral, v.r.

Radovan Vích, v.r.

Jaroslav Holík, v.r.

Jaroslav Foldyna, v.r.

Jaroslav Dvořák, v.r.

Jan Hrnčíř, v.r.

Pavel Jelínek, v.r.

Jiří Kobza, v.r.

Jiří Kohoutek, v.r.

Radek Koten, v.r.

Karla Maříková, v.r.

Zdeněk Podal, v.r.

Lucie Šafránková, v.r.

 

 



47) Příloha VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013.

48)Čl. 3 odst. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.

61) Čl. 3 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 178/2002, v platném znění.

 

47) Příloha VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013.

48)Čl. 3 odst. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.

61) Čl. 3 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 178/2002, v platném znění.