Hlasoval jsem proti svěření diktátorských pravomocí Komisi, aby si mohla sama určit, kolik mají občané platit do Bruselu na dani z plastů

Avatar
Původní autoři

 

Ivan David

25. 3. 2021

Nedávno rozčeřilo hladinu veřejného mínění tvrzení předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové o samosprávě a autonomii, kterou podle ní měly Čechy a Morava požívat během nacistické okupace v letech 1939 až 1945. Její výrok se mi zdál neuvěřitelně hloupý a naprosto ignorující fakta o nacistické diktatuře a teroru vůči českému obyvatelstvu. Myslel jsem si, že předsedkyně TOP 09 nemá ani ponětí o uspořádání vztahů protektorátních orgánů ve vztahu k orgánům nacistické Třetí říše, v nichž platilo jedno zásadní pravidlo: Úkoly zadával Adolf Hitler, protektorátní orgány je plnily, a v případě nejasností měl vždy poslední a konečné slovo Úřad říšského protektora.

I výroky představitelů jednotlivých politických stran je však třeba vnímat v kontextu celkové politiky strany, jíž reprezentují. TOP 09 je především probruselskou a proglobalistickou stranou.
Když jsem si přečetl návrh Nařízení Rady o způsobu výpočtu daně z nerecyklovaných plastů, pochopil jsem, že slova Markéty Pekarové Adamové mohou mít i další výklad. V návrhu nařízení, o němž jsme včera na plénu Evropského parlamentu hlasovali, Evropská komise navrhla, aby spory o výši odvodu, které mají členské státy platit do Bruselu jako tzv. vlastní zdroj, nemá řešit nezávislý Evropský soudní dvůr, ale sama Komise. Ve sporu dvou subjektů by jeden z nich měl rozhodovat. A přesně tuto pravomoc měl v době Protektorátu Čechy a Morava Úřad říšského protektora, který byl nadřazen všem protektorátním úřadům.
Ve demokratických státech, které mají federální uspořádání, řeší spory mezi ústřední vládou a státy unie nebo kantony či provinciemi ústavní soudy. Nebo v případě USA Nejvyšší soud USA. EU zatím není federací, ale mezinárodní organizací sdružující nezávislé státy, formálně vzato. Vedení EU by Unii rádo federalizovalo. Tohle co nám předložili však není cesta k federaci, ale k unitární diktatuře. Podobné pravomoci měla ústřední vláda pouze v nacistické Třetí říši, v níž provincie byly porobeny okupací.
V hlasování o návrhu nařízení jsem podpořil všechny pozměňovací návrhy na vypuštění této diktátorské pravomoci, kterou si Komise chtěla uzurpovat. V závěrečném hlasování o návrhu nařízení jako celku dnes však budu hlasovat proti zavedení daně z nerecyklovaného plastu, kterou by od firem vybíraly finanční úřady členských států a celý výnos posílaly do Bruselu. V případě, pokud v Radě ministrů financí žádný z členských států tuto daň nebude vetovat, by její zavedení dopadlo na občany spotřebitele, kteří přitom nemají možnost ovlivnit, kolik odpadu bude recyklováno a kolik nikoli. 
Spotřebitel sice může poctivě třídit odpad a plasty házet do kontejnerů na separovaný odpad. Nemá však žádný vliv na to, kolik se toho podaří zrecyklovat a kolik bude vyvezeno např. do Číny. V návrhu jsou navíc naprosté absurdity jako je počítání daně i z použitých dámských hygienických vložek, které jsou jako biologický odpad spalovány, protože to nařizuje jiná směrnice EU. Nebo z filtrů od nedopalků z cigaret, které déšť spláchne do kanálu. 
Do celkové výše plateb do Bruselu mají být počítány i mikročástečky gumy, které vznikají obrušováním pneumatik při jízdě po silnici. Se 100% jistotou lze očekávat spory o to, kolik má který stát platit, když rumunská přepravní firma „obuje“ holandský kamion pneumatikami z Německa, které pak odírá na silnicích od Řecka po Portugalsko. To měla vyřešit buď Rada nebo nezávislý soud. Nikoli Komise. 
Jsem zásadně proti tomu, aby EU vybírala daně, jejichž výnos jde výhradně do Bruselu. Zvláště když o částky, vybrané na těchto eufemisticky nazvaných vlastních zdrojích EU, nemá být snížen odvod členských států do unijního rozpočtu ve formě podílu na hrubém národním důchodu. To, co nám Komise včera předložila k hlasování, je jen další ze způsobů, jak občanům v členských státech sebrat více peněz na nesmyslné projekty Zeleného údělu. Proto dnes budu v závěrečném hlasování hlasovat proti návrhu nařízení o dani z plastů. Už nikdy žádný protektorát!