Král předčasně korunovaný – Proč jsou Piráti zrádným lákadlem a falešnou vábničkou nejen na levicového voliče

Marek Adam
30. 3. 2021  NášRestart

Nomen omen. Tak si říkají Piráti. Piráti se živili… čím? Aha, už vím. Tím, že kradli! Jeden slavný pirát, jmenoval se Francis Drake, byl dokonce samotnou anglickou královnou Alžbětou povýšen do šlechtického či rytířského stavu. V kapitalismu (už i v tom raném, ale rovněž v dnešním, korporativním) se společenská elita rodí ze zlodějských struktur. Kdo si toto uvědomí, pochopí nejen podstatu pirátů (i Pirátů), ale též podstatu soudobého – korporativního kapitalismu.



Existuje něco jako „efekt sněhové koule“. Valíme-li sněhovou kouli po sněhové ploše, nabaluje na sebe stále další a další sníh a stává se větší a větší. Na tomto principu dnes fungují neférové a podpásové předvolební statistiky.

Tak si někdy říkám, jestli by se předvolební statistiky neměly vůbec nedělat. Považuji je za manipulativní nástroj jdoucí proti přirozeným právům. Existuje přeci cosi jako zákon o rovném přístupu k právům a zákon o férových pravidlech veřejné soutěže. Podle přirozeného práva mají mít při každé soutěži všichni účastníci klání a priori rovné šance.

Předvolební soutěž se u nás již tradičně vyznačuje značnou pokřiveností. Vezměme v úvahu nerovnoměrnost zastoupení představitelů menších stran ve veřejnoprávní televizi. Kdo dnes platí předvolební reklamu „mainstreamovým miláčkům“? Odpověď na sebe přirozeně nenechá dlouho čekat. Přeci ti, za něž loajální „političtí slouhové“ kopou. Za koho kopou Piráti? Za český národ jistě ne! Pokusím se vysvětlit, proč si to myslím, a nastínit vizi „pirátské budoucnosti“ – v kontextu „nového světového řádu“.

Nenechme se zmást pojmem „kolektivní vlastnictví“, tím, že jej zasadíme do paradigmatu, jak jsme jej znali z časů před rokem 1989. Tehdejší „národní vlastnictví“ totiž nemělo s novodobou pirátskou představou „globalistického sdílení“ žádnou spojitost.

Piráti totiž nemají s marxistickým pojetím vlastnictví pranic společného. Oni to nemyslí tak, že zespolečenštěný kapitál bude sloužit našemu člověku, jak to myslel Karel Marx. Vize Pirátů je taková, že lidstvo bude žít v jakýchsi komunitách a tento komunitní životní styl bude globalistickou multikulturní novodobou formou kolektivního, „sdíleného“ otroctví.

Pirátská ideologie představuje nebezpečí i v rozměru duchovním a rodinném. V pirátské vizi neexistují žádné národy, žádné kulturní ani biologické identity, žádné tradice, žádné individuální svobody, žádné tradiční hodnoty, žádná tradiční domácnost, žádná tradiční rodina. Žádná majetková práva, žádná duchovní svoboda jednotlivce!

Vlastníkem „sdíleného“ ani nebude, v případě vítězství Pirátů, český národ!!!

Můžeme si zkusit zasadit předobraz pirátského vládnutí do konkrétních politických obrysů. Představme si například, co se bude dít, jestliže se Piráti stanou vítězi příštích voleb. A teď si sami porovnáme, co z toho představuje lidskou a emancipující levici, a co nikoli! Pirátská vize však spíše připomíná naplnění antiutopických scénářů. Zatím vycházím z toho, co se dočítám na internetu. Uvědomuji si, že se jedná jen o „vrcholek ledovce“. O to děsivěji to na mě působí.

Svět podle Pirátů:

Nejprve dojde k získání ústavní většiny spojením Pirátů nejen se STAN, ale též s uskupením SPOLU. O ideologii dílčích subjektů přitom nejde, moc chutná silněji než ideály. „Pseudo-levicová vábnička“ vezme rychle za své!

Dalším krokem bude snaha o prosazení eura jako jednotné evropské měny. To zřejmě bude doprovázeno tlakem po zavedení tzv. bezhotovostní měny. Dojde k „odnárodnění“ peněz. Vadit bude jakýkoli vlastenecký symbol spojený s financemi.

Odzbrojování obyvatelstva“ přijde jako třetí krok. Zbraně tedy zůstanou jen policii a armádě. Nebude to ovšem policie ani armáda, jak jsme ji znali z časů minulých. Spíše se bude jednat o ideo-policii a ideo-vojsko.

Nejzávažnějším bodem, jehož naplnění nás všechny může nevratně poznamenat, je pak otázka migrační politiky. S potenciálním nástupem Pirátů k moci hrozí odsouhlasení kvót k převzetí minimálně 200 000 migrantů z Afriky.

Tentokrát by se naše země nestala pouze „dočasnou přestupní azylovou stanicí“, nýbrž trvalým sídlem migrantů (Dohoda o jednotném azylovém zákoně). Řídicím centrem migrace bude – kdo jiný než – Německo.

Problém s ubytováním přijatých migrantů pirátská vládnoucí garnitura vyřeší propojením s bytovým zákonem, který stanoví „zákonnou“ plochu pro 1 nájemníka. Kdo má byt „jen pro sebe“ (třeba manželé v důchodovém věku), má prostě smůlu.

Vize orwellizace společnosti bude podpořena přijetím „digitalizačního zákona“ – digitalizace bezhotovostních plateb bude jen jednou položkou v celé sérii totálně kontrolujících mechanismů.

Virtuální dějiny pirátské vize ukazují též tzv. sdílenou ekonomiku. Prvním projevem jsou již dnes realizované „sdílené koloběžky“ – kde jinde než – v Praze. Sdílet se budou též auta, domy, zahrady, možná i manželé a manželky atd.

Kdyby se alespoň jednalo o „sdílení bohatství s korporacemi a velkokapitalisty“, to by nám bylo hej! Ale pro většinu národa je zamýšleno něco jiného: „sdílení v chudobě a v kolektivní bídě“. Dále dojde k „deprivatizaci“ posledních zbytků českých podniků – ve prospěch nadnárodního superkapitálu.

Najede se na tzv. zelený úděl a budou se postupně uzavírat jaderné a uhelné elektrárny (ty naše, pochopitelně).

Ještě více vroste vliv globalistických a protinárodních neziskových organizací.

Nakonec se, pod vedením Pirátů, zruší volby v tradiční formě, a hned poté se anulují i Dekrety prezidenta republiky (tzv. Benešovy dekrety).

A máme tu pod vedením / podvedením Pirátské strany nastolen nový „progresivistický“ orwellovský režim.

V říjnu půjde o všechno (budou-li vůbec volby v takové podobě, jak je dosud známe). Již teď varuji před tzv. korespondenčním hlasováním. Korespondenční hlasování představuje značné bezpečnostní riziko – je velmi zneužitelné k manipulaci s výsledky.

Než vhodíme volební lístek do urny, mysleme na to, že „volební urna“ by také mohla symbolizovat pohřbení národního státu a individuálních svobod.

Proto se domnívám, že Piráti nemají s autentickou, radikálně demokratickou, a od korporativismu osvobozující levicí – skutečně pranic společného!