Pasti médií: Václav Klaus v ČT jako hvězda ruské propagandy

Reportáž 168 hodin o Václavu Klausovi slovo po slovu. Drtivý rozbor od pamětníka, který v ČT kdysi vedl publicistiku, psal etický kodex Syndikátu novinářů a má třicet let zkušeností s televizním zpravodajstvím. Petr Bohuš ve svém projektu Modrý jelen rozebírá manipulace v hlavním mediálním proudu. A tato reportáž týmu Nory Fridrichové podle něj byla dost exemplární případovou studií.

Petr Bohuš patří k zakladatelům veřejnoprávního zpravodajství po roce 1989. Řídil zpravodajství v ostravské redakci a v Praze pak redakci publicistiky. Byl tvůrcem pořadu Klekánice a podílel se na povodňovém zpravodajství v roce 1997 na Moravě.

Později na Slovensku řídil program televize TA3. Působil také v Syndikátu novinářů a o novinařině přednášel na středních i vysokých školách.

Jeho projekt Modrý jelen je od loňského roku unikátní tím, že se zaměřuje především na ověřování manipulací v hlavním mediálním proudu, zejména ve veřejnoprávních médiích.

Nyní se proto zaměřil na reportáž pořadu 168 hodin o Václavu Klausovi jako hvězdě ruské propagandy.

„Je na ní zjevné, že místo toho, aby zkoumala podstatu, co pan Klaus řekl, proč to řekl, co nám tím chce naznačit, tak se v té reportáži od začátku tváříme, jako bychom to, co říká, vůbec nechtěli slyšet,“ začal svůj rozbor příspěvku, který Nora Fridrichová uváděla s prezidentovým jménem přepsaným azbukou na pozadí shořelého ukrajinského paneláku.

Klausova slova podle něj tvůrce reportáže vůbec nezajímaly, od začátku mají jasno, že je proruský. Takto vystupuje moderátorka, redaktor i všech šest respondentů, kteří v reportáži vystupují. To vše umocňují dramatické záběry zničené Ukrajiny. Už jen z té formy je podle Bohuše zřejmý přístup tvůrců reportáže.

„Už je z té formy vidíte, v jaké pozici je tam Václav Klaus,“ konstatuje znalec médií, načež se ujímá ovládače a pouští reportáž.

Nora Fridrichová představí Klausova slova, že za solidaritou k Ukrajině může u některých lidí být nenávist k Rusku a konstatuje, že se stal hvězdou ruské propagandy. Dokonce prý zpochybnil záběry masakrů civilistů. „Václav Klaus se tak stal jedním z posledních evropských mohykánů proruské politiky,“ vysvětlila divákům, ještě než reportáž vůbec začala.

Rozbor mediálního odborníka začal od Klausova „titulku“ v azbuce, který je podle něj dětinský. Pokračoval rozborem slov o „odhalování ruských zločinů“.

Podle experta válečná žurnalistika nemůže být „odhalováním“ v investigativním slova smyslu, protože nezjišťuje reálný stav, ale přináší příběhy jedné z válčících stran, která z principu není nestranná.

Označení Václava Klause za hvězdu ruské propagandy je podle něj manipulativní, protože nevíme, kdo kromě moderátorky si to myslí.

A „zpochybnění masakru civilistů“ je prý vrcholným kouskem manipulace. Klaus totiž nezpochybnil masakry, ale jen vyjádřil pochybnost o jejich mediálním zobrazení, což je velmi zásadní rozdíl.

„Tvrdí to paní redaktorka, ale tváříme se, jako kdyby to byla obecná pravda,“ shrnul hlavní problém s prezentací reportáže Norou Fridrichovou.

(celý text najdete ZDE)