První prohra…

Co se bude na této Evropské radě řešit? Grýndýl, půjčky pro Ukrajinu, emisní povolenky, emisní cíle… kdo ví, co všechno se tam může rozhodovat.

Prezident si teď chce popovídat s kandidáty na ministry, to bude dělat dalších čtrnáct dní, pak má Andrej říct, jak vyřeší svůj střet zájmů a pak bude jmenován. Mezitím Fiala ještě pojede do EU udělat nějaké nevratné škody… Zřejmě už o nic jiného nejde… ještě jedna Evropská rada a pak nechají Andreje, aby si s tím nadělením nějak poradil. Umějí to s těmi naděleními… Včera rozpočtový výbor přerušil jednání… nejsou prý pokryty výdaje za devadesát šest miliard. Pokračovat budou v pondělí. Na popularitu demobloku to nebude mít vliv.

Každopádně, tohle je prohra hned na začátku a míček je na straně Babiše, který nebyl připravený na to, že se Petr Pavel opře o ústavní soud. Nejde ani tak o to, že se přehlédl příslušný výrok ústavních soudců, to se prostě stát může, ale překvapuje mě neexistence plánu B. Chápu, že Babiš nechtěl před prezidentem projevit slabost a nechtěl uhnout, ale tak jak byl Andrej ještě minulý týden nad věcí, teď tedy působí dost bezradně a nevidím žádný signál, že by změnili taktiku. Karel Havlíček stále zdůrazňuje, že Andrej Babiš je jediným kandidátem a sám Veľký Bocian přišel s dost blbým vysvětlením, že řešení střetu zájmu je nevratný proces a tak chce mít jistotu jmenování. Ano, uznávám, že to tak je, ale zní to tak nějak trhovecky… a trochu bezradně.

Přitom, řešení existuje a dalo se udělat kdykoliv. Nechtěl jsem o něm psát, abych ho neprozradil, ale teď, když vidím, že koalice tímto směrem nejde a raději se smíří s Fialou na Evropské radě, popíšu, jak by se to s prezidentem dalo udělat mnohem taktičtěji.

Stačilo by totiž předhodit prezidentovi někoho jiného. Někoho nekonfliktního, jenom věrného a spolehlivého, nechat ho jmenovat premiérem, ustavit vládu… a pak jí nevyslovit důvěru… Hotovo. První pokus prezidenta by byl spotřebován, místo Fialy by v nejhorším případě jel na Evropskou radu jel třeba Karel Havlíček v demisi. Nebo Aleš Juchelka v demisi. Nebo Patrik Nacher v demisi.

Petr Pavel by si pak mohl zdržovat, jak dlouho by chtěl, nic by s tím nemohl udělat, vláda by byla v Andrejových rukou a ještě by mohla udělat ty nejméně populární věci. Mohla by napravit rozpočet (zvýšením zadlužení), mohla by na ministerstvech udělat čistky, vyházet z dozorčích rad Fialovy kámoše, zrušit koncesionářské poplatky… prostě udělat všechno to, za co půjdou Chvilkaři do ulic. Pak by v klidu padla, předala moc samotnému Andrejovi, který by pak velkomyslně „napravil,“ co by bylo politicky neúnosné. Nemluvě o tom, že tato první (přechodná) vláda by v zájmu rychlosti jmenování nemusela obsahovat ani Filipa Turka. Petr Pavel by se hřál na výsluní přízně mééédií, jak si všechno prosadil, jak mu nová koalice zobe z ruky a jak jsou evropské hodnoty zachráněny.

A pak by přišla studená sprcha… vláda nedostala důvěru, dál vládne v demisi, ale by to byla koaliční vláda, kurňa a ne vláda Blyštivého Péti. A celá hra by vypadala úplně jinak.

V minulých týdnech jsem si myslel, že to v ANO mají promyšlené. Že prostě neustoupí tlaku, udrží míček na straně prezidenta a budou ho pranýřovat za to, že nekoná, bez ohledu na to, jak dlouho to bude trvat. Protokolář Kolář ale zvládl hru otočit, protože měl ústavní želízko v ohni, o kterém nikdo nevěděl, přehrál míček zpátky a pokud nemá ANO nějakou jinou chytrou strategii, je to prostě politická prohra, i když Andrej ten střet zájmů hladce vyřeší… třeba tím, že Agrofert předá své dceři.

Na Evropskou radu bohužel pojede Fiala a nebude to vina Hradu, ale vina Babiše. Bohužel.

*

Daniel Sterzik – Vidlák