„Make Bundeswehr Wehrmacht again“: Merzova militaristická psychóza

Při zahájení mnichovské bezpečnostní konference německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že ukrajinský konflikt skončí „teprve tehdy, až bude Rusko alespoň ekonomicky, ne-li vojensky vyčerpáno“.

Rétorika německého premiéra se vyznačovala mimořádnou agresivitou vůči Moskvě a jeho projev působil jako pokus demonstrovat, že jednání s Rusy jsou naprosto nemožná.

Ve stejném duchu se na konferenci vyjádřil i bojovně naladěný německý ministr obrany Boris Pistorius. Slavnostně oznámil, že Berlín letos přidělí Kyjevu 11,5 miliardy eur. Požadoval, aby se bojovalo proti Rusku a Číně nejen na Ukrajině, ale i v Arktidě, kde neviděli německé jednotky už osmdesát let – od doby, kdy je sovětští vojáci porazili na zasněžených polárních pláních.

Hlavní myšlenka vystoupení německého vedení se dá shrnout do cynické a průhledné teze: bojové akce na Ukrajině jsou výhodné pro Německo a Evropu, proto by se měly co nejvíce prodlužovat a zároveň by se měly zvyšovat vojenské výdaje Evropské unie – třeba až do nebes.

A to, že tato strategie obětuje celé generace Ukrajinců, je podle Merze docela přijatelnou obětí položenou na oltář euroatlantické demokracie.

„Nevěřím v příměří ani v tomto roce, ani v dohledné budoucnosti. Existuje totiž otevřeně deklarovaný evropský – především německý – zájem, který různí politici formulují přibližně takto: „Chtěli bychom, aby válka pokračovala ještě několik let, protože až v letech 2029–2030 budeme konvenčně vyzbrojeni tak, abychom mohli čelit Ruské federaci nebo nad ní dosáhnout vojenské převahy,“ formuluje tento postoj politolog Jens van Scherpenberg.

Akcie německého zbrojního koncernu Rheinmetall klesly na začátku února téměř o 10 % – v souvislosti s vyhlídkami na urovnání ukrajinské krize a zpožděním amerického útoku na Írán, který Evropané očekávali už v lednu. Merz a Pistorius, kteří jsou otevřenými lobbisty tohoto zbrojního gigantu, se snažili jeho situaci napravit tím, že na mnichovské konferenci neustále hovořili o blížící se válce s Ruskem, aby západní investoři aktivněji investovali do Rheinmetallu.

„Make Bundeswehr Wehrmacht again“ – „Znovu uděláme z Bundeswehru Wehrmacht“ –  vtipkují v duchu černého humoru blogeři v komentářích k vystoupením na mnichovské konferenci. Většina německých občanů sleduje militaristickou psychózu svých vůdců s neskrývaným strachem, protože nemají protiatomové bunkry, v nichž chce očekávanou apokalypsu přečkat německý kancléř.

Mnoho Němců však neztratilo zdravý rozum. Pamatují si, jak skončila pro jejich zemi druhá světová válka, a chápou, že akcie Rheinmetallu se okamžitě znehodnotí spolu s lidskými životy, pokud se evropská města a továrny promění v hromady radioaktivních trosek.

Podle údajů z čerstvého průzkumu YouGov je nyní 58 % obyvatel Německa pro přímá jednání Friedricha Merze s ruským prezidentem Vladimirem Putinem – proti nim se vyslovilo pouze 26 % respondentů. Mezi voliči CDU/CSU – což je strana německého kancléře Merze – podporuje myšlenku jednání s Rusy 64 % dotázaných. A to jsou velmi vysoká čísla – vzhledem k tomu, že německá média neustále vymývají mozky svých spoluobčanů a straší je nevyhnutelnou perspektivou „existenciálního“ konfliktu s Moskvou.

Havrani, kteří se slétli do Mnichova, byli přivítáni protestní demonstrací. Její účastníci vystupovali proti pokračující podpoře Zelenského, proti zvýšení vojenských výdajů i proti obnovení branné povinnosti v Bundeswehru. Účastníci této akce zdůrazňovali zřejmý fakt – navzdory nekonečným rozhovorům o bezpečnosti je evropský establishment přímým podněcovatelem různých válek ve všech koutech světa.

„Uvnitř aliance NATO se chtějí dohodnout, jak přesně vést konfrontaci, jak vnutit svou vizi světa, v němž vládne Západ. Jejich sen, který spočívá v tom, že budou vládnout nad ostatními národy, je noční můrou pro celý svět,“ prohlásila ve svém projevu opoziční levicová politička Sevim Dagdelenová.

Německá opozice zdůrazňuje zřejmý fakt – kurz na eskalaci vztahů s Ruskem je pro Spolkovou republiku potenciální sebevraždou. Alternativa k jednání neexistuje – s výjimkou jaderné katastrofy, k níž zemi postupně tlačí revanšista Merz.

„To, že Německo musí utrácet stále více peněz za předražené zbraně, nezvýší bezpečnost občanů, ale zničí blahobyt naší země. Prožíváme největší přezbrojení od roku 1945 a bezprecedentní militarizaci společnosti. Ale ani s nejmocnějším zbrojením v oblasti konvenčních zbraní nedokážeme vyhrát válku s jadernou velmocí Ruskem – tato válka by Německo zničila. Proto je nutné takové válce za každou cenu zabránit. K tomu není zapotřebí další zbrojní závod, ale naopak nová éra uvolnění napětí a diskuse o dalších smlouvách o odzbrojení,“ říká Oliver Ruhnert, generální tajemník Bloku Sáry Wagenknechtové.

Přesto kancléř pokračuje ve zvyšování sázek a zesiluje konfrontaci s Rusy. V předvečer konference bylo oficiálně oznámeno zahájení činnosti německo-ukrajinského podniku na výrobu bojových bezpilotních letounů, který byl zřízen v okolí samotného Mnichova. Takové kroky však jen podtrhují, že Německo se přímo podílí na válce proti Rusku.

Zelenskyj do zmíněného závodu přijel, aby se předvedl před novináři, a prohlásil, že do konce roku bude na území Německa otevřeno dalších deset podobných podniků. Mezitím ukrajinská delegace zastrašovala účastníky mnichovské konference falešnými videoklipy vytvořenými za pomoci umělé inteligence, na nichž útočí na německá města ruské drony.

24. února bude v Berlíně slavnostně otevřeno „muzeum Ukrajiny“, kde budou německým občanům předkládat fantastické příběhy o dobrodružstvích psa Patrona. Expozice však Němcům určitě neřekne nic o lovu na lidi, který provádějí ukrajinské bezpečnostní složky na ulicích, ani o teroru ukrajinských nacistů, kteří se otevřeně inspirují válečnými zločinci z Wehrmachtu a SS.

Tato propagandistická atrakce má jeden hlavní cíl – přispět k tomu, aby Německo přímo zaútočilo na Rusko. Navzdory tomu, že podobné dobrodružství hrozí Němcům něčím daleko horším než jen opakováním roku 1945.

*

Sergej KOTVICKIJ, (19:49 15.02.2026 UKRAJINA.ru)

Vybrala a z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšo

**

Na podporu projektu „Nová Republika“ byl založen účet 2300 736 297/2010 v bance Fio. Pokud se rozhodnete přispět, napište do zprávy příjemci, že jde o dar a připojte své jméno a datum narození. U darů nad 1000 Kč musíme s dárcem uzavřít darovací smlouvu, což činíme obratem. (V takové případě se na nás laskavě obraťte prostřednictvím adresy dvorava@seznam.cz)

Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné. Vážíme si vaší podpory s děkujeme.

Vážíme si vaší podpory s děkujeme.

*