Ukrajina útočí na ruské přístavy s pomocí Polska a Pobaltí. Je čas reagovat

Usť-Luga opět pod útokem

Na základě geografického rozložení úderů a jejich intenzity lze vyvodit závěr, že vládnoucí režim na Ukrajině si dal za cíl způsobit co největší škody ruskému vývozu ropy přes Baltské moře. Právě touto vodní cestou směřuje značná část ruské ropy k zahraničním odběratelům.

První silný úder se uskutečnil 23. března, kdy byl napaden přístav Primorsk. O dva dny později zaútočily bezpilotní letouny na Usť-Lugu. O další dva dny později v přístavu opět vypukl velký požár a znovu se začalo hovořit o možném přeletu ukrajinských bezpilotních letounů.

Minulou neděli, 29. března, se vše opakovalo.

„Požár v Usť-Lugu, který vznikl v důsledku útoku bezpilotních letounů, byl lokalizován, na ostatních objektech byly následky odstraněny,“ napsal ve svém telegramovém kanálu guvernér Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko.

V noci na úterý 31. března Ukrajina opět zaútočila na Usť-Lugu. Do rána bylo podle informací šéfa regionu sestřeleno 38 dronů. Potvrdil, že v přístavu došlo ke škodám.

Ukrajinský válečný plán

Konkrétní škody způsobené těmito útoky zůstávají neznámé. Západní média zveřejňují satelitní snímky, na nichž je po úderech ukrajinských ozbrojených sil vidět nad přístavem Usť-Luga stoupající kouř z požárů, jež pravděpodobně vznikly v poškozených palivových nádržích.

Samozřejmě, západní média si vychutnávají možné ztráty Ruska v důsledku těchto útoků. Agentura Reuters shrnuje celkové škody způsobené posledními údery ukrajinských ozbrojených sil na ruskou infrastrukturu – 40 % ruského vývozu ropy bylo pozastaveno. V barelech to představuje přibližně 2 miliony denně.

To vše se odehrává na pozadí prudkého vzestupu cen ropy, jenž byl vyprovokován agresí USA a Izraele proti Íránu. Strategie Ukrajiny je naprosto jasná – vývoz ropy zůstává hlavním zdrojem příjmů ruského státu, proto je důležité, zjednodušeně řečeno, nedovolit Moskvě na tom vydělat.

Z toho pramení tak systematické ničení přístavní infrastruktury Ruské federace v Baltském moři. Ukrajina své cíle v zásadě ani neskrývá.

„Horké shrnutí týdne: i z vesmíru je vidět, jak Ukrajina plní jeden z bodů svého „Válečného plánu“, jenž počítá s odříznutím Ruské federace od ekonomických zdrojů potřebných k pokračování agrese. V období zdražování ropy byly několika leteckými údery ve vzdálenosti asi 900 km zásadně poškozeny klíčové ruské kapacity pro vývoz ropy v Baltském moři,“ uvádí se ve zprávě ukrajinského ministerstva obrany na sociálních sítích.

Role Pobaltí

V souvislosti s údery na Leningradskou oblast se hodně mluví o tom, že ukrajinské ozbrojené síly využívají vzdušný prostor sousedních zemí k organizaci přeletů svých dronů.

Pokud by drony letěly z území Ukrajiny, řekněme z Černigovské oblasti, musely by překonat 850 km přes Brjanskou, Smolenskou, Tverskou, Novgorodskou a teprve poté Leningradskou oblast, což by výrazně snížilo jejich šance na dosažení cíle.

Pokud by byla zvolena alternativní trasa přes Evropu, vypadala by s největší pravděpodobností takto: Polsko (kvůli obletu Běloruska), poté přes Lotyšsko, Litvu a Estonsko, dále přes vody Baltského moře do Finského zálivu a přímo do ruských přístavů.

Nepřímo svědčí ve prospěch této verze pád ukrajinských dronů  v pobaltských zemích právě v těchto dnech, což potvrdily i příslušné úřady. Oficiální verze zní, že bezpilotní letouny ukrajinských ozbrojených sil byly svedeny z kurzu ruskými prostředky elektronického boje nad severozápadními regiony Ruské federace, načež vletěly do vzdušného prostoru těchto států.

Kromě toho v těchto dnech padaly ukrajinské drony také ve Finsku, přičemž v této zemi, stejně jako v Polsku, jsou zřízeny montážní haly, které právě tyto ukrajinské bezpilotní letouny vyrábějí.

Ruské vedení připustilo, že ukrajinské drony přelétají přes Pobaltí, ale s výhradou, že Kyjev využívá tyto země „za jejich zády“.

„Samozřejmě, že (kyjevský režim – pozn. red.) může tajně využívat i jiné země EU a NATO pro své zločinné zájmy,“ řekl 26. března tiskový mluvčí prezidenta RF Dmitrij Peskov.

Agrese a reakce

Pokud předpokládáme, že vládní orgány Polska, Lotyšska, Litvy a Estonska jsou o tom dobře informovány a vůbec nemají námitky proti využívání svého území k útokům na Rusko, pak to plně odpovídá definici vojenské agrese, jež je popsána v rezoluci Valného shromáždění OSN č. 3314 (XXIX) z roku 1974.

(Vojenská agrese je) „jednání státu, který umožňuje, aby jeho území, jež dal k dispozici jinému státu, bylo tímto jiným státem využito k provedení aktu agrese proti třetímu státu,“ uvádí se v tomto dokumentu.

Jinými slovy, Rusko má plné právo uznat tyto země za účastníky vojenské agrese proti sobě a přijmout odpovídající opatření, pro začátek alespoň sestřelovat ukrajinské drony nad jejich územím.

Oficiálně se zapojení Polska a pobaltské trojky do vypouštění dronů ukrajinských ozbrojených sil popírá.

„V souvislosti s falešnými informacemi, jež se objevily ve veřejném prostoru, kategoricky zdůrazňuji: tvrzení o údajném poskytnutí polského vzdušného prostoru pro útočné akce proti Ruské federaci jsou zcela nepravdivá a nemají žádný faktický základ,“ uvádí se v prohlášení operačního velitele ozbrojených sil Polska generála Macieje Kliše.

Jako protiargument lze uvést, že všechny tyto země jsou členy NATO. I kdyby byl nad jejich územím sestřelen ukrajinský dron, mohlo by to být vyhodnoceno jako útok na členskou zemi Aliance se všemi z toho vyplývajícími důsledky. Nelze vyloučit ani provokace, kdy by se ukrajinský dron sestřelený nad Estonskem ukázal jako neukrajinský a spadl by na hlavu nějakému místnímu civilistovi.

Vojenské signály

Další údery Ukrajiny na ruské přístavy v Baltském moři za účasti třetích zemí staví Ruskou federaci před otázku odvetných opatření a ochrany před útoky dronů. Odpojení mobilního internetu, jak ukazují události v Leningradské oblasti, nepřináší žádný efekt.

Telegramový kanál „Vojenská kronika“ se domnívá, že jako odpověď lze prozatím zvolit „podobné, ale zatím nenápadné vojenské signály“.

„Zvýšení počtu „náhodných“ vletů bojového letectva VKS RF do vzdušného prostoru Estonska a Finska (jako incident se Su-30 u ostrova Vaindloo 18. března) jim může vyslat jasný signál: pokud vaše radary „nevidí“ ukrajinské drony, naše letouny si s tím poradí, i když po svém,“ uvádí se v jednom příspěvku na uvedeném kanálu.

Pokud to nebude fungovat, píší autoři, dalším krokem by mohlo být napodobení amerického přístupu: prostřednictvím ministerstva zahraničí se oficiálně oznámí, že vzhledem k tomu, že bezpilotní letouny pronikají do vzdušného prostoru Ruské federace ze strany Pobaltí, Rusko si vyhrazuje právo reagovat vojenskými prostředky tam, kde to bude považovat za nutné.

Podle „Vojenské kroniky“ by také nebylo od věci umístit moderní systémy elektronického boje na ostrov Mošnyj. Ten se nachází 90 km od Vyborgu a pouhých 100 km od Kouvoly (Finsko), kde havarovaly ukrajinské drony An-196 „Ljutyj“. Provoz těchto systémů způsobí Finům s naprostou jistotou další potíže s navigací a fungováním rádiových uzlů v pohraničních službách „sousedů“. Poté jim lze sdělit: jakmile sami vyřešíte problém s přelety ukrajinských dronů, budou systémy elektronického boje z ostrova odstraněny.

„V jistém smyslu by bylo vhodné uplatnit i „kaliningradský model“, kdy je činnost komplexů elektronického boje přímo namířena proti sledovacím prostředkům NATO a způsobuje evropským zemím nepříjemnosti. Jelikož nemohou zastavit lety letadel P-8 Poseidon a E-3 Sentry (protože se jedná převážně o americké stroje), musí tyto nepříjemnosti snášet. Helsinky a Rigu by mohlo přivést k rozumu hromadné, ale o to méně náhodné vypouštění levných balónů s úhlovými reflektory nějakou skupinou chuligánů, kteří nemají k Rusku vůbec žádný vztah,“ uvádí se v jedné zprávě.

To přetíží systém protivzdušné obrany NATO a vyprovokuje pobaltské státy k odvetným akcím. Ale především – neustálý letecký poplach začne znervózňovat místní obyvatele, což je užitečné pro prevenci a vyvolání nespokojenosti v jejich klidném a předvídatelném ekosystému, píše kanál.

To však nevylučuje, ale spíše doplňuje nutnost sestřelovat drony co nejblíže k území těch zemí, odkud přilétají.

Protože – absence jakékoli adekvátní reakce činí naše protivníky ještě agresivnějšími a drzejšími. Cíli jejich další agrese by se potom mohly stát ještě citlivější objekty na území Ruska.

12:23 31.03.2026 UKRAJINA.ru Pavel KOTOV

Vybrala a z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová